P. 1
Filip - Umělecké řemeslo v pravěku

Filip - Umělecké řemeslo v pravěku

|Views: 359|Likes:
Published by Petr Pajdla

More info:

Published by: Petr Pajdla on Sep 01, 2011
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

09/14/2013

pdf

text

original

r-

.,...:.
"

.

.~

TA.N F.I~IP,.
"
"".,._ ...

..

.··UMELE-C·KE .-. ..
r

. .REM.E:S:t:O··· ';,.
1'-

'r'.V:-PRAvEK·U ,,'
> M'

,..

~~

.....

"

..

,

..

-~:
r ......

L..

...

-.

",

''''

_.
"

stni ZV 1~ ill vy d" ~ II as am...

JAN FILIP

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU
v

V

/

IIZvlastni vydani ... ISBN 80-85436-58-2 1997

/I

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

5

OBSAH
Uvod 7

I. Umelecke femeslo v ramci pravekeho vyvoje (Remeslo a urnelecke remeslo, Prirozena rozruznenost lidstva a pocaeky specializace prace. Piedpoklady a rozvo] femeslne cinnosti. Dobovy pojem krasna a hodnota milezli po strance femeslne. Souvisly vyvoi umeleckeho remesla od tietiho tisicileti pfed Kr. Prvni srehovant narodu a vzrust obchodu na konci 3. tisicileti. Kovotepectvi a slevacsrvi, hledsni vyzdobnych technik, Doba halstatska, pronikani umeleckych technik do strednl Evropy a zrychlovanl vyvoje. Stoupajici vliv iihu, Obdivuhodna technicka vyspelost Keltu a pfinosy doby latenske, Neistarsi rnestska civilizace v Cechach a na Morave v dobe kolem nar. Kr. Germani a Rimane ve strednl Evrope. Obdobi vecneho a barviteho stylu. 010ha G6tu v umeleckem femesle. Zvermi ornamentika a pletivova vyzdoba, Byzantske dflny anovy vliv vychodu. Ceske zeme na pocatku stredoveku.] . . . . . . . . . . . . . . . . .. 9 II. Zpracovani kovu (Med', cin, bronz a jejich vlastnosti, smesovani kovu, Domnenky 0 puvodu kovove lIindustrie". Kovoli tectvi a ucelna pfiprava slitin, ruzne zpusoby odlevani. Mistrna dila kovolitecks v Ceo chach liz v nejstarsi dobe bronzove. Kovotepectvi, Praveka vyroba plechu a draw; spojovani a svafeni kovu, Sarnyr a sroub, Vyzdoba povrchu. Mosaz, slitina medi s olovern a potin. Olovo, klejt a minium, Zinek a nikl. Zpracovani zeleza.) 18

JIHOCESKA Ut~JVERZITA v CESKYCH BUDEJOVICiCH TEOLOGICKA FAKUL T A knihovna Knllzska 8 370 01 Ceske BudeJovice

_J;1!L07

16751/r
© Alena Filipova, 1997 © Nakladatelstvi "Zvlastni vydani.. ", 1997

m. Praveke zlatnictvi a klenotnictvi IZlato a ieho vlastnosti. Naleziste zlata a pracovnI posrup, 010ha stnbra, Elektron, po tin. Ryzost drahych kovU a jeji zjistovaru; iakosr zlata v ceskem praveku. Smesovani ziata. Zlaceni a stfibreni. Zlato a stiibro v ceskem praveku. Zlate pokladya nejvetsi strediska zlatnickeho femesla v Evrope ..) .. . 44
IV. Granulace a filigran (Rozdil mezi obojim, dvorske urnenl granulacni a Iidoveis; prace Hligranni. Pocatky granulace, jejL vrchol v dflnach etruskych, ovlivnovani stredni Evropy, Pozdelsl upadek granulace a marny boj s filigranem. Druhy fillgranu a vyvoi techniky. Granulace a Hligran v ceskych nalezech.] . . . . . . . . . . . . . .. . 64

6

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLQ V PRAVEKU

7

V. Povrchova vyzdoba uzitkovych kovu kovem uslechtilejsim [Plarovarn a ieho druhy. Tausie, jeji pocatky a rozvoj od doby halscatske. Ceske nalezy.] 76 VI. Inkrustace a uziti drahokamu Iine vyzdobne Iarky [Podstata intarzie. Inkrustace keramiky a kovu. [antar. Drahokamy a vykladant sklem. Cerny, intaglie a kameie. Drahokamova inkrustace a doba jsjfho nejvetsfho rozkveru. Kost; slonovina, gagat, ligrut.] 84 VII. Prolamovani kovovych ploch a vruboiez [Prolamovant po technicke strance, pocatky, Tyehly rozvoj v dobe halstatsko-Iatenske a pozdejs], Vrubofez a klinovy iez.) . . . . . .. . 92 VIII. Niello [Podstata niella a pracovnf postup Pirvod niella, antika, doba i'imskych provincii a stehovant narodu Ceske nalezy, Stredoveke niello.] 98 IX. Praveke a rane historicke emailerstvi (Email a jeho druhy. Keltsky email jamkovy a ieho predchfidce koral, Ceske emaily z doby pied Kr. Pfihradkovp email a ernaily v dratene obrube, Byzantske emailya lina strediskaz rane doby hisrcncke.] 103

DVOD K 1. VYDANi
Predchozt svazek Knltnrn! .kl1pitoly z nasebo praveku seznamoval sirsi verejncst prtstupnym slohern s vysledky badin! poslednt doby. Tato place v mnohem sice navazuje na Kultwni kapitolv, sleduie vsak cil vyssi. Chce byt spolehlivym uvodem vsem, ktefi se zajimaji 0 pocatky lidske Imltury a dovednosti, at jii po strance vseobecne nebo Gisti': odborne. Technologii femesla v ceskomoravskern praveku nebyla dosud venovana v nasi literature soustavnejS1 pozornost. Ponevadz nas literarni trh neni unosny pro obsahla dila, hodnotici [en urcite orazky femes vyroby, musel byt proveden usporny vyber latkv, aby kniha pfilis nevzrostla. Sloh zustal pristupnym, pokud to Iatka dovolovala, a z Iiterarury byly uvedeny pouze prace zakladni, v nichz ctena! snadno nalezne odkazy na dalsf dila, Knizka vsak nepodava jen vysledky dosavadnf Iiterami tvorby. Pripravovana vetS! price 0 Keltech v nasich zemlch si vyzadala podrobneisiho studia jednotlivych umeleckych technik, ktere prave v dobe larenske zapoustely u nas hlubsi kofeny, proto jsou zavery v tornto svazku v mnohern opreny 0 nalezovy material a vlastni pozorovanl. Za prohlednutt chemickeho nazvoslovi isern povdecen zvlaste p. prof. Dr. Ed. Knoblochovi. Knihu piipisuji sve

me

x. Po6itky sklaistvi [Dnesni sklo a sklo v praveku, Vyroba a druhy skla. Sklo tvarnene volnou rukou, lisovane, Ioukane a vrstvene, Vyzdoba slda. Sklo mozaikove a millefiorove, Ryd a brouseni skla, zdobeni povrchu vlakny, Vasa diatrera, Prvni sklo v Cechach jii na pocatku doby bronzove, Vyroba skla v Egypte. Prelom v dobe latenske a zavadeni vyroby skla na pudeevropske. SkL3rny provincialne timake a cernomojske. Sklo v Cechach na pccatku doby histoncke.] 114
XI. Dodatek (V textu uvedeni staroveci a stfedovecf spisovatele, Chronologicka tabulka.] . . . . ... . . . . . . ..... . . . . . . . . . . . . 12.5 Doslov k druhemu vydani .
> •••••••••

ne11navne spolupracovnici. choti Alene, kurd md vynikaiici podil v kzesbeobrazkii.
Praha, 1940 Doc. Dr. Jan Filip

*** At uplynulo pies pul stolen od 1. vydani Umeleckeho iemesla v praveku, neztrarilo toto dna na vvznamu. Uz nase generace, studujic.i po 2. svetove valce na Pilozoticke fakulte University Karlovy v Praze u prof. cit. [ana Filipa, Remeslo tezko shanela, Za dalsich padesat let archeologickych vyzkumu v cele Evrope hyly objeveny nejen ceme a ciUleiite ndlezy, ale doslo i k pronikavyrn zrnenam

128 131

Obrazova priloha . ..

8

UMELECKE REMESLO

V PRAVEKU.

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEKU

9

absolutniho datcvani [urceni stail) starsich useku praveku, Po zasluznem zameru vydat knihu znovu vznikly uvahy, zda jeji obsah doplnit, rozsifit. Dospeli isme k zaveru, nic na praci nemenit (az na drobne jazykove upravy a zakladni opravy v chronologii].

Podstaru dila, vysvetleni hlavnich technik umeleckeho remesla
v ieiich deiinnych souvislostech, nove archeologicke obievy piilis nenarusuji. Tim spise vynika trvala hodnota predkladane prace, ktere pfejeme, aby prinesla ctenannn poteseni a pouceni jako kdysi nam, kteii isrne rneli to stesti byt zaky velkeho ucitele. Praha, 1997 Prof. PhDr. Miroslav Buchvaldek

I. UMELECKE REMESLO V RAMel PRA VEKEHO vYvOTE
Hluboko tkvi v Iidske pfirozenosti snaha umelecky povznest i iednoduche predmety denni potieby. Clovek zapaail nejdfive s hmotou, aby ji zrvarnil k ucelne lidske potrebe. Zajiste v po catcieh kultury rozhodovala predevsirn ucelnost, ktera ve spojeni s danou latkou a schopnosti nebo dovednosti rvurce byla hlavnlm urcovatelern vyvoie, Sotvaze vsak clovek hmotu zvladl, nestacil mu jiz darry rvar, nybrz jej zpestroval s neunavnou vynalezavosti, pfechazeie od nejjednodussich prvku k stale sloziteistm a dokonalejstm. Ruka tu pracovala spclecne s hlavou, s mozkem, a vyvo] lids tva postupoval v hromadenl znalosti a dovednostl, z nichz kterakoliv byla oper vychodiskem pro dalsf. Co puvodne bylo piepychem, stavalo se za stoupajici zivotn! urovne pottebou. Praveke nalezy nas mohou neilepe poucir 0 celern tom v-yvoji, a sleduierne-li ie, tu po urcite dobe najednou s pfekvapennn vidime, jak se zakladni tvar pfedmeru rozrostl v bohatou typologickou fadu, rozruznenou nejen tvarove, nybrz i technikou prace a zpusobern vyzdoby. Pohlednerne len na iediny usek lidske cinnosti, 11a podivuhodny vyvoj spony: od dratu puvodne [ednoduse zahnuteho pres dovedne propracovane tvary kolem narozeni Krista, pusobicf dokonalos t5 vsech silne zduraznenych kons truk ti vnlch slozek, az k honosnyrn vyrobkum doby stehovani narodu, ph nichz konstruktivni slozka je potlacena na nejmensi mim a stava se jen vhodnym podkladem k uplatneni neiruzneistch umeleckych technile Kohk lidskych mozku a dovednych rukou pracovalo 11a tomto vyvoji, kolik bylo uzito neinizneistch vyrobnich a urneleckych technik, at jiz vyrostlych z domaciho prosti'edi nebo pfislych ze sousedstvi. V celem vyvoii spony se ovsem stfidail udohi, kdy viteZ1 bud' snaha po technickem zdokonaleni urciteho typu, nebo zase usili 0 umelecke vyuZiti dosazenehc tvaru, kdyz vsak byly vycerpany rnoznosti dane dobou a jejimi pozadavky, prechazi se k dalsimu vyvoji na podklade zmenenych okolnosu, Tuto nekonecnou vynalezavost lidskeho ducha muzeme vsak v praveku sledovat temer ve

10

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

11

vsech oborech ferneslne Cinnosti. Z proste, puvodne drevene nebo kostene [ehlicky k sepnuti sani se v dobe bronzove vyviiejf nadherne tvary, here pro ozdobne prvky nakonec ztraceit ucelnost nebo ji aspen silne omezuii, z nepatrnych dratenych nausnicek vznikaji slozrte sperky, udivuiici iemnosti a dokonalosti prace, pfezky a zapony se ment v prvotade umelecke vyrobky, z nichz muzerne vycist umelecke snazeni doby i cely jeji podklad, Tak bychom mohli pokracovat t6nef do nekonecna. V celem tomto technickem a umeleckem vyvoii lidstva, kdy na nasi panenske pude byly teprve tvofeny urcite hodnoty, musime zaiiste rozlisovat iemeslo, uinelecke ietneslo a vytvarne urneni ve vyssim pojeti. Vlastnt remeslo, iehoz cilern vedle ucelnosti byla technicka dokonalost, pnrozene casove vyrostlo nejdiive. A vsak za naznacenych okolnosti neni divu, ze deiiny umeleckeho femes la, spojujicibo s technickou dokonalosti take krasu tvaru a ieho urcite odusevneni, jsou terrier tak stare jako remeslo same. Drobne remeslne umeni, tvoficf v pravekych nalezech hlavni naphi. nasich prarnenu, jako dilo velkeho poctu neznamych mistru, je vlastne umenirn bezeimennym, postradajiclm individualiru tvoflciho jedince a naznacujicim jen osobitost urcite skupiny, celku nebo oblasti. Ten tu a tam probleskne osobitost neznameho remeslnika, ktery se pokusil dat vyrobe novy smer, Toto remeslne umeni rna svu.j vlastnf pojem krasna a sve zakony tvofenL Ponevadz je vsak vice zavisle na vkusu a pozadavcich sveho prosti'edi ina jebo materialnich moznostech, [e nejen dokonalejsim ukazatelern kulturni urovne a umeleckeho vyspeni sirsich vrstev, kmenu a narodu, nybri namnoze i socialnich porneru a stupne hrnotneho blahobytu. Vnikne-li do urciteho vyrobniho prostfedi novy, ciz! prvek, neuirne se vzdy, Casto tu jeSte neisou pfedpoklady pro jeho uziti nebo nevyhovuie vkusu prostredt a odumira brzy jako cizokraina rostlinka, zasazena do nepatficne pudy, ukaze-li se vsak jeho vhodnost a ucelnost, zpusobi obohaceni a obrodu domaci vyroby a rada generaci vyuziva pak jeho moznosti. S monumentalnim umenim, nesoucim vsechny rysy individuality sveho tvurce, se ve vlastntrn praveku temef nesetkavame, Zpravidla tu neni ani vetS! plastika a neisou tu ani osobita dila ostatnich odvetvi, nebo se jen jako spodni proud tu a tam vynoii z hladiny remeslneho umeni, pak zahy klesaii zpet a cekaii dale na sve uplatneni. Vlastni remeslo i umelecke femeslo rna tedy velmi starou historii, prochazeiicf nejruzneisfrni stupni vyvoje, Domacka vyroba na


. .

2

4

Sa

6

7

8

Obr.

I,

slevacsivi dohy bronzove

1 Cds! ietezovebo ptlSll Z Ohory u N. Bydzov a (tinr3tick,r kultutn. "bily kov"}, iehoi: oble kwhovite cl<inky I?yly od1evdny vcelku II skiillkovych kadlubech, 2 - 4 prurezy kadlubetn, nllZlll1Cl.Iiici vYJobni postup pii odlevani releZl1; 5 [ednoduchy kudlub nu odlevdlli stpu (WaJd·Sieversdorf); 6 odlitek i>l'OJlzQveilo n<i1'll11Jku s nalitketa II 5e vsemi nedokonalostmi, ;dte pied koneCllymoplOcowlniw (Corceletre, SVYC1lT5ko); 1 f>rODZOVe razidlo k vyniieni ozdoby soustiedaycl: krulni (z hrotandaeho /llilezu bJOIlZiJ v Pieslllv.lkticlJ na MOrl/ve); 8 dvoudiltiy kudlub SIl vz.dudlOvymi klllllilky JJa odUvdni hroDzovych iehlic [Zvoleneves u Slanelio}. Kresbu A. Filipove.

12

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAviKU

13
svou povest po

podklade sobestacnosti, ktera patrne byla rieistarsl formou opatrovanl nejnutnejsich vyrobku, nebyla dlouho vyhradnim a jedinym zpusobem tvorby. Snad male celky, iednotlive rody, si tak opatrovaly vetsinu svych potreb. Avsak i tu se proievoval nezmenitelny zakon, podle ktereho pfiroda malokdy vybavuje dva Iidske iedince steinymi schopnostrni a tYffiZ nadanfm. Tato piirozend rOZIllzm!nost, individiuilnost iedincti samocinne seskupovala uZ v nejstarsim praveku pracavniky pcdle ieiich sklonu a schopnosti: jedni dovedli lepe opatfit vyzivu lavern nebo zemedelstvim, jim obratneii vyrobili nafadi a nastroje, Ve vsech dobach byli sice vseumelci, kteri se pohotove v dusledku svych vloh uplatnili v te ei one emnosti, ti vsak nebyli nositelern pokroku, pokud sve sily vycerpavali vsestrannosn. [estlize se pine nevenovali tomu oboru, kde jejich vysledky byly nejpozoruhodnejst, utkvivali na beznem zpusobu vyroby se vsemi jeho nedokonalostrni, Nermizeme proto ani v neistarstm praveku popnt urcitou specializaci puke, byt' i v uzkem okruhu. Vzrustern okruhu a pfibyvanim novych Ukolli tato specializace stale jen rostla, Tak vlastne jsme u pocatku femesla, posuzuierne-li femeslo jako ciunost, ph niz se zpracovava surovina pro potrebu jinych iedincu, i druhy pozadavek, aby vyroba byla bud' zcela nebo ve znacne mifezivotnlm zamesrnantm remeslnfka, je tu vice mene splnen, Z techto neznatelnych pccatku se pozdeii vyviji sarnostatny remeslny stay, lztery se stava dedicnyrn v urcitych rodech nebo sidlech. Tim bylo zajisteno rychleisf technicke vyspivani, nebot jedna generace mohla v nepretrzttem yYvoji stupnovat praci generaci predchozich, Oblastni odchylky ve vyrobnim postupu mohou byt v praveku dilern techto samostatne pracujicich skupin, prave tak, jako jejich vymi'eni mohlo znamenat zanik teto sveraznosti. Nebyla to vzdy vyroba ve stalem pusobisti a ve vlastni dline. Remeslnik cestoval casto krajinou a spojoval praci na sklad [hotove vyrobky k vymel1e) s pracf na zakazku od pfipadu k pnpadu. Je tomu tak dodnes u mnohych prirnitivu a bylo tornu v Cechach a na Morave jii v druhem tisicileti pied Kr. Dosvedcuji to neilepe eetne hromadne nalezy bronzovych piedmem, sklady potulnych remeslntkn, Z rozlicnych duvodu zakopane do zeme a jirni jii nikdy vice nevyzveill1ute. Obsahuj.i surovinu, £ormy na liti, polotovary a hotove vyrobky i starsl poskozelle piedmety, here pomlny femesmik bral n.'1protilicet. VZrllstem (tkolU a zjemilOvanim vyrOblliho pochodu pfechazela pozdeji vyroba vice do st:Hych

dilen, ktere se stavaly proslulymi

a nekdy udrzely

nekolik stolen. [ak toto neistarsi femeslo postupne

nabyvalo umelectejstho razu a setkavalo se s novymi a novymi ukoly, vysvitne v dalsim z nastinu vyvoje, Rozvoj iemesltie cianosti podporovalo nekolik cinitelu, z nichz zvlaste je potreba vytknout: technicky pokrok, obchod, rozvnejici se na nasem uzemi jii ad ctvrteho tislcileti pied Kr., a rostouci styky se sousedstvim, presuny lidstva, stoupani zivotni urovne a hrcmadeni se lids tva 11a mensich plochach, ktere si vynucovalo stale vetsi specializaci prace, Pfirozene i politicke udalosti se caste odrazeji ve vyrobe, Rozmach vladnouciho krnene, a zvlaste vlidci postaveni rnocnych rodu, majicich dostatek prostredku k naleziternu oceneni iernnych a choulostivych praci, zanechaly znatelne stopy v technicky a umelecky dokonaleistch vyrobcich. Zato bourliva obdobi, plna zmatku, zndka byvala vhodnym prostiedim pro narocnejsi vyrobu, ac casto zase piichod noveho lidu znamenal zavedenf [inych smerU a iineho meritka pro dila umelec-

keho remesla.
Pokrok nesel vzdy pmnocare, byl krome vlastnich predpokladu podminen take vztahy a pfflezitostf. Od tretiho tistcileti pied Kr. zily stredoveke oblasti ve stalem ruchu s ruznymi udobfrni rozmachu, klidu, stagnace a novych vznen). MIuvit z hlediska umeleckeho remesla 0 nekulturnich narodech nebo skupinach bylo by neporczumentm vyvojipravekeho lidstva, Kai.dd doba mela sve meiitko, sve pozadavky dokonalosti a krasna, dane prostredim, jeho spoleeenskou strukturou i stupnem vyvoie, proste mnozstvim cinitelli dnes nam casto jii neznamych a nekdy tezko pochopitelnych. Proste vytvory mohou byt nekdy jako svedectvi vypen vlastniho ducha a vynalezavosti cennejstm dokladem i po strance technicke nez bezduche prejtmani a napodobovani cizich vzoru, trebas i podle naseho domnenl dokonalejsfch, Nekdy [en zernepisna poloha, Mastne sousedstvi se stiedisky kultur starsich, poskytly nekterym kmenum levnou slavu tvurcu umeleckych hodnot, ktere nejsou Dei napodobenfm vzoni nam dnes neznamych. Od ctvrteho tisicileti pred Kr. nemame vlastne v Evrope kmen a narod, ktery by v upll1em odloueeni mohl ukazat plody jen vlastnl, nicim neovlivnene. pracei urCita kultumi zavislost, tu vetsi, onde mens}, se mlll1 ph podrobnejsim studiu pamatek projevf ve vsecb oblastech. Proto ma vetS! zavaznost, jak urcite prosttedi dovedlo

14

UMELECKE

RE.MESLO

V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO

V PRAvEKU

15

s hodnotami pfejatyrni z vnejsku hospodarit a co z nich dovedlo vytvofit noveho. Tvurci sila nebyla sverena jen jedne skupine a evropska kulrura, iak se nam projevuje ze souboru pravekych pamatek, je dilem nejrtiznejsich etnickych slozek, jimi nepretrzity vYvoj umoznil rozviiet prevzate dedictvt,

00!.&e£."- 9
2.

4

5

7

Ohr. 2. Niistroie

prlJve.kYch

iemesln

ikis

1 Bmnzavci kovadliuka z Velime [mladsi doba bionzova}, 2 ielezne kladivo ze Stareh.o Hradiska no Morave (kolem nur, Kr.}, 3-6 tel. kludivlI, dlato a kleste z dilea iemeslnikii v keltskem opevJ1enem meste lUI Stradonicich. u Berouna (pied lWI. Kr..): 7 zeleztie kleite Z doby iiinske (StTl.!s/nzrk). Kresba A. Filipove.

Na obdobi sberacu a lovci: ve starsf dobe kamenne musime zatim jeste pohliZet, aspoii v nasich oblastech, [ako na uzavfeny svet, ktery geneticky nema pokracovani v souvislem vyvoji dalsich dob, snad budoucl badani leccos opravi i v tomto smeru. Ze sociologickeho a technickeho stanoviska vsak tehdeisi prostfedi nebylo

zvlast pffznive pro vytvoieni takovych dovednosti, ktere by mohly byt vychodiskem vetSfho vzestupu. Diluvialni umeni, at" drobne nebo nastenne, dosahlo nesporne znamenite vYse a odhaluje nam neznarny svet V takove bohatosti, ze to nekdy v sarnotnych pocatetch lidske kultury stezl chapeme, Avsak teprve vyssf hospodarske Iormy byly piiznivejsl vvvoii dovednosn, ktere se stavaly femeslnymi a byly postupne dalsimi generacemi zjemnovany az k neizazsun mezim Iidske prace, V sestem 11 pdteID tisicileti pied Kr. [rnladsi doba kamenna - neolit) se Evropa rOzrllsta ve velikou spolecnost, jejiz jednotlive slozky pfedavaji vysledky sve cinnosn stale sirsimu a sirsimu okoll, pfejimalice zase soucasne z neho prvky jine .. Tvorba generacf iednotlivych rodu i celych kmenu nephchazi nazmar, ponevadz staleis! sidla zarucuii souvisleisi vyvoj a vyvolavaii radu nutnosti, ktere lidska spolecnost muai iesit. Tehdy poprve byly v ramci vseobecneho osidleni stfedni Evropy osazeny take nase zeme zernedelskym lidern (lid paskove keramiky). Tato vyssi zivotnl a hospodafska forma mela v sobe jii zarodky specializace, Bylo tu potieba starat se 0 obdelavan! pudy, vtrobu k tomu potfebnych nastroju, pecovat 0 zdokonaleni obydli jak ve stavbe, tak v zafizeni, vyrabet potiebnou keramiku, nalezt nejlepsi zpusob tkani latek a podobne, Tato pocetnost a nlz11orodost tikoiu pnrozenym vyberem tridila celek na slozky schopneisi k urcitym pracern, ktere eastejsim provadenim jednothvych pracovnich ukonu nabyvaly zvlastni dovednosti a dokonalosti: To [sou vlastne pocatky remeslne cinnosri, ne jeste iako samostatneho stavu, ale rozhodne po strance technicke a technologicke, Z techto tezkyeh zacatku radiI se take u nas ve zminenych tisiciletich pied Kr, stay, jemui vyroba byla hlavnim zamestnanlm a zivotnim ukolem, Sarna podstata zemedelstvt, smefujic! na rozdil od predchozfho sberacskeho a loveckeho vyvoioveho stupne k trvalejsimu zabezpeceni obzivy zasobami, mela pfirozene odezvu take ve vyrobe potfebnych predmeru, jiehi se brzy zmocnil vymenny obchod, krome toho nektere latky bylo nutno opatrovat ze vzdaleneisich oblasti. Dilny na karnenne nastroje, jak ie nekdy nalezame v neclitickych osadach, nebo hromadne nalezy takovych predmetu, kdysi ulozenych do zeme rVitineves u Jicma, Kovanice na Nyrnbursku, Troubsko a Sudice na Morave], svecicl ttl nepochybne, ze bylo vyrabeno 11a sklad, do zasoby, pro obehod. Potrebna surovina pro vyrobu karuennych nastroju byla nekdy

16

UMELECKE REMESLO v PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

17

rr v pozdni

zmist velmi vzdalenych, prave jako pozdeii jantar, ktedobe kamenne (eneolit) a v dobe bronzove nabyval pro svlij lesk, barvu, prusvitnost a snad i domnelou vnitfni moe neobycejne obliby. K tomu pfibyly ozdoby z lastur, jednak domacfho puvodu, jednak pfinesene z daleka Z jihu, a prvni ukazky kovu, Tak se rozrustal obchod, prechszeie z vnitfni vymeny latek v jedne oblasti do krajin stale vzdaleneisich, a byl.posilovan pnlivem noveho lidu. Ve tietim tisicileti prozily nase zeme prvni skutecne stehovani narcdu, nebot po mensich pohybech v debe paskove keramiky doslo pak k velkym presunum, kdyz se do zeme valily z ruznych stran proudy lidu s odchylnou kulturou: vetsinou lovecke skupiny lidu se siimovou a zvoncovou keramikou, nebo nektere skupiny ze severu, pokladane caste za obchodniky. Trvaly ovsem uzke styky s iihovychodern Evropy a vychodoalpskou oblasti, ktere prinesly leccos noveho po strance kulturni, kultovnt i technicke. Domaci potomci paskoveho Iidu by li trnelicim prostfedim, v nemz se za uvedeneho stavu rodila kultura nejstarsi doby bronzove, Tak se Cechy a Morava staly iiz od pateho tisicileti pred Kr. krizovatkou nejrliznejsich etnickych a kultumich proudu a zaroven zprosttedkovatelem a nekdy ipojitkem mezi ostatnfmi castmi Evropy, zvlaste mezi severem a jihem. S timto rozvoiem pfibyvalo pozadavku technickeho i umeleckeho razu. Muzeme to dobfe sledovat na vyrobe kamennych nastroju i keramiky. Po ryte [volutove, linearru] keramice nastupuie zahy rnalovani nadob a od udobi vyptchane kerarniky dalst snaha po barevnem oziveni povrchu nadob inkrustacf jake prvnf z vyzdobnych technik, kterymi praveke lidstvo vyvadelo sve vyrobky z vsednosti: hloubeii vtlacene ornamenty na povrchu nadob byly vyplnovany bilou hmotou, kontrastuiici s tmavsim povrchem nadoby. Tu a tam jsou jii take nabehy k vyzdobe vypoctene na hru svetla a stinu [viz vruborez]. S tim postupujici tvarove zdokonalovani uzitkovych i kultovnich nadob a pokusy o prvni drobnou keramiku, at jiz samostatnou nebo uzitou k vyzdobe nadob, ukazuji vznistajici zrucnost, odvazujici se k pracern velmi iemnym a narocnym. Srovname-li dale vyvo] kamennych nastroju az k jernne vvbrousenym a vyhranenym sekeromlatum z pozdni doby kamenne, tvarove i leskem pfipeminajtcnn liz kovove zbozi, pochopime, ze to nebylo jen dilo domacich pi'ilezitostnych pracovnlku, nybrzvyrobcu pracujicich jii s iistotou, ktera pfedpokladala delsi cvik a zachovavant urcitvch smernic,

opatrovana

3

2 Ob t, 3. Slevaestvi dohy hron2ove

D}Fky ze starsi dohy hronzQve. jejichi tukoieti 11 cepele byly odlity v kadlubecli samouum« <J pa]; spojeny njty. biit by1 podle po tie by vykovdn. (1 Podebrudy, 2 Liblice 11 6esk6ho Brodu, 3 Dupadly.) Podle 1- Schriinila,

Za velikeho pohybu kmenii ve tfetim tisicileti pred Kr. se nase zeme seznarnovaly s prvymi kovy, ktere po technickoumelecke strance poskytovaly nespocet moznosti. Takrka soucasne se obievuje med a zlato, jez poskvruie prfrods ve stavu dovolujicim dalst zpracovant, Zlato ad pocatku iako uslechrily kov se stale vyrazem

v

JIHOCESKA UNIVERZITA CESKYCH 8UDEJOVICiCH TEOLOGICKA FAKULTA

knihovna

18
pfepychu

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLQ V PRAVEKU

19

jen k vyrobe ozdobnych predmetu, sperku. se vsak ukazala pHlis mekkou pro praktickou poti'ebu a teprve ve spojeni s cinem, iako btonz; zaloiiLa slavu kovoveho veku. Kovolitectvi a kovotepectvi se stale v kratke debe odbornym femeslern, ktere brzy hledalo dalsi urneleclee moznosti v platovani iednoho kovu druhym nebo ve vykladenf bronzu zlatem [tausie), jantarem, kosti nebo iinou Iatkou. Potulni kovolitci prochazeli zemi po stezkach, dodnes jasne vyznacenych cetnymi hromadnymi nalezy bronzovych vyrobku, Domacf femeslnici podle vlastnich vzoni nebo cizich pfedloh vyrabeli bronzove zbrane, nastroje i ozdoby, vvhovuitci vsem pozadavkum tehdejsiho vkusu, to nejsou dtla pnlesitostnych pracovniku, nyhri odbcrnych sil, here do podrobnosti ovladaly techniku srnesovsm kovu a nejrUznejsi zpusoby jejich zpracovani. Do vleku kovove m6dy se dostala take keramika. Zatim netusenou merou se rozmohl obchod, ktery labskou cestou smeroval z osratni Evropy pres Cechy, patrne ~ dusledku cmoveho bohatstvi Krusnych her, zprostredkoval nejen vymenu kovu, medii emu a zlata, nybrz pfinasel ze severu heine [antaru a z iihu zase prvni sklo. Unetickd kultura, ktera v prvni polovine druheho tisicileti pied Kr, u nas pfedstavuje prostredt nejstarsl doby bronzove, ovladala techniku odlevani, jak v dalsim uvidime, do vsech podrobnosti a nalezy nam poskytuji pfimo vzorne ptiklady vyroby umeleckeho remesla. Kdyz pak vnikl do dosud remer prazdnych jiinich a iihozapadnfch Cech navy lid mohylovy, snad jiZprakeltske prtslusnosti, nsplnila se take taro cast zerne msnejsim zivotem. Bohate uneticke iistfedf bylo tim sice zbaveno pnmych styku s dalekyrni oblastmi a v koteni podlomeno, po technicke strance pokracoval vsak vyvoi dale na jiz vybudovanych zakladech, jen pfedlohy byly vymeneny, zvlaste kdyi sousedstvt mohyloveho Iidu se brzy zmenile ve skutecnou nadvlsdu ve strednich Cechach, v mladsi debe bronzove, asi od 12. stoleti; hrnulse postupne do zeme ze severovychodu a severo zemedelskv lid popelnicovych poli. Tehdy se $jrila u nas stale vice zaliba v tepanem bronzu a plechu, vlastni v praveku vtdy vice strednl a jiini Evrope, na rozdil od severskych oblasti, vychutniivajic~ch .krasu kovu spiSe ve stale prohlubovane technice odlevani. Famalu dohasinala mada bronzovych jeMie a do popfedi pron:ikala spona, Pllsobici neji:m knlSOu tvaru a leskem kovu, ny-brz i jeho elasticnosti; prave eechy vyr.<ibe.ly oa sklonku

ZvIast ohebna a kujna med'

a slouzilo

doby bronzove obdivuhodne, az ptehnane tvary, ukazujtci onen postupny prechod od liteho sperku k tepanemu, Luzicke obdobi ja" ko starsf faze lidu popelnicovych poll na nasem uzemi pfedstavuje take neobycejny pfiliv zlata do zerne, jak se to proievuie nejen v hrobovych nalezech, nybrz i v pokladech, ukryrych do zeme. Za uvedenych pfesunu se pfirozene nase zeme otvtraly vlivurn dalsich a dalsich oblasti a nektere vyrobky umeleckeho remesla jsou zvlaste schopny ukazat prave knteni nejrfu:nejsich proudu i v oboru femeslne vyroby, Luzicky lid projevil znacnou zivotnf stlu a ovladl nebo kulturne pfevrsrvil neien ostatni cash Cech, nybrz i vzdalenejsi kraje dale na iihu a iihozapade, Vznikaly tak smisene kulturni skupiny, v nichs se domact podklad spoioval s kulturnim pfinosem doby: vytvarelo se vhodne prostredt pro vyvo] stiedoevropskeho stylu balitatskeho, slucujiciho domaci prvky s cizimi podnery, zvlaste j:iZnirni a pozdeii take v-ychodnJmi. Halstatska doba [prvni polovina 1. tisicileti pf. Kr.jseznamovala nase zeme se ielezem, zprvu jako kavern vzacnym, uzivanym k vyzdobe bronzu, pozdeii [po r. 700) jako kovem uzitkovym, Po technicke strance to znamenalo zrnenu vyrobniho procesu, pfipravu kuineho zeleza

a ocele. Avsak nove remeslo, umelecke kovarstvf, dosahovalo v Cechach uz od 6. stolen pozoruhodne vyse [bylanska kultura) a znacna spotreba suroviny nutila patrne aspon k Gastecnemu vyuziti domacich rud. VetS( pusobivosti bylo take dosazeno kornbinaci bronzu a zeleza. Doba sama pfinesla velke rozsffeni tausie, za1ihu v pestrejs] vyzdobe, uzivajid heine k inkrustaci [antaru, kosti a znovu rei slonoviny, a prosazovala take prolamovanf kovovych ploch, ktere pornalu podlehalo ve vyzdobnych prvcich i v celem rozvrhu silnemu pusobeni jihu. Odtud take se dostavaly k severo tepane bronzove nadoby oejruznejsiho typu, krorne beznych tvaru i cisty, situly a pozdeji predlohy zobakovitych konvic, Vyzdoba, zprvu ciste geometricka, se postupne vymariovala ze sve schematicnosti, a zvlaSte v tepanem plechu zavadela nove prvky, pokouscjic se 0 prvni motivy figuralnf, zvfteci i lidske. Byl to prvn:i zavan mestske civilizace, prichazejic! ptedevsim z etruskeho prostfedi nebo etmskym prostfednictvbl1; z neho se dostaly za AIpy tez ukizky vyspeleho zlatnictv:i, zvlaste granulace a fiIigran. Zelezna civilizace byla mnohem pronikave)si, zrychlilazivotni tempO a sthala i u mis velmi rychIetva.rove rozdfly jeclnotlivych kul· tm. Zelezu byl brzy phdelen 15.kolopatiovat zbroj a nafadi, z bronzu

20

UMELECKE REMESLO V PRAVBKU

UMELECK:E

REM.ESLO

v

PM YEKU

21

5

)

2 ObI. 4. [eblice z mladsi doby brottz.ov e,

provedene odlevdnlm 'v kadluhecb, jasne prozrazuii p(.wodni piedlolry iezane vs dieve nebo v kosti. (Luzickti kultura. 1 Cernozice u [aromeie. 2, 6 Nezamyslice na Morave; 3 Praskacka II Hradce KI.; 4 Sadska, 5 Slezske Piedmestl, 7 Pouchov u Hradce Kr.; 8 z draw' stbcella ozdoba z Hrubcic nil Mo;ave.) 1:2 - 3:4. Kiesba f. Filipa.

byly nadale vyrabeny pfedrnety ozdobneist. Vvzafovanf jiznich kultumtch okrsku nezustalo vsak bez vlivu. Byli to prave Keltove v oblasti sahajici od Arden az k Vltave, kteii se v umeleckem femesle dovedli pohotove chopit vhodne prtlezitosti. V druhe polovine pateho stoleti se tvofil starolatensky sty], ktery vstrebaval vsechno to pusobeni venetsko-etruske, prostiedkujici take prvky z ostatnlch stredisk mohutntei antiky. Keltska pohotovost vsak nespocivala v pouhem pfejimaru, vlastni tvurcl sila davala cizim prvkum navy smysl a vlastni napln. Byl tu Jasny odklon ad ciste geometricke vyzdoby doby predchozt k ozivene forme, hera anticke motivy rostIinne plnila svou abstraktnosti a aplikovala narnety Iiguralni take pti vyrobe sperku. V te dobe byly keltske kmeny iji v pohybu a v udobi neivetsfho rozpen ovladaly Evropu od Britanie pies Alpy az do severni Italie

a Podunajim az do Male Asie, Take ceske zeme pfijaly konecne posledni keltsky proud, projevujid se v nalezech kostrovymi hroby latenskymi, pfipisovanymi mnohymi badateli historickym Boium, Vyvo] latenskeho stylu sel vsak dale. Umelecke remeslo, pracujici ve starst dobe spise pro kruhy vyssi, dvorske, vstoupilo plneji do sluzeb Iidovych a pfipoustelo v dusledcich toho misty silneii starsf halstatsky podklad, Ie obtizne zachytit v nekolika vetach mnohostranny vyvoi v dobe Iatenske, Znamenalo-li vsak vubec nektere obdobi vyvrcholeni dosavadniho vyvoje v nasich zemich a skutecne polozeni zakladu po strance umeleckotechnicke, byla to piedevstm doba Iatenskd. Uvedomme si jen strucne jeji hlavni piinosy. Keltove byli. tehdy nejen dobrymi boiovniky, nybrz i zdatnytni iesa esiniky, kteil pronika ve zasahli temer do vsech oboru. J eiich odlevani bronzu se priblizilo vrcholu dckonalosti (sperky s oblibenou esovitou knvkou, pasove retezy, spony aj.J, kovotepectvi v uslechtilem kovu dosahlo jemneho provedeni a bohate vyzdobne naplne, K zuslechtene technice prolamovtini kovovych ploch, vedouci az k [ernnym krajkovitym vzorurn, v nichz mizi zakladna, se pnpoiily prvni pokusy aplikace filigrdnu a granulace nejen v drahych kovech, nybrz i v bronzu, a dokonce take v zeleze. Keltsky smysl pro zpestieni kovovych ploch vecU od tausie pres kouilovou vyzdobu k iamkovetnu emailn, prvemu na pude stfedni EVIOPY. A byli to take Keltove, kterl poprve v kulturnim vyvoji nasich zerni zavedli ve svych dilnsch krome zlata obecne zpracovani stiibia, dosud vzacneho ve starstch nalezech, a misto starstho platovani postupne zavadeli zlaceni a stffbrem v ohni, podle antickych vzoru prvni u nas razili mince ze zlata a stfibra, a pristouptli snad i ke zpracovanl skla, aspen v tech oborech, kde ieho spotreha byla nejvetst Illaramky, perly). Pfi vyrobe sperku poskytli vynikajici postaveni Iignitu, v keramicke vvrobe uzih jiz hrnciiskeho krubu. Stejne vsak keltske dilny kovarske, vybavene ui vsemi pomuckami, dovedly mistrne zpracovavat kujne zelezo i ocel, ovladajice dobre svarem i, kaleni zeleza. Pricinenim Kelru bylo u nas i v iinych oblas tech zavedeno soustavne teieni ielezne rudy, avsak take r)rZovani zlata v Pooravt. Dobie opevnene keltske mestske osady, vznikajief v mladsi debe latenske poprve v dejinach 11aS] zeme, byly cilevedome zakladany v sousedstvi rudneho bohatstvi [Stradonice u Berouna, Stare Hradisko na Morave) a vyrostly v dulezita vyrobni strediska s vyspelou specializaci prace: ve zvlastnfch ctvrtlch tu

22

UMELECKE

R.EMESLO V PRAVEKU

UMELECKE

REMESLO

V PRAvEKU

23

byly dilny slevacske, kovafske, emailerske, sklarske a zlatnicke. Tato keltska mesta, pracujici podle zachovanych nalezu hlavne na sklad, byla v Zivem obchodnim styku se severem i iihern Evropy. Keltska vyroba postupne prechazela od bohatych "baroknich" tvaru vice k vecnemu stylu, zdurazriuitcjrnu predevsim prvky konstruktivni, ktere pusobily dokonalym technickyrn propracovanim. Zatim vsak se kvet keltskych stfedisk nezadrzitelne chylil k padu,

Ib

2

ObI_ 5. Sekerk.y z mladsi

doby btonzov

e,

jeiichi dutina (tuleiku} 1.1 ousko si pii odlevani vyiJdl.lly sloiite;si kadluby. DoLatty u Patdubic. Podle B. Svobody.

nebor politicke.pomery se rychle menily, V polovine prvniho stoleti pied Kr. ovladl fimsky voievudce Caesar Galii az k Rynu ada} zaklad k romanizaci dnesnf Prancie, kolern narozeni Kr. vitezna iimska vojska posunula hranici ai k Dunaji, Ponevadz jiz pied tim byli na nezadrzitelnem postupu ze severu take Germani, stal se brzy

Ryn a Dunaj hranici dvau mocnycli svMu, germdnskeho

Q

provin-

cicilne iimskebo. Pro keltske panstvi nezbylo jiz ve. stredni Evrope misto, pokud snad nekren keltstt remeslntci zustali ve sluzbach novych vladcu, zjisti teprve budouci badani,

Po padu keltske moci pievzali dalsi vyvoj v zadunaiske stfedni Evrope Germani. Rada umeleckych a rerneslnvch technik tu stale vice a vice zdomacnovala: vyroba st!ibrneho zboz! i zlaceni v ohni se staly beznYl1.1i, uplatnoval se fihgran a potom i granulace, Take sryl gerrnansky zustaval v nasich zemich nejprve vecnym, predevstm ucelnym. Umelecke iemeslo nepctlacovalo zadnou konstruktivne dulezitou c.astpredmetu a neodvadelo pozoruost ad tvaru pfeplnovanim vyzdobou, takze kaidy predmet na prvnf pohled prozrazuje sv-uj ucel a zpusob uzit]. Doby valecnych srazek mezi Cermany a Rimany se stfidaly s udobimi klidu, v nichz mohl obchod plne ovladnout pole. Z Italie jii drive pronikalo nektere zbozt a uz za rnnske republiky zvlaste Capua vyvazela k severu bronzeve nadoby, prichazelo i vice skla a ujimalC? se hlinene zboZi aretinske s reliefni vyzdobou [terra sigillata). Rim ovsem sam teZil ze svych styku s Egyptem, Syni, Malon AsH a Cernornoftm a umelecke vyrobky pozbyvaly namnoze individuality, ponevadz se stale vice prechazelo k mezinarodnl tovarni VYIObe, jejiz casto znackovane ZbOZ1 take na nasem uzemi usnadnuie nekdy presneis! datovani nalezu. Brzy po Kr. vzuika1y podobne tovarni dtlny take v Calii a v Poryni, v nichz pod fimskym vedenim pracovali romanizovani Calove [Kelti], uplatnuitci svou technickou zdatnost i tvarovou odlisnost, Kdyz pak v dalsich stoletich pfibyvalo zakazek germanskych, pfizpusobovala se vyroba vkusu Cermanu, az konecne ve -3. a 4. stolen prechazely dilny do jejich spravy. JiZ od prvniho stoleti po Kr. se k nam dostavaji take vyrobky techto zapadnich dilen, zvlaste bronzove nadoby, terra sigillata a potom i Ioukane sklo. Obchodnl sryky byly tedy velmi Zive a kupci mii:ili do nasich zerni najisto do urcitych mist, jak narn je na sve rnape z 2. stoleti po Kr. zakreslil Klaudios Ptolemaios, dobrym ukazatelem tehdeisiho TUehu na nasem uzemi jsou tei cetne nalezy rimskyeh mind. [e pfirozene ze za techto okolnosti se umeleeke iemeslo seznamovalo nejen s technikami jiznimi, nyhrz se take obohacovalo stale casovyrni predlohami. Krome vlastni vzesrupne tende.nce byly tu vsak i vlivy Z ostatni germanske oblasti, az se konecne uplatriovalo jim! kultumi usti'edi z rychodu, z oblasti cernornofske. Tehdy se jiz vecny sryl uvol:i5.oval ave vyrobe byla pficitana ve.tSi (110ha prvkurn vyzdobnym, Preslo se k mode stylu barviteho (300-550). Puvcd barvitebo stylu byl v oblasti cernomofske. Kdyz Cotove na prelomu 2. a 3. staled ovladli Cemomofi, pfisli do kulturniho

24

lJMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

25

okruhu, v nemz se kfizovaly nejruznejsi asiiske a evropske proudy. Byly tu pozdne helenske dilny zlatnicke a klenornicke, pracujici pro sarmatske prostfedi a cerpajtci nejen z neho, nybri i z pramemi nitroasijskych nebo v dolnim Podunaji take z rimskych. Umeleckemu citelli G6tu staly neiblize sperky, vykladane drahokamy a barevnym skl em a doplnene v povrchovych ploskach filigranem a granulaci. Z gotskeho podnetu se v umeleckem remesle vytvar:i styl, ktery potlacuie konstruktivni prvky na neimens! miru a vyzfva

2 Obi, 6. Sekerky [adi ansk eho typ u,
(Heimaoiiv

ktere se do Cech dostaly obchodem v dobe balstatske. a Htdloiezy u Ml. Boleslavi.) Podle [. Schninila.

Mestec

se v trldenych plochach, zaplnenych pestrou vyzdobou bez slozitejsich omamentacmch systernu. Jii pocatkern 4. stolett pronikal tento srvl do vychcdniho Nemecka a Slezska (Zakrz6w, Hammersdarf) a dolniho Podunaji [obr. 31). Kdyi pak Hunove svym narazem (375) zpusobili postup G6tu z Cemomoft do ostatni Evropy, stall se G6tove soucasne sifiteli barviteho stylu. Zapadni Cotove jej pies Rurnunsko [nejvyznamnejsi nalez z doby gotskeho panstvi v Cernornoft je tu hlavne zlaty poklad z Pietroasy] zanesli az do jizni Galie,

kde ad r. 4l2. vyrostlo nove plodne centrum, ovlivfiujici umeni franske, burgundske [hrob krale Childericha], alamansko-durynske i ostrovni v oblasti britske, Vychodni Cotove pfinesh navy sloh aZ do Italie, kde jej po nich na rozhrani 6. a 7. stol. privedli k novemu rozkvetu Langobardi. Kdyi se odtud barviry styl znovu [podruhe] dostaval do stfedni Evropy, spojoval se tam se zvernou ornamentaci, Barviry styl tedy vladl po tfi stoleti. Puvodni vykladani drahokarny se caste nahrazovalo skelnymi ploskami, nekdy na plochach heraldicky rozvrzenych v drobne prihradky (spony ptaci, zvhiSte orli podoby), a vyzdoba byla doplnovana take ernailem, Franska oblast od konce 6. sto1. pfechazela pak vice k filigranu, v Podunajf se jiz od 4. stoleti k beznym technikam pfipoioval klinovy fez; od rimske doby se stalo beznym niello. V zapadni Evrope se vsak pomalu vice hlasilo dedictvi ument provmcialne fimskeho, krere jii drive upoustelo od klasickeho umeleckeho idealu a pfimykalo se ke staremu umeni keltskernu se sklonern k abstraktnosti, Rozmohl se klinovy fez na plose sperku, abstraktnt uponkovita vyzdoba a silne stylizovane zvtreci postavy, Ponekud pfetvofen dostava se tento proud az do Skandinavie, kde dochazi k prvnfmu stupni gemuinske zveuie omamentiky (6. stol.l, zverne motivy, ostie clenene a schematicky pretvorene, ovladly nejprve okraiove casti sperku [spony, prezky aj.), pak vsak zacaly vyplnovat jejich cely povrch, Ve stfedru Evrope a v sevemi Italii se zverny styl spojoval s pletencovou pdskovou vyzdobou, takze ve stfednim stupni zvemeho stylu (7. stol.] se dosavadni chaoticnost v uspofadani vyzdobnych prvku zrnenila ve vzory pravidelne. Umelecke :i'emeslo bylo tedy staveno stale a stale pied nove ukoly a provadelo ie odlevanfrn, pozdeii opet lisovanim plechu. Na severn slavil zverny styl ve tfetim stupni jeste svlij pozdni kvet [8. stol.] a sve neilepsi vvrobky neprovadel odlevanim, uybri je propracovaval rydlem, dosahuie talc plne trojrozrnernosti VZOrL1. V 9. stolen pak presel ve vikingske umeni (800-1100), bohate se rozrustaiici pod silnym v1ivem karoltnskym, irskyrn a anglosaskym ave stars! debe up arne udrzujtci abstraktnost vyzdobne naplne, Na jihu nastal cdklon od abstraktnosti mnohem diive, v udobl stiedniho zvemeho stylu, po nernz se karolinske umeni zase vrace10 k fimskoklasickym vzorum, Zatim vyrustalo take v Byzanci dulezire umelecke stredisko, zvlaste po padu zapadoftmske fise; pracovalo z bohatstvi puvodrie reckeho, iimskeho i z podnetu clalsiho

26

UMELECKE

REMESLO

V PRAV:EKU

UMELECKE

REMESLO

v

PRAVEKU

27

vychodu. Sti'edni Evropa se tak dostavala do sfery teto oblasti i proudii, ktere sem ze stept a z Cemomoii pfinaseli kocovnici, jako byli Hunove, pozdeii Avari a Mad'ai'i. V mnohem to bylo pnme zprostredkovani vychodnich prvku, zvlaste kdyz za avarske doby byla vyroba castecne pi'enesena z Cemomori do dunaiske kotliny. Tyto vychodni prvky pornahala vsak suit take cirkev, nebor rychodnt misionari a mnisi pnchazeli do zapadoevropskych a irskych klasteru, ktere se stavaly duleiitymi sidly umeleckeho femesla,

na rozhrani dvou velkych kultumich svetu: orientalne-byzanrske, ho a zapadnfho, Hned pfi vstupu do historicke doby v souvislosti s !"-esnym sousedstvim A varu se na uzemt Moravy a castecne i Cech projevil vliv vyroby razu vychodniho [kovove predmety tzv. keszthelske kultury); take v dobe fise Velkomcravske, za uzkeho cirkevniho spoieni s Byzanci, vzrustal priliv sperku jihovychodniho puvodu, ovlrvnuie silne vkus zvlaste vysstch vrstev. V dusledku politickeho vyvoje mohutnel vsak jii v dobe karohnske puvodne slabst kulturni proud zapadni, aZ mu politikou Pfemyslovcu a tiny knfzete Vaclava byla zerne otevrena dokoran. A tak v Cechach krome vyrobku domacfho remesla pribyvalo tez predmetu zapadniho puvodu a tu a tam se do zeme dostal i predmet provedeny technikou obvyklou tehdy v severskych dilnach vikingskych, LITERA TURk N. Aberg, Nordische Omamenrik, 1930· J. Bi:ihm, Zaklady hallstattske periody v Cechach, 1938 - J. Eisner, Slovensko v praveku, 1933 - Fettich, Kunstgewerbe der Avarenzeit, 1926 - J. Filip, Popelnicova pole a pocatky zelezne doby v Cechach, 1937 - Hoemes-Menghin, Urgeschichte der bildenden Kunst - W v, Jenny, Germanische Pruhkunst, 1937 - C. Kossinna, Cermanische Kultur im 1. Ihrt. 11. Chr., 1935 . H. Kuhn, Die vorgesch, Kunst Deutschlands, 1935 - Leeds, Early Anglo-ssxons Art and Archeology, 1936 - Niederle, Merovejska kultura v C, Parnatky arch., 1918 - Pic, Starozitnosti zeme Ceske I-III - H. Freidel, Cermanische Kulturen in Bohmen und ihre Trager, 1930 - Randall-Maclver, The Iron Age in Italy, 1927 - Riegl, Die spatromische Kunstindustrie, I-II - B. Salin, Die altgermanische Ornarnentik, 11. vyd, 1935 - v. Scheltema, Die Kunst unserer Vorzeit, 1936 - J. Schranil, Vorgeschichte Bohrnens u. Mahrens, 1928 - Tyz, Ceske zeme za doby kniteci,1932 - A. Stocky, Cechy v dobe karnenne, bronzove a zelezne, I-Ill, 1924·33 - E. Simek, Cechy a Morava za doby iimske, 1923.

'il
2 3

r
4

5

Obr. 7. Slev acstvi n« sklonku

doby bro'nzove

odlite rukoieti byly dodatecne opatieny rytou a vyuiienolJ vyzdobou. 1 Rucice nad Trotinou; 2 OhniS!'any u N. BydioWi; 3 Nahoiany u N. Milsta aad Metuii; 4 Komiutxu) DO Sloveasku, 5 Nove Syrovice na Morave. Krllsbll f. Filipa.

Bronzove mece, ;e;ichz samostatne

Iak silny byl vychodni vliv V samotne cirkvi, osvetluje nejlepe skutecnost, ze v 7. - 8. stol. se na papezskem stolci vysti'idalo pet biskupu syrskeho puvodu, Z yYse naznaceneho jsme videli, iak rychlym zmenam podlehalo umelecke iemeslo v dubach po Kr., neslo tu liz namnoze jen o ztvarneni hmoty urcirym postupem, ny-brz caste.ji 0 rychle phzpusobeni menici se mode ve vyzdobe sperku. Kdyz ad 6. a 7. stol. se Slovane take u nas stavali rozhadujicim zivlem v zemi, ocitli se

28

UMELECKE

REMESLO

v

PRAVEKU

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEKU

29

II. ZPRACOV ANi

xovc

iiz v praveku Kypr, Uhry-Sedmihradsko, Spanelsko, Anglie (v Cornwallu je med' i cin], dale Alpy a Italie [Toskansko a Ligurie). Kraje na vvchod od Stredomott se seznamovaly s medi kolem r. 4000 pied Kr., nekde snad jiz diive [Susy, Turkestan). Ve stredmm

Z uzitkovych kovu poznalo praveke lidstvo v nasich zemtch jiZ v pozdni debe kamenne mea. [e to svetle cerveny kov, velmi tazny, schopny ke kovani i vytepavani, ktery se oa suchern vzduchu nement, ve vlhkem prostfedi se vsak pornalu okyslicllje a pfitomnym kyslicnikern uhlicitym se povrchova vrstva men] v zelenou medenku [pokryva se patinou, zasaditym uhlicitanern mednatym]. Rychle ochlazeni medi na rozdil od zeleza ji cirri mekci a poddajnejsf, Nesmisena med' se vsak tezko tavi [temef 1100 "C] a pro praktickau potiebu je prilis mekka, Tomu lze odpomoci jen smesovanim s iinymi kovy. Teprve vytuilez btonzu, slitiny medi a cinu, znamenal nove obdobf lidskych deiin, v nernz se podstatne menu kulturni obraz a 50cialnf prostfedi spolecnosti. Nesmimym technickym pokrokem lids tva bylo prave poznani, ze smesovdnfm kovzi lze nejen sniiit bod tant kovu zakladniho, nybrz take urcovat tvrdost a kovatelnost slitiny, jeji barvu a lesk. [en samostatny stav slevacu a kovotepcii se mohl dopracovat volbou vhodne srnesi az k mistmym vyrobkiim po technicke i umelecke strance, s [akymi se shledavame v nasem praveku. Branz je tvrdst nez med, snaze tavitelny, schopny k dokonalejsimu vyIesteni a take barvou i leskem vynika nad zakladni kov, je vsak ponekud krehci a drobiveisf, Velke procento cinu v bronzu znesnadiruje kovatelnost. Ai. do 5 % cinu lze smes kovat za srudena, bronz s 5-15 % je kujny jen po piedchozitn silnem zahfati a ph 35 % cinu dosahuie slitina takove tvrdosti, ze ji lze uiH pro vyrobu pilniku. Slitiny s vysokyrn obsahern cinu (pies 10 %) jsou ocelove sede barvy a nazyvarne je biiym kavern. Prayed iemeslnici brzy zkouskami ziisrili, ktere srnesovani je pro urcity pffpad neivhodnejs!, a na tom zalozili nesmimy rozmach sve dovednosti, teprve podrobne rozbory pravekych milezt'l ukazuii, jak promysleny byl [ejich postup ph vyrobe, MM' se vyskytuje v pnrode bud' volna, nebo ve slouceninach, ziskava se hlavne ze sirnych rud. Jeji hlavni naleziste v Evrope byla

ObI. 8. SOl.lctistky koiisk y ct: postroju z knizeciho pohibu nil ctyikolovem voze v Hrodenine u Kolina (doba lwlstatskll, 7. - 5. stol. pied Kr.}. Ze zeleza VjlkOll<llllJl.ldidld raaii brol1zove lit« postranice s llIll1lo1ovitymi rycnelky, oplltfenymi obdelnikovymi orvory, c. 2 b1Onzovr! kaoflikoviui ruivlecka 11[1 iemeni, zl10tovemi odleviinini. 1:3. Kresba l. Filipa.

a zapadnim Stiedomof'i, s vyiimkou Egypta a Spanelska, byla med' znama rnnohem pozdeji, v prubehu 3. tistciletf, v nasich kraiinach pak jiz ad 4. tisicileti pi. Kr. Rozbory zjisiuji v pfedmetech z neistars~ doby cistou med' nebo nepatrne jiZ v prfrode smisenou s iinym;

30

UMELECKE REMESLO V PRAVEKLJ

uMELECKE

REMESLO

v

PRAvEKU

31

kovy [antimon). Vetsina badatelu se domniva, ze znalost medi, bronzu a kovovych technik vubec byla do stiedni Evropy pfinesena z vychodu a iihovychodu, a nektefi hledaji i cesry [z Krety, Tr6je ai.], jimiz se tak stale, tak Childe predpoklada, ze po znicent n. mesta v Troji v Male Asii ztratili tamni kovopracovnici zamestnani a odesli do stredni Evropy tezit kavy. Noveii vsak W. Witter chce na zaklade chemickych rozboni uvest dukaz, ze na svete nebylo iednotne kovove ustredi, z nehoz by se Sifila znalost kovu.

byly odkazany na dovoz medi [podle Schranila] nejvice z jihovychodu (Uhry). [ako surovina byla asi nejcasteii privazena ve tvaru hriven (obr. 10), v nichz obsah cinu zpravidla nedosahuie 1 %j v hromadnych nalezech ze stars! doby bronzove jsou tyto hi'ivny casto ve velkem pocru, Zda se vsak, ie za surovinu byly pokladany take odlitky nekterych be:mych predmetu, napf. naramku a sekerek. Cin je stnbroleskly kov, velrni kujny [staniol], ktery se teZi z cmovce redukci. Na cin jsou neibohatsi v Evrope Anglie, Bretan, Spanelsko

~II' u
2 ~ 4 1 3

5
6

Obi. 9. Kov ot ep ectv i v neist arsi dobe bronzove Ntivlasnicky (z(ill§nice) II ndUSllice z bronzu a ze zlato (2·4,6) z tuietickych bioba. 1 Unetice, 2-4, 7 T11Iskq, 3 Zvoleneves, 5 Svihno, 6 Leden 11 SlanellO, 8-9 lldlezy z MOIllVY. Podle J. Schninilu.

Obr. 10. Ceske

ndlezy

hiivea

z neistarsi do by bronzove, here nam ukazuii, v jake podobe byla do obchodu lIvddena bronzovd SUIOVIJ18 s nep/Jtr11ym obsahem ciml. {sou velmi caste zvlilste v luomudnych nolezecli bronzli. Podle f. Schuinilo.

Med', podle neho, mohla byt poznana soucasne V nekolika oblastech a vyvoj v nich pak pokracoval svym smerem. Witter predpokladd samostatny vznik a rozvoj bronzoveho IIPrlunyslu" ve strednim Nemecku ria zaklade nalezu medi v Harzu, Oblasti, here sarny med' nemely, byly ovsern zavisle na dovozu suroviny. Kyperska med' [byla pozdeji uvadena do obchodu v deskach 5 protazenymi rohy, az pres 29 kg tezkych) rna silny obsah zlata, a musela by se tedy zjisrit rozborern, rozboru ie vsak zatim malo. Nase' zeme

a Toskansko v Italii. Ve stredni Evrope vynikaly bohatstvim cinu neivice Krusne hory, kde jiz ve velmi stare debe se cin teiil vypiranim, ryiovanilll, jak 0 tom jeste na konci stredoveku podava zpravu Agricola. Cechy mely tedy v praveku svuj cin a prave boharstvt Krusnych hot bylo prtcinou iiveho obchodnfho styku i vzniku hohateho strediska zpracovani kovu na pocatku doby bronzove. V bronzove dobe se patrne take vyvinul samostatny stay homiktl. 0 podrobnostech tezby a taveni rudy nejsme sice pro nejstarsi

32

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAvEKU

33

dobu dobte zpraveni, ale pfikladem nam mohou byt doly z mladsi dohy bronzove v Mitterbergu v Alpach, Tezba tam tehdy sla af do hloubky 100 metni pod povrch v uzkych (1-2 m], pomalu klesaiicich sachtach, byly tu ziisteny nejen stopy dreveneho pazeni proti mcznernu zriceni, nyhrz i pete 0 stale proudeni cerstveho vzduchu. Vlastni tezba se dela ohnem, jak ji jeSte ve srfedoveku popisuje Agricola. Zapalenou hranici dteva byly vrstvy silne zahraty a pak ochlazeny vodou, aby popraskaly. Iednnn ohnem se ziskal asi 1 rn3 rudy, kterou delnici vynaseli v kozenych vadch na povrch, proto se zfizovaly iednoduche dfevene schody, a jak se zda, pouzivale se k vytahovani materialu take rumpalu, Ruda byla eavena v primitivnieh pecich, v nichz byl zAr zvysovan staJym prtvodem cerstveho vzduehu. Asi v teze dobe se tezila med've Spanelsku, kde na jednom miste bylo nalezeno dvacet muzu, zasypanych ph praci, Kovolitectvi iii v bronzove debe dbalo vsech zasad zamerneho smesovant a uzivalo k urcitym pracim jen urcitych druhu slitin, Vysvitne to z nekolika prikladu. Bronzove mete maji nelcdy az 15 % cum, ale nyty, iimiz jsou spoieny jejich cash, jen 5 %, aby byly kovatelne a pcddajne. Lury (hudebni nastroie z mladsi doby bronzove] byly skladany z iednotlivych odlitku, v nichz mnozstvi einu bylo odstupnovano na 6, 13,5 a 17 %j z toho svareci prsteny musely mit nejnizs! bod tani, aby jii odlite casti bronzove trubice pfi svarenl neroztaly, a obsahovaly proto 17 % cum. Z tehos duvodu mely cetne uneticke vyrobky v Cechach vysoke procento cum, ponevadz byly odlevany v bronzovych kadlubech. Take bronzova rydla nebo pilniky obsahujf znacne procento cinu, aby kov by] tvrdsl nez zakladna, hera se jimi opracovavala, Hromadne nalezy nam ukazuji, ze k odlevani lrylo uZivano krome dovezene suroviny take stareho materialu, jak jej obchodnik skupoval nebo bral na vymenu za nove vyrobky. Taveni se provadelo v hmotnych kelimcich z hliny, smisenych nekdy s tuhou nebo amfibolitovou drtt, k nalevani bronzoviny do kadlubu slouzily mensi keHmky s vylevkou. V praveku byli jednak potulni kovolitci, kteff prochazeli krajinou a zhotovovali vyrobky na zakazku, iednak se vvtvarela urUta stfediska, slevamy, ktere vyrabely ve velkerri a vyvazely do sousedstvL 0 tom svedci prave hromadne nalezy bronzovych vyrobku tehoz rypu nebo zase nalezy pfedmetu, pochazeiicich nepochybne z jednoho kadlubu nebo dilny, here [sou dnes rozpryleny na velkych vzdalenostech. Fonny (kadluby] se hotovily z hliny (vnejsi vrstva bruha, vl1itfni jemna), z kamene

i z bronzu (tab. I, c. 10,14). Mnohe nalezene kadluby vsak aeslouzily pfimo k odlevani, nybri k opatieni voskovych odlitku (viz dale). V kadlubech uzivanych k odlevani se muselo pamatovat nejen na otvor pro naliti bronzoviny, nybrz ina vzduchove kanalky, iinak by odpor vzduchu zahranil dokonalemu vyplneni formy bronzovinou (Zvoleneves, obr, 1). Nekdy byly modely budouctch predrnetu vyfezavany take ze dieva, iak .dosvedcuif napfiklad nektere typy bronzovych jehlic (obr. 4). Potulni slevaci s sebou z uspomych duvodu nosivali take kadluby, na jejiehZ kazde strane byl vyhlouben tvar iineho predmetu. Uzivali jich bud.' k pifrnemu odlevani, nebo k vyrobe voskovych forem, Kovolitectvi se u nas v druhem tistcileti pied RI. rozvinulo ve slozite femeslo, ktere se poustelo do ukohi velmi obnznych. Hlavnf druhy odlevanf podle pravekych nalezu byly zhruba ctyti: 1. Odlevnn! do otevieayci: [otetn [ednodtlnych, nekdy primo v zemi vyhloubenych, jindy vyrobenych z hliny nebo kamene, V kadlubu byla propracovana [en iedna strana budouciho predmetu, druha, vetsincu plocha, se po ztuhnuti predmetu dodatecne opracovala brousenim a kladivem [nektere druhy dyk, dlat, sekerek a srpu]. 2. Odlevdni v kadlubecb dvoudilnycli nebo jeste slozitejstch, ktere se po skoncene praci opet rozebraly [tab.Il. Kadlub byl prirozene vyrnazan tukem nebo posyp:in mastnyrn praskem, Ze slozit!!~jsichpracf tohoto druhu uvadime liti bronzovychtetezu, jak by10 obvykle jii v kultute uneticke. Krouzek po krouzku byl odlevan v troidilnem. kadlubu, po odliti prveho krouzku byl tento zavesen do spodni casti kadlubu a tak zachyeen dalsim odlevanym krouzkem [obr, 1). 3. Odlev dni do ztracene formy. Nejprve se vymcdeloval nebo v pomocnem kadlubu odlil predmet z vosku, pak se potahl iemnou vrstvou hllny, aby se v ni vsechna vyzdoba dobfe otiskla, a posleze byl obalen silnejs! vrstvou piscite nebo rostlinnyrni latkami prostoupene hliny, silne porezni, takze umoznila cdchod vzduchu bez kanalku, Do takto zhotovene forrny [vosk pfi vypalovani fonny vytekl a byl znovu uzit] byia nalita bronzovina a po ieiun ztuhnun byl kadlub rozbit. Tohoto zpuscbu se u nas uzivalo Jiz v nejstarsl dobe bronzove. 4. Odlevtini datycb. piedmetii [odlevani s iadrem], Nejdiive se z hliny vymodeiovalo jadro piedl11etu (budouei dutinai, to pak bylo

34

UMELECKE

RENtESLQ

V PRAvEKU

UMELECKE

REMESLO

v

PRAVEKU

35

potazeno voskem v sile predmetern zadane a opatfeno hlinenym obalem iako ph odlevan] ve ztracene forme. [adro is voskovyrn potahem bylo na nekolika mistech protknuto bronzovymi tycinkami, ktere koncily v hlinenern plasti kadlubu. Tim bylo dosazeno pevne polohy hlineneho jadra i po odstranenf voskove vrstvy, bronzove spojky jadra s hlinenym obalem do sebe pohltila zhava bronzovina, Mistrnou ukazkou dovednosti kovolitcu v uneticke dobe je dyka s prolamovanou a vykladanou rukojeti z Kozich Htbetu u Horomeric nedaleko Prahy (tab. I, c. 12). Sklada se z cepele a rukojeti, ktere jsou spojeny nyty. Rukojet Ina prolamovany diik s dutym

OIl(. 11. Kovot epectv i v mladsi
Z hranzove tycinky vykovami
11

dobe brorrzov

e

stoeenli spinilovitti sponCl Z [aromeie, jeii iebla, navlecerui pied zllvim!tim tycinky VOl spJrJlovitou riliici, by/a zhotovQla odIe;vanim. [Kultuta popeimcovyd: poli, stupen luiickY.) SpOflll dodnes ndrte· 111 svou prnznosr. 1:3. Kresba 1, Pi lip,!.

vnitrkern a nahore polokulovite jablko s kflzovitym vyrezem, vy. plnenym jantarem, Tato rukoief byla odlita vcelku ve velmi sloaitern kadlubu, Neidhve bvlo z hlmy vymodelovano [adro (budouci dutina dfli<u), 11a ktere byla po stranach nanesena plasticka zebra a nahore plasticky khz (prostorv pro VYplii.jantarem], cele jadro by10 pak na nekol ika miatech protknuto bronzovymi tvcinkami. Tento hlineny model se potful voskem ve tvaru budouci rukoieti a konecne hlinenym obalem jaka obvykle. Bronzove kolieky spoiovaly hlinene jadro s hlinenym obalem kadlubu a udrzely totO [adro v puvodni poloze i po odtaveni vosku. Po zhotoveni odlitku byl plaM kadlubu rozbit a hlinena zebra jadra z odlitku odstranena,

vlastni jadro vsak bvlo ponechano v dnku jako podklad pro jantarovyphi. a je v diiku dosud, Podobnym zpnsobem se odlevaly take predmery uplne dute, napr, dute plastiky (kUil na obr, 27). K01'O tepect vi. Odlitek z kadlubu byl na povrchu hruby a mel cetne vady [obr.l}, Proto jej remeslntcj dodatecne zdokonalovali kovarum, obrusovamm a opilovanim, hlazenim, lestenim, pfipadne jeSte opatfovali vyrazenou nebo rytou vyzdobou [cizelovam], Opilovani se v dobe bronzove delo vetsmou kamenem, teprve z doby halstatske jsou zachovany pilntky 2 tvrdeho bronzu a z latenske doby jiZ z kalene ocele. Podle mikroskopickych pozorovani byly lite sekerky v neistarsi dobe bronzove dodatecne vykovavany za studena [rnaly ohsah cinu], v mladst dobe bronzove ph opakovanem silnem zahfati [velky obsah dnu). Neipotfebnejsf nastroje kovafe doby bronzove piedstavuji nalezena kladiva, dlatka, kovadlinky (z Cech re iedna zachovana z dohy luzieke kultury z Velirne, obr. 2) a pomucky k zdobeni povrchu kovu. Pruznosti kovu se u bronzu a pozdeji i u zeleza dosahlo jen vykovavantm a podle jeho dokonalosti se posuzovala jakost. Filon a Polybios uv.idej:i, ze jakost galskych zeleznych mebl byla merena prave podle iejich pruznosti, Piech se v praveku zhotovoval jenom vytepavanim bronzu. Zkuseny iemeslnik dovedl vytepat plech velmi slaby a stejnomemy. Vyklenute predmery byly vykovavany zevnitr nebo skovavany zvnejsku na avlastnich kovadlinkach, jak.i se nasla napifklad v hromadnem nalezu v Rydci, Bronzovy drat byl staten z uzkych slabych bronzovych pasku nebo vykovavan z tycinky [tento postup popisuje take Homer); vyhraneni (napr. trojhrannosti] se docililo vkovavanim bronzu do profilovaneho tvrdeho podkladu (ryh). Kdy se zacal vvrabet tazeny, tzv. nekonecny drat, protahovany tvrdym kamenem nebo pozdeii zeleznou protahovackou se stale mensimi otvory, nelze zatirn riei. Avsak od doby stehovani riarodu je lebo vyroba jiz M.zna, pozdeji ji uvadf take Theofilus, v Egypte zhotovovali zlaty drat timto zpusobem jiz za dvanacte dynastie ..Tordovany drat' (v few vzdy ctyrhrarrny] byl kroucen z vykovane rycinky, v urcityoh dobach se tordovanf napodobovalo take cdlevanim nebo vyrazenim vzoru na povrehu silneho dratu. Spojovini plechovych casH provadeli praveci remeslntci drazkou (fale:i), dvojfm zahnutnn obou okraiu a jejich stiucenim, nebo nytovanim, beznym od neistars! doby bronzove, Olovenyrni nyry se spravovaly take hlinene nadoby. Nytu bylo brzy uzito tez k vvzdobe,
yOU

36

UMELECKE REMESLQ

v

PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAvEKU

37

a jejieh hlaviee byly proto nechavany vets£' Urnelecke vyznivani ulohy nytu konct vlastne az v dobe stehovani narodu. JiZ v pozdni debe bronzove byl znam ureity zpusob svafeni kovu (lUI nebo bronzovych kol, obr. 16). Lury napffklad se skladaly ze sesti Mst!; ieiich dotykove spary byly pi'ikryty pasovym prstencem, pfitavenym technikou odlevani ve ztracene forme v okamziku pocinajiciho tanf trubice, prave tu bylo ve slitinach uzito rnznehc obsahu emu,

dobe byl jii znam, snad se s nim setkame i v dobe latenske. Sronbovita Iinie neni vzacnosti jiz v debe bronzove [tordovani], ale vzdy
bez matice,

3

4

Obr. 13. Kovotepectvi 010[. 12. Kov otepectvi
Z tyeinky vytepalle

WI

sklonku

doby bronzove

nil sklonku

dob y I>lOllZOVe

Tepane
IW

spouy, ieiiclli stitek hy1 ozdoben rytym: carami. Mowv51<6milezy (1 Utcice, 2 Slatenice, 3 Kiellvvky.) 1.'3 - 1:4_ Ktesba J. Pilipa.

Morave;

mlova,

poli. 1 Bzenec 2 MuM Bel'i u Mnichov" Hradiste, 3 Petrovice u Moravskeho Kru4 Bucovice JJO MonlVe. 1:2 ·3:4. Kresba f. Filipa.
CI

z duitu vinute spony z udobj kultury popelnicovycb

aby se vlastni trubice neposkodila, Plinius uvadi cistfc1 prostredky pro ruzne kovy, aby se dosahlo dokonaleho spaieni. Spojovani Ciisti predmeni sarnyrem (stt~zejkou, pantem) se ad doby halstatske rozmohlo neivice. Dobu vynalezeni sroubu nelze dosud urcit. V fimske

Vyzdoba povrchu bronzovych predmetn byla provadena rytim nebo razbou, K rysovani kruznic se ve starsi dobe pouzivalo pomocnych prostredku [hlavne silUry, jeji.n1z zkracovanim nebo zavijenim se provadely zavitnice], od mladsf doby halstatske take kruzirka.

38

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

39

Bronzova razidla s negativnfrni vzory (jedno se soustfednymi kruhy bylo v moravskern hromadnem nalezu v Prestavlkach, obr.l] mela vzdy vetsi obsah cinu, podle S. Mullera neiinene 10 %. K vybijeni ozdoby na litem predmetu bylo potieba nasrroja ostrych, k vyzdobe plechu tupych, aby se plech ph praci neprorazil. Delsi ryhy nebo plasticke linie se snadno vytvoiily posouvanim dlatkoviteho nastroje dopredu po kazdern uderu, Vytepavani polokulovirych nadob z bronzu se provadelo na tvrdsi pohyblive podlozce, reliefnf vyzdoby na tenkem plechu na pcddainern podkladu, nejcasteji smolnem ci pryskyficnem. Nekolik ukazek z ceskeho praveku osvetli nejlepe cely pracovni postup. Spona z [aromere (obr. 11) nebo ze Lzovic a Pracova (obr. 141 byla vyrobena z bronzove rycinky, nejprve, ulite a pak vytepane. Tycinka byla na iednom konci vytepana v drat a zavinuta do ruzice, pot Om remeslnfk roztepal stred do stftku, vytepal druhy konec rovnez v drat a pred jeho stocerum nasadillitou iehlu spony. K dovednyrn pracim nalezejf take bronzove kotle a nadoby kultovniho vyznarnu, pripevnovene oa podvozky s koly. Z Cech k nim patfi zmimy vozik z mohyly u Milavce. Celv pracovni postup narn nejlepe pfedvede sklad bronzovych predmetu, vyorany I. 1897 v [enisovicich u Melnika, Isou v nem bronzove tycinky 45 em dlouhe jako surovina, pak z takove tycinky jii vytepane pruty dlouhe 1.25 em, na nichz kazdy uder zanechal stopu, dale z techto tycinek rozdelane stirove spony i jii hotove vyrobky s rytou vyzdobou na stirku. Nalez je pffrno skclskou ukazkou femeslne vyroby v Cechach na sklonku doby bronzove a poucuje nas take 0 vyrobe jinych predmetu - plechovych kofliku s perlovitou vvzdobou a pnnytovanymi ousky, oprave podobnych kofliku pi'inytovanlm plechoveho pasku, zhotovovani prstenu, naramku [obr. 15) aj., ie tu konecne ulity bronzovy mH, iehoz ostt; bylo dodatecne vytepano. V technice Iitych predmeru vynikl v debe bronzove germansky sever Evropy [nordicka oblastJ a dosahl velke dokonalosti ve tvarech i vyzdobe, Stfedni a jiznl Evropa mela vzdy krorne odlevani velky sklon k pracim vytepavanym, k plechu a dratu, V ceskvch zemtch se vytepavani bronzu neobyceine rozstnlo v udobl lidu popelnicovych poll, v pocmajici dobe halstatske, Tato doba znamenala vubec obrat ve vyzdobe tepanych predmetu, nebot obohatila dosavadni jednoduehe vyzdobne prvky tepanym a vynizen5hn reliefnim

omamentern s figuralnimi [napf. ptacimi] a syrnbolickymi motivy. Do stfedni Evropy tehdy iiZ pronikaly vlivy iihu, pi'inasejici caste ruzne nadoby: krorne valcovitych cist z horizont,alne zvarhaneneho plechu take nytovane situly s tepanou a tlacenou figuralni v-yzdobou, seskupenou v celych scenach (Kuffarn, Rakousko, Vace, Slovinsko], jak se s oblibou vyrabely v Italii. K skvelym vyrobkum pocinajici do by latenske nalezeji lite zobakovite konvice, ktere i u nas znamenaii urCitejsi zavan jiznfho sveta (Chlum u Zbirohu, Hradiste u Pisku, tab. V). Ve zpracovani bronzu predcili vynalezavi Keltove technickou dovednosti ostatni narody. Mistrne ovladali odlevani Izacali tlmto zpusobem vyrabet take spony] a dovedli dat vyrobku soucasne s odlitim slozitou plastickou vyzdobu. Znali dobre [emne usporne liti, odstrafiujicf v podrobnostech zbytecnou hmotu. Sjejich vyrobky se setkavame v debe latenske v Cechach a na Morave jak v hrobeeh, tak pozdeji v rumistich keltskych mest [naramky, spony, retezy, obr. 36 aj.], Take jejich tepane a vytlacovane prace vsak vynikajf iemnym provedenim a bohatosti vyzdobnych prvku, Na jihu byla jii za fimske republiky hlavnim strediskem lite i tepane a dodatecne jeste vybrusovane bronzove price Capua v Cal11panii, italske a pozdeji take galskoporynske tovarny vyvazely nadoby [konvice, kotliky, panve, cednikyJ daleko do ostatni Evropy, takze se s nirni setkavame take v nasich hrobech v dobach po Kr. Krome smesi medi a cum (bronzu) nalezame v praveku vzacneji jeste jine slitiny: a) Zvlastni drub mosazi, slitinu medi a zinku, vlastne medi a kalaminu [bazickeho kremicitanu zinecnateho, jaky se naleza napf. v Belgii]. Tate slitina byla podle literarruch lldaju znama jiz ve staroveku a rimskcprovincialni tovarny v dolnim Poryni z 01 vyrabely kovove zbozi v 2..- 3. stoleti po Kr. b] Slitina medi S oIovem [misto cinu) byla, pokud dosud vime, uzita ve Francii v mladsi dobe bronzove, c] Patin k vyrobe mind (viz kapitolu 0 zlatnictviJ. Olovo v ryzim stavu je v pnrode vzacne a riejcasteji se ziskava z galenitu. V praveku bylo znamo jiz v Troii, v Mykenach nebo v Egypte (tablliky s pfsrnem z Tell el-Amarny}. Ve strednf a severn] Evrope jsou nalezy olovenych predmetu vzacnejsi. V mladsi debe bronzove se olovem plnily rukojeti meCll nebo se jim podkladaly kostene vypille rukojeti, pokud tesoe nepfilehaly k podlozce. Tu

tt~z

40

UMELECKt REMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

41

a tam se vyskytne take bronzova jehlice s olovenou hlavickou nebo olovena sekerka [mohl to byt tei model k pofizeni kadlubu). Od doby halststske [e vubec olovo castejsl napr, k vyplnovani okraiu bronzovych nadob nebo iako podklad ph platovani, tedy hlavne v pomocne uloze, Nejznamejsi je nalez ptaci £igurky a osmnacti malych jezdeckych figurek z Progu (Karnten), patrne ozdoba hlinene halstatske nadoby, a dale vozik s dvanacti zapfazenymi konmi,

2

Obr~ 14. Kov otepectv i v do be Iialst.at.sk:« 1-5 Liovice u Kalina, 6 Pnicov u Chruditne, Iuomadne nd./ezy hionzi: 1. 6 stitove spony vytepotie z b;ronzu, zdobene 110 stitku zespodu vybiienytn petlickovitym oraamentem, 2, 5 sekeik» znorovene odlevdnim. 1:4. Podle [. Schidnila.

Spalentrn olova vznika kyslicnlk olovnaty, znamy v ziutohnedych supinkach jako kleit (hyl uzivanve sklarstvtl, zahffva-Ii se klert deist dobu na 470 °C, prechazf V cervenou latku - minium [suirk), pouzfvanou jako barvivo. Zinek asi nebyl v praveku samostatne uzivan a je ien ve sliunach pfimo z rudy. Nikl take remeslruci nezpracovavali, pckud je ve slitinach medi, je to pnrodni primes, caste ve znacnem mnozstvi lv Halstatu 8,5 'Yo, nejvice v Zaborovu, l5 %). Ani kobalt nebyl pfi

vyrobe kovovych predmetu uzit, leda nepatrne [ako pnrnes ve starych bronzech, zato vsak jej znalo sklarstvi, Zcela novy technicky postup si vyiadalo zelezo. V nekterych krajinach na vychode bylo znamo davno, iii ve tfetim tisieileti pied Kr., ale to bylo jen mekke ielezo, nezpusobile k vyrobe zbrani a nastroju. Dlouho trvalo, nez byl vynalezen zpusob, iak je tvrdit, Ieho domaci obecne zpracovani muzeme v nasich zemich dolozit ai po T. 700 pied Kr., pfedtim, ve stars! dobe halstatske, se k nam sice zelezc dostavalo obchodem, ale spise jako novinka, povazovana nekdy za kov drahccenny. Proto jim byly take vykladany bronzove pfedmety (viz tausie], V nejmladsi dobe halstatske se snad jii aspon castecne zelezna ruda tezila i u nas, ponevadz neobycejny rozmach umeleckeho kovarstvt v bylanske kulrufe (slozita kovani cryfkolovych vozu, vyroba zeleznych mecu, soucastek koriskych postroiu apod.) znamenal velkou spotfebu zeleza Bylanska kultura se prostirala 11avychod prdve ai k Zeleznyru horam, takie nenl vyIouceno, ze tu v budoucnosti nalezneme stopy po tetbe zeleza. Take na Morave, napfiklad v Bye} skale, bylo nalezeno surove vytavene zelezo z mladsl doby halstatske, Dalsf doba latenska, hlavne ve sve nejmladsf Iazi, pfivedla jii kovarstvt na vrchol dokonalosti. V dilnach keltskych mest na Stradonicich u Berouna nebo na Starem Hradisku na Morave se z domaci rudy zhotovovalo veskere nafadi a zbrane: noze, ntiZky, kleSte, kladiva, vidlice, srpy, kosy, radla, pily, sekery, klice, retezy/ ostruhy, udidla, ostepy, kopi a]. [e to obdobi, kdy stejne dokonale je zpracovavan bronz i zelezo. Keltska ocel se v mnohem vyrovnala oceli dnesni, kaleni a svarovani zeleza bylo mistrne tam, kde to vyzadoval ucel piedmetu, a povrch byl take nekdy zdoben leptanim [mece, pochvyl. Odborni remeslnici pracovali ve zvlastnich ctvrttch opevnenych illest na sklad, pro obchod. Zelezo k narn pronikalo jii v dobe lidu popelnicovych poll, v mladem stupni kultury luzicke a slezske, Zda se vsak, ie teprve Keltove zavedli v nasich zemich vseobecne tezbu zelezne rudy a zpusob redukce zeleznych kyslicniku pfi taveni. Nalezy z Francie i odjinud ukazuji cely postup porneme iasne, Uzivalo se vetsinou zernnich peci, caste pies dva metry vysokych, vyhloubenych ve svazfch, [ejich steny, zdvojene nekdy neopracovanymi kameny, by1y vymazany hlinou dobre vzdorujici taru. Vrstva hrube roztlucene rudy se v nich stridala s vrstvou drevenebo uhli [s nekterymi pffsadami, napr. s vapenceml a spodnt otvor pece slouzil ke vhaneni vz duchu

42

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMliECKE

REMESLQ

v

PRAVEKU

43

i k vytekani zelezne hmoty. Casto byla vybudovana.fada peci vedle sebe a cines z nich zbyly ien zakladny se struskou. Z pozdeisich dob znarne rovnez radu zeleznychpeci z doby provincialne firnske i z doby slovanske, nektere i v samotne Praze [Podbaba]. Uvedenyrn zpusobem bylo po cely pravek a stredovek vyrabeno tuhotoke zelezo [stacila k tomu teplota [en kolem 800 "C], tedy kuine i za studena, Teprve vysoke teploty modemich peel dosahly

osvetluii hromadne nalezy takovych predmeru napfiklad v povodi Moravy. Praveky kovaf si obyceine zhotovoval potrebne nastroje sam: kladiva, kleste [neistarsi jsou znamy iii z doby etruskel, kovadlinu, ruzna jemnejs! dlatka, pilniky aped. Mnoho takovych nastroju znarne ze Stradonic [obr, 2) i z pozdeisich dob - slovanskou kovadlinku s klesterni z Vfeclavi. Zkousky ukazaly, ze na kameni nelze zelezo zpracovavat, avsak zelezo na zeleze kamennyrn nastrojern ano, Praveke zelezo bylo moZDO vytepat do iemnych plechu, K jeho vybrouseni poslouzil pilnik, piskovec, pisek a veda, k vylesteni leUze, nektere druhy zeme a ocet.

LITERA TURA:

2

3

4

Db!,

15. Ukdzky

z hronz1.l vyteponycll

piedmetti

z

ntilezu

v [enisov i-

deh

1.1

Melniko

1-4 prsteny, 5,6 koflil<y s piinytovanymi

ouSky. StarSi doba iialstatskii.

Podle

f. Schnin.illl.
plynne tekuteho zeleza, litiny. Pravek litinu neznal. Ziskane tuhe a pevne zelezo, 5 vvsokym bodem tani, se hodilo ke kovarske praci a k vyrobe oeele. Zrozeni ocele, potrebne pro zbrane, bylo ovsern namahave, Znamenalo nepferrzite zelezo zhavit a kovat, nebor tak pfibiralo dusik a menilo se v ocel, V pozdeisich dobach byli velmi schopnymi remeslniky slovansti kovari. Vyrabeli zbrane, nastroie a nafadi a vyvazeli ie k sousednfrn [kocovnyrn] narodum, iak to dobfe

J. Andree, Bergbau in derVorzeit, 1922 - J. Bohrn, Poklad bronzovych dyk na Kozich Hrbetech, Pamatky arch. XXXVI - 1928 . Dechelerre, Manuel II - Fr. Dvorak, Knizeci pohfby na vozech ze stars] doby zelezne, 1938 - F. M. Feldhaus, Die Technik der Vorzeit, 1914 - [, Filip, Luzicka kultura v Cechach a na Morave, 1939 - A. Cotze, Die Technik gegossener Bronzeketten, Montelius Festschrift 1913, a tyz/ Bronzegu a Bronzetechnik, Ebert, Reallexikon II - 1925 - Iacobsthal-Langsdorff, Die Bronzeschnabelkannen, 1929 - W. Jenny, Keltische Metallarbeiten, 1935 - H. Ohlhaver, Der germanische Schmied und seine Werkzeuge, 1939 - Quiring, Uber die alteste Verwendung und Darstellung von Eisen u. Stahl, Technikgeschichte Bd. 23-1933 - H. Schmidt, Die Luren von Daberkow, Prah. Zeitschr. 7-1915 (zpusob cdlevanf _ J. Schranil, Studie 0 vzniku kultury bronzove v Cech.1ch, 1921 - H. Willers, Neue Untersuchungen uber die rom. Bronzeindusrne v, Capua, 1907. - W. Witter, Die alteste Erzgewinnung irn nordisch german. Lebenskreis a Die Kenntnis von Kupfer u. Bronze in der alten Welt, I-lI, Leipzig 1938.

44

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

45

m.
PRAVEKE ZLATNICTVi

A KLENOTNICTvI
Ie zvlasre pozoruhodne, ze kovova civilizace lids tva byla krorne medi zahajena neidrazsim kovern, zlatem. Od onoho okamziku,
kdy lidstvo v debe kamenne pi'i hledani vhodnych nerostn prislo na PIVa zmka cisteho zlata, stal se tento kov navzdy neidokonalei81m pi'edstavitelem bohatstvi a pi'epychu a nejvhodnejsi hmotou, kterou tvsrnili femeslnfci a umelci vsech dob v neiuslechtileisi, caste az subtilni podobu. Zlato byvalo svedkem domaci slavy a vzestupu, nositelem nabozenskych pi'edstav, udavatelem moci vladnoucich vrstev i socialniho vzestupu proareho lidu a neivhodnejsim prosti'edkem pfi maietkovych pi'evodech vseho druhu, prave pro sve vlastnosti bylo vsak take meritkem upadku, kdyz jim byla zhodnocovana vyse zavislosti nebo prfmeho poddanstvi cizimu kmeni ci narodu. Vzdy vsak zustalo Iatkou, JeJiz umelecke zpracovani vabilo mistry a remeslntkv a tuto svou roli udrzelo od nejstarstho praveku az do dnesnich dob. Zlato tohz poskytovalo umeleckemu femeslu netusene moznosti. [ako kov vysoke neporusitelnosti, vzdorujici vlivu vzduchu a ruznych kyselin, neoxidujici az do bodu tani (1064 "C], teple zlute barvy, je iedinecny mezi kovy svou poddajnosti. Nove zkousky prokazaly, ze je lze vytepat v listky az 0,0001 rnm slabe lpodle stareho pfislovi jemne vytepany dukat pckryie kone i s jezdcem az k Iimci] a m'iiZe byt vytazeno v tak jernny drat, ze 2500 m ieho delky by vazilo ien gram. Tim vsak poddajnost zlata neni vycerpana, Pozlanme-li stffbrny drat a pak jej dale vytahujeme, vytahuie se se stnbrnym iadrem take zlata vrstvicka az k mentelne sile 1/22000 llUTI. Jiz tyto vlastnosti predurcily z1ato k pracim tak iemnym, ze v zadne dobe s nim nemohl jiny kov soutezit. To prayed zlatnici brzy poznali a volili nejrt"lznejsi pracovni posrup, aby vsech vlastnosti zlata vyuzili co nejvice. Ryzi zlato se pro pfilisnou mekkost nehodt k praktickemu uzi ti. Ve skutecnosti vsak v praveku ono zlato, ktere bylo ziskano, tu mekkosr nemelo, ponevadz temer vzdy bylo jii prirodou ponekud

smiseno s jinYmi, tvrdsimi kovy, zvliste se strfbrem. Tezko mazeme dnes tici, v ktere zemi poznali zlato neidnve. Pii jeho povaze a cetnych nalezistich je temer jiste, ze jeha znalost mohla vzniknout v ruznych krajinach nezavisle, jen zpusob a dokonalost zpracovani se lisily. V Egypte se s nlrn setkavame jiz v dobe preddynasticke, nebot nektere pazourkove dyky z hrobu maji jiz v teto dobe rukoiet oblozenu zlatym plechem. V jihovychodni Bvrope se v naIezech objevuje jii ve ctvrtern tisicileti pi'ed Kr., v nasich zemich pozdeji, Hlavne ctyfi zeme byly v nejstarsi dobe proslule bohatym vyskytem zlata: Irsko, iehoz zasluhou mely britske ostrovy vyspele zlatnictvi jiz na pocatku doby bronzove, silne se proievuiici take

Obr. 16. Kultovni

vozik

ze Stade

lHamburk]

Umele svdiend bml1zovd kola isoo obloienll dieveaou Ioukoti, kterd byla stuzena bronzovou obruci. Starsi doba halstatska. Podle [acob-Ptiesenu.

ve Prancii, Sedmihradsko, ktere obohatilo timto kovern medenou dobu v Uhrach, dale oblast makedonsko-thracka a ostrov Thasos, konecne Spanelsko. Zda bvlo nejstarst zlato v nasich zemich domacim produktern nebo importem, lze s urcitosti stezl rozhodnout, Pravdepodobneisi je vsak druha moznost, Mea a zlato se ve stredoevropskem prostoru obievuii za mocneho pohybu raznyclr krnenu a v dobe silneho obchodniho ruchu, kdy ze zapadniho Pobalti prave pres Cechy bylo daleko na jih dopravovano "zIato severu", iantar.

46

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAV:EKU

47

Jifui Cechy mely zlatonosne oblasti, avsak neistarsi ryzovani zlata tam Dubsky zjistil ai v dobe latenske (na Strakonicku], na zapade byl sveho casu prosluly svym bohatstvim RYn. Tisicileta prace fek usetfila pravekemu cloveku namahave drcenl rod a nahromadila ve svem pisku drobnazrnka zlata. Tohoto bohatstvi, dnes vetsinou jiz vycerpaneho, praveky clovek zahy vyuztval. Propiral zlatonosny pisek a zachycoval drobna zrnka zlata ph prelevani pisku v dlouhosrste koziSine nebo pozdeii ve zvlast upravene latce, Hornickou tezbu zlata Hci Diodoros v Egypte jii v dobach pied Kr, V dolech pracovali zajatci a veznove, rozbiieli rudu zeleznymi palicemi a ziskany material vynaseli z dolu na zadech. V Evrope se tento zpusob tezby zlata ujirnal v dobe latenske a podle antickych spisovatelu, zvlaste Strabona a Polybia, bylo tehdy hodne zlata dobyvano ve Vysokych Taurach, odkud s10 take do jizni Evropy. Zpracovdni zlata v dila vysoce umelecka bylo moine zcela jednoduchymi prostfedky: litim, hlavne vsak vytepavanim, cizelovanim a pozdeii i zmenim, Stacilo k tomu jen nekolik pornucek. Dievenyrn uhlim lze zlato roztavit, ie-li do ohne vhanen vzduch mechem nebo jen prostou pfstalou s naustkem, V Egypte jii v druhem tistcileti uzivali dokonalyeh mechu, serizenych na stfidave naslapovani oberna nohama (relief chrarnu v Karnaku, 18. dynastie). Pozdeii byly na taveni zfizovany mensi prizemnl pece se stalym pnvodem vzduchu. Kelimky stihlejsich miskovitych tvaru, nahore nekdy zUzene, se zhotovovaly z vhodnych hlin s piimesi tuhy nebo drte ze starych znicenych kelimku, v zelezne dobe byly z ohne vyjimmy zvlastnimi klestemi. Fonny na liti byly podobne jako ph zpracovani medi a bronzu. Pi'evazne vsak bylo zlato vytepavano a k tornu staeilo nekolik kamennych, pozdeii i kovovych kladiv s rliznc upravenymi hlavicemi, takove nastroje zname velmi dobre z doby latenske a fimske, nektere isou tu a tam zachovany z doby bronzove. Vyzdoba vytepaneho plechu [nadoby, sperky] se provadela neivice razbou a rytim, teprve pozdeji byl zlaty povrch pfedmetu zpestrovan dokonaleisimi technikami, granulaci, Iiligranem, a niznou inkrustaci, hlavne emailern, polodrahokarny a sklern. K vyhlazeni povrchu uzivali prayed zlatriici podle Berthelota puvodne medvedich a kancich zubu, zvirecich drapu, pak kuze a plsti. Pracovni postup ph slevani a spajeni zlata byl znacne ulehcen, ponevadz razne druhy zlata (zvlaste z rozlicnych nalezisf] lze

snadno spajet. Spajeni zlata zlatem bylo zname v Egypte jiz v debe prvnich dynastii a obvykle v Troii, v Mykenach, u Reku i jinde ve staroveku, Cinem se letovalo jiz pied flms kou dobou, at tim jakostni zlaty sperk mnoho neziskal, Uz ve starych dobach remeslnici vedeli, ze boraxem vycistena plocha usnadnuie letovani, a podle Schliemanna uzivali tohoto postupu v Mykenach, z pravekych nalezu zname mala pouzdra na boraxovy prasek,

.

~~
',

~.'

.~.:--.-""-., ...... _ ~_ ::__~ ,l

~
12

-

,
]3

~'

14 z apiruini ndramkli

ObI. 17. Ruzne zpiisoby

z dohy Iatensk« (1·9) 11 z doby stehovdni ndrodiJ (10·14). Kresba

r Filira.

I

I

Druhy drahy kov, stiibto, nehralo ani v praveku takovou roli jako zlato a bylo vzdy meneceneno. Tent beloskvouci ko (bod tanl 916°C) rna sice ternef vsechny vlastnosti zlata, avsak v mensi mire. [e ponekud krehci, nachylny k okvslicovani a k ytvafeni tmavohnedeho povlaku a jeho barevny ton nenf tak mi y; lze jej ovsern Iepe vylestit a byl vidy Ievneisi. fiZ ve staroveku 1ylo stnbro dvanactkrat lacineis! nez z1ato a v novoveku klesla je 0 cena az

I

48

UMELECKEREMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

49

pod 1/35 zlata. Pnroda je poskytuje jednak ryzi, versinou ve znacnych hloubkach, jednak ve slouceninach [lestenec stifbmy, sirnik clovnary - galenit], Podle Pliniova svedectvi )iz ve staroveku tavili rudu v slouceninu strfbra a olova, Z nl2: pak olovo iJhanim odstranovali. Egypt znal stfibro velrni brzy, snad dokonce dflve nezzlato, Y Asii je zpracovavali sumersti remeslntci, nalezy stffbrnych piedmetu jsou v egeiske oblasti z predmykenske doby a v Tr6ji-Hissarhku jii v druhem meste [nadoby]. V evropskem praveku se obievuje od casne doby bronzove (medene) ve Spanelsku [almeriiska oblast], v Italii (RemedelIo), misty ve Francii [Bretan], na v)ichode v iihoruskych komorovych hrobech, a zvl.iiite v maikopskem kurhanu v kubanske oblasti [vychodne od Cerneho more], v nemz byly nalezeny zlate i strfbme predmetv. Severne od Alp je vsak v bronzove debe i v dobe.halstatske v nalezech vzacne a teprve Y obdobi latenskern pomalu vnika do domacich dilen, nejeasteji tam, kde se v pfirode vyskytuie, z te doby zname take prvni ceske nalezy, jak bude v dalsim uvedeno, Krome zlata a stfibra se v praveku setkavame jeste se dverna drahccennymi slitinami, s elektrem a potinem, Elektn1m [elektron, Blassgold] je svetla slitina zlata a stfibra, obsahujici zpravidla aspoii 2\5 % stftbralurcity pfedpis 0. porneru vsak nikdy nebyl) ..[ako pfirozena srnes phcMzl v Male Asii (27 % stffbra]a byla uzivana v lydskem mincovnictvi. Pozdeii bylo zlato se stffbrem .smesovano umeld. Elektronovy pohar byl nalezen jiZ v Troii [poklad A, II. mesto); e±ske dilny misily do zlata podle rozbor"li Milaniho asi 30 % stiI?r~a sbtu:~ zbarvovaly pi.isado_u medi, V pr~v~kll stied~ EvroPY Je nejatarsrm elektronovym pfedmetem Ihilezlato] naramek Z ,Mersf~~rgu ze .st_ariii dohy ~roI1ZQV~. A~tick~ zlatnictvi liZival~ teto sryesl velmi caste a z cernomorskych dilen vysly proslule elektronove vazy s reliefnimi vyievy ze zivora Skythu (Kul-Dba, Vorone~, 4. stol. pied Kr.], V Iatenske dobe uzili Kartaginci i Keltove elek\ronove smesi v mincovnictvi, procento sttibra ve slitine vsak st<iqestoupalo a konecne by la pfidavana mea a cin, eventuelne i zinJr, iak se to stalo obvyklym v novodobem hutnictvi. Nutno ovse~podo.t.k. nout, ze nazev. elektrum (elektron) .hyv.a ve sraroveku liZi an take pro iantar, Po tin s . rozeznava bud' bronzovy, nebo stribrny, Bronzovy potin je slitina emu a olova, stribmy je slozen ze strfbra, medi

a cinu, Potinu se liZlvalo hlavne v keltskem mincovnictvi [poslednf stoleti pied Kr.) a mince nebyly obvykle razeny, nybrz zhotoveny odlevanim, iedna potinova mince byla nalezena take na Stradonicich u Berouna. Ui pravek a starovek se velmi zabyvaly otazkou ryzosti drahych kovu, Rekove podle Theofraata urcovali [akost zlata jen vseobecne podle barvy, dokonaleisi prostfedek hledal Archimedes v Syrakusach. Rimane podle Plinia vyohazeli z predpokladu. ze ryzl zlato se

Obr.

18. S tarSi dobl.l Illtenskd Podle K. Bittela. Kresba

Bw.I1zovY ndkolnicek

z Urllclw (WiiIttembelg).

f. Filipa. pfi taveni stiivei cervenavyrn. [sme dosud zvykli urcovat jakost zlata podle kar.itlL Ryz'i zlato 24karatove ie bez primesi. [e-li ve slitine 1 buH jinych kov'll (med', stfibro apod.), zbyva v obsahu 23 karatu vlastnfho zlata. Nejstarsi zlaee predmery v nasem praveku mivaii vysoky obsah ryztho zlata, teprve pozdeii byla iakost zhorsovana. Zlato 18karatove (ryzost 750/1000) ie v pravekych nalezech bezne. V ceskych nalezech zlata z doby bronzove byvii obvy Ide zlato 18 az 21karatove. Tak nararnky a nakrcnik z Minic u Kralup mail ryzost

rnzu,

50

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAvEKU

51

900/1000, zlata sekerka ze Sokolce u Podebrad z mladst doby bronzove 830/1000, zlate svitky, obvykle v pokladech zlata z obdobi kultury luzicke, z Chotesic 860/1000, z Veltrub u Kolina 875/1000, ze Studci u Nymburka 800/1000, ze Sokolce 860/1000 a jim! odtud 760/1000. Obecne bylo pozdeji brano pro odlevani zlato horsi jakosti nez pro vytepavani. Jakost stfibra byla diive zjistovana na lory. Ryzl l Slotove stribro ie ovsem Iidke. Stiibro l Slotove obsahuie asi 812/1000, 6-81otove, z nehoz byly casto vyrabeny pasove zapony, knofliky apod., asi 375-500/1000 ryziho stiibra. Smesovaai zlata a stiibra s jinymi kovy melo nekolikery ucel: zrnenit tvrdost kovu, jeho taznost a tavitelnost [smes se tavi ph nizsi teplote nez cisty zakladni kov) a dosahnout jineho zbarveni, Stanovlme-Ii tvrdost ocele na 100, je tvrdost ryziho zlata 27 a zlata 14karatoveho v urcitem slozeni 73. To vile v podstare znali jii praved remeslnici a ruznym smeaovanim kovu dosahovali zadoudch ucinku. Proslavene mykenske dyky maji na ternze kusu zlato ruzne zbarvene medi a stnbrem, hiiva zviiat je tu naznacena smesi cervenavou, pdsy na nohou a bfise smesi svetlejsli etruske figuralni zavesky nakrcniku hraji barevnymi cdstiny, ponevadz se tu stffda svetleis! zlato s tmavsim, a mec Childerichuv z doby pied r. 481 po Kr. rna nektere casti z tvrdsiho zlata. Ryzi zlato rna vyslovene zlutou barvu, smesovanim s jinyrni kovy lze dosahnout odstinu svetle sedych, zelenych, cervenavych aj. Ve staroveku bylo stiibro zbavovano svych pnmesf v kelimku s urcitym mnozsrvun olova, pfirnesi se ph taveni spoiuii s olovem a stffbro se vylucuje v samostatne Zilla. Podobnyrn postupem lze u drahych kovu zjistit ryzost at na polovinu karatu, Jit v praveku bylo uzivano k urcovani iakosti take tzv. zkusebniho kamene, v nalezech jej zjistil jii Ch, Hostrnann, mluvf 0 nem take Plinius (kamen, ktery lJalii Heacliwn, alii Lydium vocant", Iydsky kamen] a uvadi jej i Theotrastos. Kovem byla nacrtnuta carIca vcernern kameni [neicasteii cernem buliznfku urcitych vlastnosti) a podle barvy 6hky se soudilo na iakost. Melo-Ii strfbro malo medi, byla caIlea zlu ta va, ph vetsfm mnozs tvi medi cervena va, at pfevazila barva medi, a podobne, Bylo k tomu potreba urciteho cviku a k porovnavani barvy slouiily zkusebni jehly ze stfibme smesi, odstupnovane vzdy po lotu, celkem az 16 jehel, k nim.Z byla jeste nekdy piidavana jehla medeni a v novejsi dobe take mosazna. U zlata, ktere se

caste smesuie soucasne s medi a strfbrem, se uzivalo kyselin (dusicne nebo lucavky]. Drahe kovy byly odvazovany na iemnych vazkach, podobnych vaham lekamickym, jake se nam v mnoha pfikladech zachovaly z prveho stol. pied Kr. z nasich Stradonic u Berouna. Podle lvdskeho vzoru se pozdeii opatiovaly zlate a stff· brne slitky a pruty znackou, zarucujici jakost, V dobenmske to by10 jii pravidelnyrn jevem (iimske hrivrry z Dierstorfu, muzeum Hannover). Nahradou za drahccenne kovy bylo pozlacovani a postfibfovani predmetu z jineho kovu. V praveku se provadelo dvojim zpusobem: srudenou a horkou cestou. Prvy zpusob, uZiti zlateho plechu nebo dratu k obkladant a ovfjeni predmetu z iineho kovu, se vyvinul v samostatnou umeleckou techniku, 0 n1Z poiednavame v adstavci o platovani. Zlaceni a stffbfeni mokrou cestou se dele za pomoci rtuti. Zlato s rtuti poskytuie amalgam. Kasovitou hmotou ze zlata a rtuti byl pfedmet natien a pak vystaven ohni, rtut se v podobe par vypaiovala a zlato zustalo v trvalem spojeni s kovovou podlozkou. Ponevadz pary ph tomto procesu isou skodlive zdravi, byla v nejstars! dobe prace provadena na volnern prostranstvt, pii zlaceni v dilnach se pary odhanely mechem. Rtut znali Rekove jii ve 4. stol. pied Kr. a Rosenberg se dokonce domniva, ie etruske dilny provadely zlaceni timto zpusobem jii v 7. stoleti [pozlaceny krater z Praenesrel, v dobe rimske bylo zlaceni v ohni zcela bezne [Plinius] a jednotlive pi'edpisy se snazily dosahnout urcite barvy zlata. Pamer zlata a rtuti ve stare debe se obvykle udava 1:8, u stribra 1:5. Jiz v Egypte [Stfedni fiSe) vsak znali jeste jiny postup ph zlaceni v ohni: natirani smesi ze dvou dilt't olova a jednoho dilu zlata, ph vypalov::ini olovo rnizi a zlato se spojuje s podkladem. Opakuie-li se postup nekolikrat, vytvofi se vrstva zIata dostatecne silna, Snad se na podobnem zpusobu zakladalo postfibrovani bronzu, jak je provadeli podle Pliniova svedectvi nejdiive v Alesii, potom u Biturigu a jinde Keltove, tito stffbrili za tepla SVOll vyzbro] i ozdoby vozu. Zda se, ze ve stredni Evrope znamena latenska doba pfelom, ponevadz ad doby fnnskeho cisarstvl je zlaceni v ohni i v nasich zemich bezne. Na severu Evropy bylo vsak zlacem v ohni aZ do doby vikingske nezname. Treti zpusob zlaceni, mokrou cestou, ve zla te Iazni pomoci galvanickeho proudu, nastupnje v zlamictvi az od r. l805 po Kr. Zlato a stifbro v ceskb:n prQveku. Ziato v Cechach vystupuje]iz v cervUncich doby bronzove, na rozhrani 3. a 2. tisicileti pied Kr.,

52

UMF.LECKE RE.MESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

53

a k neistarsim nalezum patfi jiz uvedena tepana natepni desticka z Bylan [hrob s keramikou zvoncovych pohani]. Nekolik zlatych spiralovych nausnic a jedna snad z elektronu byly nalezeny ve Svobodnych Dvorech u Hr. Kralove, Ve starsi debe bronzove se u nas zlato zpracovava odlevanim i tepanlm v ruzne tvary jehlic, nararnku, nausnic a prstemi a nektere pfedmety ze zla.ta velmi iakostnfho

4

1

Ont. 19. 1 Ze zlatcl vytepanci tuiteptii destioka z Bylaa (kult. zvonc. pohdm); 2 zloty noramek z Libcevsi (kultura lidu moliyloveho], 3 zlllty prsten z [aromeie (luiickd kultuJ:a): 4 [antarovy ptsten ze Stateho Hradiska na Morave {pozdni doba ltltens1<ti); 5 bvzarnskd zltuii miusnice, zdobetui granultlci, filigrilnem 1I emailem (10. stol.}, 6 tuiasuice typubroznickoviteho (Szent Endre). Kresbu
A. Pilipove.

jsou znacne teike (napf. oba nararnky z Minic u Kralup vaii po 80 gramech], Zlato pro tyto vyrobky se dostavalo do Cech v dobe (lneticke i mohvlove patrne dovozem, pcdporovanym tehdejsim Cilym obchodnim ruchem vubec. Pomaly p:filiv zlata do zeme ve 2. t islciletf pied Kr. vyvrcholil vsak v mladsi debe bronzove a v pocatcich

doby halStatske v udobi popelnicovych poll luzickeho typu. Z te doby je nejvicc pokladu pravekeho zlata v Cechach, vetsinou v podebe svitku a osmicek ze zlatych dratU D,S az 2,5 mm silnych, ktere tenkrat byly hlavni formou zlate suroviny v obchode, pokud snad aspen cast tohoto zlata je domaciho puvodu, lie zatim tezko iki. Z cetnych nalezist v nasem Polabi stact uvest jen nekolik pffkladu; Nova Yes u Kolina (ziate svitky v luzicke nadobe, vaha 201 g), Studce u Nymburka (522 gJ, Chotesice u Mestce Kralove (612 g), Sokolec u Podebrad [sekerka 686 g a svitky celkem 101 g), Hradec Kralove [svitky 340 gl, Cemilov u Hradce Kralove (412 g), By-chary a Veltruby u Kclina, Ostfetin u Holic, Vlkov u Iaromere apod. V teze dobe v popelnicovych hrobech luzickeho lidu nejsou vzacnosn drobne zlate spiralky z nahrdelniku, prsteny a nausnicky [Iaromef Mala Bela, Podebrady ai.], ttl a tam i zlata iehlicka [Kunetice}. Krome nekolika Iitych naramku a uvedene sekerky prevazujf wbee v bronzove dobe vyrobky ze zlateho dratu, vetsinoupusobici jen drahocennostt uziteho kovu, teprve obdobi starolatenske nas seznamuje se skutecnyrni skvosty zlatnickeho umeni, k jakym patff take starolatensky prsten z Hofovicka (obr. 20). v dobe Iatenske prosluli zlatnickym umenim zvlaste Keltove a v Cechach si opatfovali zlato pnmo ryzovanim v Pootavi, jak bezpecne ukazal Dubsky. Uzivali je i v mincovnictvi a na Stradonicich u Berouna o zpracovani zlata s'Vedc( mime jine hlinene desticky s polckulovit-ymi dulky (Pic, tab. LVllI, C. 4, 12, slouzily k priprave zlatych hulek], shoduji se velrni napadne nejen s nalezy francouzskymi, nybrz i s habesskymi CRekove tu v dobe Ptolemaiove zalozili uctarny obchodu).l v tom jsou zde patmy vlivy Stfedomofi na utvareni kel tske vzdelanos ti. Keltove vsak u nas zavadeli krome zlata take stfibro, ktere z diivejsich ceskych nalezu zatim nezname. Stribme prsteny v latenskych kostrovych hrobech [Libodfice, Dolni Dobra Voda) a stffbrne spony v halstatsko-Iatenskych mohvlach i na Stradonicich [sou p:rvni pfedzvesti hoineho uzit! stnbra, ktere v dobach po Kr. bylo i u nas aplikovano na iinych kovech nebo zlaceno v ohni, Stfibme spony, cetky, jehlice, ostruhy, ruzna pasova kovani se stavaji od dob Kristovych stale hojnejsi; mnohdy je stfibro silne smiseno s rnedi [Pinev] a jsou na nem uplatiiovany nejruznejsi vyzdobne techniky, z nichz neidnve se uilma Iiligran. Doha stehovani narodu poskytuje jii riespocetne piikIadu velmi sloziteho zpracovani

54

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE. REMESLO V PRAvEKU

55

uslechtilych kovu a ukazuje pronikani i krizovani nejruzneisfch umeleckych smeru. Stribmy nebo postrfbreny, nekdy i zlatem platovany sperk nebyl v slovanske debe jen ozdobou vyssich vrstev, nybrt potfebou ptevazne vetsiny svobcdnych obyvatel zeme. V kostrovych hrobech obvykle nalezneme aspen nejakou zausnicku. Domaci mincovnictvi, opirajici se jii 0 vlastnt tezbu, a nalezy stffbrnych pokladu, obsahuiici nekdy sekane (zlomkove] strfbro ze starsich sperku a minci, svedct 0 velrni iivem obchodu s drahymi kovy. Nejvyznamnejst poklad ze Zatce, obieveny v r. i937, vaii! celkem 270 dkg a obsahova1357 sertbrnych minci, 2 zlate prsteny, mnozsrvi rozlamanych stffbrnych sperku, zvhiSte fetizku, nausnic, perel a relikviaru a pak 19 tycinkovitych hfiven stribra, tyto narn zaroveri ukazuji, v iakem tvaru bylo se stiibrem obchcdovano. Jednotlive hiivny vazily 82-103 g, nekolik jich bylo tezsich. Podobny nalez se zlomky srrtbmych sperku byl pied lety ucinen v Cistevsi na Kralovehradecku. Nejvyssi vrstvy v slovanske debe vlastnily caste umelecke prace, sverlcici 0 vysoke urovni a znacnych pozadavcich tehdejsi doby. Ukazkou tu mohou byt nalezy ze slovanskeho pohfebiste ve Starem Meste na Morave nebo z kniZeciho hrobu v Koline (tab. IX-X).

poklad, nalezeny 1. 1913 u Eberswalde. V nadobe mladsiho luzickeho typu Irana doba halstatska] byly hotove 'predmety, polotovary i surovina ve vaze celkem 2 kg 54 dkg, a to osm jemne tepanych polokulovirych sruku s razenou vyzdobou, zlornky naramku a nahrdelnfku, spiraly z dvoiiteho dratu, kus zlate slitiny z kelimku a cele tycinkovite hfivny. Podobne provedene nadoby nejsou v nordicke oblasti vzacnosti. Poklad z Boeslunde na Seelandu v Dansku

Zlate poklady v praveke Evrope a nejvetsi stiediska zlatnickebo ptiimyslu. Ve vlastnirn praveku Evropy bylo zlato zpracovavano od
sklonku doby kamenne vytepavanim a od starsi doby bronzove take: odlevanim, ktere se z uspornych duvodn [velka spotfeba drahocenneho kovu) provadelo hdceji [naramky, sekerkyJ. Technicky postup byl celkem tyz jako ph zpracovani bronzu a k vytvotem zvlastnich umeleckych smeru ve starsi dobe nedoslo, Vytepavani ozdob a sperku poskytovalo i'emeslniku vets! volnost tvarovou i vyzdobnou, ve tvaru nadob byl vsak omezen ztiieni.m pracovniho postupu u nadob sloiitejsi Iormy, takze zakladnim tvarem zustala dlouho polokoule a tvary ji pribuzne. Bohatsi cleneni nadob bylo moine ien za pomoci spaieni iednothvych casti. Vyznacne zlate poklady doby bronzove a halstatske obsahuji caste nadoby ze zlateho plechu tak jernne vytepaneho, ie jejich prakticke u2it1 je velrni sporne, mely patrne vyznam kultovnl nebo mahly byt pokladem vladnoucfch vrstev, uzfvanym vice mene jen obrazne ph zvlaste slavnostntch okamzicich, V severrurn pasu Evropy, karn se zlato a caste i hotove zlate vyrobky dovazely z jihu, zasluhuje pozomosti nejvetsi nemecky zlaty

Obr, 20. 21Me sperky ze st arsi dob}' 1(1 tensk« (5. - 4. stoleti pied Kr.) Ve suuolatenske doM [e novy rozkviJt zlatnickeho LlllJem- ve stiedai Evrope silne ovl,ivneny iiinimi prvky. 1 prsten z Hoiovicka v Ceciuich, 2 ndramek z moh}'ly u Rodeabochn v Netnecku O/Ja piednlety [sou dute. Podle Niederle110 (/ Forrem.

obsahoval nadoby z tenkeho zlareho plechu, jejichi bronzovc rukojeti byly ovinuty zlatym dratem a ukonceny zlatem platovanyrni konskvmi hlavickami. Z jinych nruezu pripominame: Lavindsgaard v Dansku (11 zlatych nadob], Nors v [utsku (100 miniaturmch clum1 ze zlateho plechu, ulozenych v .hlinene nadobe] nebo dva poklady z Michalkowa v Halici.

56

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU
il

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

57

Zvlastnf postaveni ve vyvoii zlatnictvi melo od pocatku doby bronzo"€. Irsko, majici dostatek dornaciho materialu, zvlaste v hrabstvi Wieklow. Svedc! 0 tom cetne zlate irske poklady i zlate vyrobky, lunuly, nakrcniky ze zlateho plechu, dute zlate koule a otevrene kruhy s dutyrni pecetirkovymi konci, here z Irska, krome jinych sperku, pronikly do sousedni Britanie, severozapadni Francie a na sever Evropy. Do praveku Evropy zasahlo pronikave v urcirych dobach vyvinute zlatnictvi z oblasti kolem Stredozemnlho more. Egvptske zlatnictvi, majici surovinu z Nubie a pozdeii i z Male Asie, rna cetne doklady technicke vyspelosti jiz z pravekych dob preddynastickych a ve Stare Hsi bylo uz v plnem kvetu, Ovladalo vsechny pracovni techniky, liti, vytepavani i lehke vytlacovani reliefnich ozdob ve zlatem plechu na drevene nebo kamenne podlozce. V oblasti Egeiskeho mofe vyuzivalo umelecke remeslo thracko-makedonskeho a ostrovniho zlata ve tretlm tisicileti [Dirnini v Thessalii). V polovine 2. tisici.leti predvadejt kretske nalezy [Knossos, Faistos, Hagia Triada) jemne zlate Iistovite ozdoby, zlate fetezy, zavesky ve tvaru byei hlavitky a vubec pokusy 0 drobnou plastiku. Pravy kvet umelecke prace nam pfedvadeji rnykenske nalezy, a zvlaste sachtove hroby jsou nekdy preplneny zlatymi predmety. Umelci pracovali tehdy caste velmi samostatne s obdivuhoc!nou mnohostrannosti rozlicnych technik, Na zlatych a strfbmych nadobach dovedli v reliefu pfedvader boiove sceny plne zivotnosti [zlate pohary z Vafia s byei scenou], na bronzovych dybichzaehycovah zlatymi a stffbrnymi vlozkami motivy Iovecke a sti:idanim kovu dosahovali barevue rozmanitosti a vetS! vyraznosti [prcsluly rhyton tvaru byci hlavy ze 4. sachtoveho hrobu [e ze stnbra, usi z bronzu jsou vne stfibrem a uvniti: zlatem potazene, rohy a nozdry ze zlata] a posmrmymi maskami z tenkeho zlateho plechu se jako prvni v Evrope pokusili 0 verne zachyceni lidske podoby. Mnozstvi zlatych nadob rozlicneho typu, ozdoby razene ze zlateho plechu, zavesky ze reteZU, naramky a nausnice ukazuii vsestrannost zlatnicke prace, s uiz pczdeisi doba geornetrickeho umeni nemohla ani zdaleka soutezit. Teprve ad 7. stolen orientalizujici kultura piinasi nove podnety a recke umelecke remeslo se stava v-yznamnym cinitelem pro dalsf vyvoi nejen ve sve vlasti, nybrz i v oblasti cernomorskych dilen. Take z Homerovy Tr6je v Male Asii znarne z II. mesta [kolem !. 2500 pied Kr.J zlate poklady, krome 15 iinych nejproslulejsl poklad

"Priamuv [3 diademy, asi 60 nausnic, 8700 drobnych perel, krouzkli a rourek, 6 nararnku a IS zlarych, elektronovych i stffbmych nadob). Troiske poklady byly vesmes nalezeny v domech, nikoli v hrobech nebo v zerni. [e to vetsinou dobra tepana prace, ktera dosahuje jemnosti a bohatosti v ietizkovYch diadernech, naramcich se zaveskami a v skvostnych j ehlicich, u riichz dokonale spaieni a hligranni postup dovedly ornamentacne povznest cely vzhled sperku,

Obr 21. Hiebea ze Solocliy pii dolnim. Dnepru (skyt1J.skY kurhan). Hieben ie z masivnibo zlata (vdha 290 gr.}, nad devlIlendcti hieby md ptolatnovany viys s peti leiicimi ivy. nad nimi ie [iguzalni wileemi scena. Vyrobek ceuiomoiskych dilen ze 4. stoleti pied Kiistem. Kiesba A Filipove.

Sibirske date poklady, ktere naplnily sbirky leningradske Ermitaze, pochazeji vetsinou ze zlata uralskeho a z porie! Obu a Irtyse, I v nich tepani zlata hraje uejdlllezitejsi roli, po strance urnelecke se tu setkavame se snahou a zachyeeni zvernych boiovych seen v plochem reliefu za pomoci prolamovani, a to ve spojeni primitivni

58
naturalizace

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE

REMESLO

v

PRAVEKU

59

se srylizacf. Projevily se tam vsak silne vlivy predoasijske [nektere predmety jsou ryze perskeho puvodu] a usill o zpestfeni povrchu vykladantm sklem a kameny. Zrninujemese o teto oblasti, ponevadz nekten badatele se domn:ivaj:i, ze j:i bylo ovlivneno Cemornori a styl doby stehovani narcdu v Evrope, V souvislosti s kultumtmi vztahy s asiiskou oblasti pfipomenme tu jeste znamy poklad oxusky, obieveny r. 1877 udaine na bfehu Oxu, pritoku feky Amu v ruske stredni Asii. Pochazi asi z 5.-4. stol, pied Kr. a cast stiibmych i zlarych predmetu [vetsinou jsou to drobne plasti-

ky, ozdoby a nsdoby] je zfeime dilem perskych femeslniku. Zlatnictvi a klenotnictvi se darilo vidy nejlepe ph dvorech mocnych vladafu nebo v sidlech bohatych vrstev .. [ih a jihovychod Evropy ve
staroveku s narocnvm prostfedim a bohatymi obchodnimi styky pfivedl tento obor umeleckeho remesla k znamenire vysi a ieho jednotlive technikycas od casu vyzafovaly dale k severo do ostatni Evropy. V samotne Italii vprvni polovine prvniho tisicileti pied Kr. etruske dilny v bohatych mestech dnesnfho Toskanska mistrne zvladly zlato ve vsech smerech, a krome vyrobku obvvklych take jinde phvedly zvlaste granulaCni ument k takove dokonalosti, jake nedosahla uz nikdy potorn v lidskvch dejinach [viz kapitola ogranulaci). Etruske, fecke i nektere iine vlivy silne zapusobily pfi vzniku latenskeho stylu v zapadni Evrope na sklonku doby halstatske. Na cetnych pohfebistfch starclatenske doby iak v horni kotline Garonny, tak hlavne ve stfedntrn Poryni a dale k vychodu aZ do Cech nalezame krome bronzovych nadob [hlavne vaz] ciziho puvodu take nadherne ziate klenory, produkty domactho zlatntctvt, jak prozrazuji ornamentacni detaily [Waldalgesheim, Klein Aspergle, Rodenbach, Durkheim aj.). Nahrdelniky, nararnky, prsteny, prolarnovane celenky i line sperkv se jii: zrejme odchy1ujl od dosavadnich vyrobku evropskych pravekych dtlen, vynikaji uslechtilostf vyzdoby, sthzlivou bohatostt a dokonalym proveden:im. Nadbytek zlarych sperku v tehdejsi ustfedni oblasti keltskeho tizemi pramenil ve vlastnim ryzovanl zlata, nazapade na Ryner v Cechach v Pootavi. Technicka dokonalost eharakterizuje vsechny Icel tske vYrobky, bronzove, zelezne i zlate. SIoiita ryzdoba uiiva drobnyeh stonku a sloupku, motivU lidske hlavy, masky, koiiske a zvifeci hlavy vubec, vypnulin, esovirych linii nebo Dek terYchzbarbarstelych kl ilsickyeh prvkui pracuje se Oillllooze s tenkym listem zIata na prysl<yficnem podkIadu se zeleznym jadrem, bledaj! se stale nove a nove moznosti

zdokonaleni a pusobivosti uZitfm inkrustacnich technik. K vyrobknm teto doby rnuzeme fadit take nektere nalezy z tech, jako prsten z Horovicka (obr. 20) nebo nakrcni kruh 'Z Oplot z ryzfho zlateho prutu, I em silneho, s reliefni vyzdobou na pecetitkovych koncich. Ke skvelyrn ukazkam keltske dovednosti v ostatnf Evrope patrt mimo iine stfibrny kotlik z Gundestrupu v [utsku s bohatou reliefni vyzdobou [L. stol, pred Kr.], Kdyz se pozdeii prelil fimsky vliv pres keltske uzerni, tovami a dilenska vyroba v provincialnich strediscich v Poryni dostala nove ukoly, nove narnery i nova odbytiste. Technicka dokonalost keltskvch remeslnikll v mnohych smerech zila dale, nebot provincialni fimska kultura v nekterych slozkach neni nic iineho, nez pokracovani pozmenene stare keltske kultury. Kdyz pozdeii p01Jnske dllny pomalu preiimali gerrnanst] femeslnici a vyrobci, zacalo uz na vyvo] ve stfedn.i a zapadni Evrope silne pusobit fine stredisko

umeleckeho prumyslu a femesla, oblast cemomorska. Prvntm zableskem pozdeisi slavy ponticke oblasti isou jiz vzpo· rnenute nalezy z Majkopu v Kubani nekde ze sklonku tfet:iho tisfcilen pfed Kr. Vlastni vyvoj pontickeho klenotnietvi zacfna aZ od 8. stolen, kdy recti koloniste spojovali vlastnt dovednast s domacimi i fransko-mezopotamskymi vlivy. Vyrobky pontickych dilen na Krymu, ph dolnim Donu a Dnepru podavajf skvel:y doklad umelecke prace, vyuzlvajici zlata, stfibra i elektronove sraesi nejniznejshu zpusobem, Teehnieky ovladali tamni mistri vsechny zpusoby svrchovane: odlevani, tepani plochych reliefu na drevenem podklade s predem vyfezanou ozdobou i pffrne vytepavanl vyzdoby v rubu zlateho plechu na poddajne podlozce z vosku nebo smuly, dokonaIe spaieni (Casto nejsou patrny ani svy), iemne nytovani casti samostatue zhotovenvch, zpeatfovani a ozivovani kovoveho povrchu taus ii, platovanim, drahokamy i emailovantm. Od 7. stoleti rostly zakazky pro Sky thy, kteff po kimmerijskern obdobf ovladli jizni Rus. Ze starsfho obdobi (az do pol. 5. stol.), kdy se teprve tvoril sver·azIi.Y styl pontickych dilen, poskytly nektere iihoruske kurhany (mohy1y) skvele ukazky, v nicht zbroj a nadoby zaujirnajf pfednf misto. Z kurhanu kelenneskych pochazeji zlate misky s tepanou reliefni vyzdobou, bronzove pfflbice se zlatYlU diademem, mece se zlatym j:ilcem a pochvou a zlaty naprsnik s pi.ihr.idkoVYm emai" le11l, z Melgunovky u Jelizavetgradu diadem z dratenych fetlzkll, zdobenych Illzicemi a hvezdicemi, v mohylaeh "Sedmi bradi" byly

60

UMELECKE REJIIlliSLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO v PRAVEKU

61

nalezeny zlate naramky z pleteneho retezce, rhyta [nadoby v podobe rohu kultovniho vyznamu], zlate plisky s vtlacenou vyzdobou a jine predmery. Jiz tehdy pronikaly tu a tam vyrobky techto dilen daleko k zapadu, bud' obehodem nebo najezdy Skythu. Svedci o tom nejlepe nalez z Vettersfelde v pruske Luzici, obsahujici krome

2

3

6

7 Oht. 22. Schema vytepdvane brorizovycli
1I

vyt]llcov£lne ozdoby poelaceaycb kno/liku

st aroslov.ansk

y cli

z poc';tkil historicke doby v CeclJ(icb a ncr Morave. 1 SUIre Mesto !l Uher. Hradiste; 2. 5 Budec, 3-4, 6, 8 Z,J1ov; 7 Rousovice 11 Mimika; 9 [evineves u Roudnice. Podle [: Schrdnila Viz tab IX. c. 4. Kresba [. Filipa.

jinych pfedmetu V reliefu tepanou rybu ze zlateho piechu [soucast konske vystroje] a mec se zlatou pochvou. Vlastni rozkvet cernomofskych dilen nastal vsak v 'klasickem obdobi od pol. 5. stoleti at do' pol. 3. stol. pied Kr. Honosne soucasti zbroie, ruzne druhy nahrdelniku a nausnic, diademy i jim! sperky prozrazuji tu a tam vlivy recke a postupujici stylizaci vyzdobnych rnoti vu, pre chaze] lei v dusle dku remeslne virtuozi ty misty at

k hravosti, jsou vsak soucasne ukazate1em zaliby skythskych velmozu, kteH stale jeste byhhlavnimi zakazniky pontickych femeslntku. Uvedeme ien nekolik prfkladu. Masivni zlaty hreben ze skythske mohyly ze Soloehy s motivy leztcich lvu. ve vlysu as figuralni scenou valecnlku nad vlysem ie skvelou ukazkou mistrne prace dilen patrne pantikapaiskych [obr. 21). Elektronova vaza z Kul-Oba nam v tepanem reliefu pfedvadi vyievy zezivota skythskych boiovniku, I/knilovna vaz" z Certomlyku zobrazuje skythske kroceni a cviceni koni, sestavene z Iitych strfbrnych, pozlacenych a pak priletovanych patnacti figur. Ctvrte a tfeti stoleti piedstavuje vrehol dovednosti smisene kultury ponticke, projevujici se az v Uhrach a v oblastech prikavkazskych, Styl se pak pomalu menil, prijimal vice nametu z pfirody a zesilil nektere vlivy Orientu ve snaze zpestht povrch sperku krome emailu a drahokarnu take barevnym sklem. V bouflivych dobach vsak objednavek ubyvalo, az ponticka oblast dostala nove vladce, Sarmary, zvlaste kdyz po r. 200 pied Kr. tito pronikli rnezi Dnestr a Don. Misto draheho kovu obievuie se pak caste jen nshrazka, zlaceny bronz, Ani doba 1. stol, pied Kr, svymi politickymi zapasy [boje Mithridarovy] nebyla vyvou piilis pfizniva. V dobach po narozeni Krista se tu uplatnily vlivy fimskeho imperia, v 2. stol. snad i osobita kulmra sibirska, pusobici na vyvoj zverneho stylu, z te doby pochazi take novocerkasky poklad se zlatym diademem. Kdyz pak v druhem stoleti pronikli k Cernemu mori Gotove a SVOIl velikou fiSt vystfidali 11a 150 let panstvi sarmatske, meli dostatek moznosti seznamit se ttl se vsemi technikami umelecke prace, vyhovujicimi zvlaste ieiich zalibe v barvitern pusobeni ploch, Na sve dalst ceste Evropou toto dedictvl antiky i Orientu predavali dale. Tak se v zapadni a stredn] Evrope vytvafi v souvislosti s dedicrvirn kultury provincialne i'fmske i s domactmi pfinosy jednotlivych oblasti a kmenu osobity styl doby stehovant narodu, jak jej muzeme dobie sledovat take v ceskomoravskvch nalezech, Tehdy, na sklonku praveke doby, doslo k novemu zhodnoceni zlata a stribra po strance umelecke, k novemu rozkvetu zlatnictvi. Umelecke femes10 hromadilo v obdobi tohoto barevneho stylu na temz sperku caste temer vsechny vyzdobne techniky, filigran, granulaci, niello, tausii, vruborez nebo skelnoi a drahokamovou inkrustaci. Prvni doklady teto nove rnody, souvisejici s postupem G6tti z Cernomofi, muzeme v ostatni Evrope postihnout jiz ve ctvrtem stolen. V Zakrzowe

62

UME.LECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAV:EKU

63

ve Slezsku jsou jiZ zlate spony bohate zdobeny Iiligranem, date pasy, posazene granary, a rada pokladu vdolni Podunaiske kotline ukazuji nejvyrazneii mtsent rozlicnvch prvku ve stylu teto doby. Rumunsky nalez z Pietroasy, Casto oznacovany jake pok1ad zapadogorskeho krale Athanaricha [zemiel r. 381 v Konstantinopoli], obsahoval krome span a zlarych mlkrcnlku take zlatou nadobu se 16 postavami bohu, oba pokladyze Szilagy-Somlyo v Uhrach ze 4. as. stolen narn zachovaly mimo jine nadherou hyrici spony s drahokarny a email em

Obr. 23 .. Grnnultlce 1 Zlatd zdveska v podo/Je kaclmy z Knossu (kolern 1. 1500 pied Kr.] sa zlatymi zrnky, seskupenyrni v zybdc11 (1 __)_ 2·3 etruskd granull.lce z doby kolem t, 700 1 pied KI 2 detail ze zlate spony z hroba Regolini-Galassi, 3 cast zlilte sporJ.Y s praskovol! gramilaci z Vetulonie, Tomba del Littore. Milne zvetsello (1,2:1).
Kresba [. Filipa.

franskeho krale Childericha, pohfbeneho r. 481 v Tournai, se skvostu)7rni prezkami, cikadovitymi sponami, skvostne provedenou rukoieti a pochvou mece a S pecetnfm prstenem s Childerichovym imenem, Nalez byl ucinen jii r. 1653 a r. 1831 neznamym zlodeiem zcizen, Zverna ornamentace, a hlavne pletivove vzorce, zapoustejici koreny v nekterych oblastech, nutily vyrobu k praci stale jemnejsL V nove se tvof1cich statnich utvarech to byly ptedne dvorske dilny tehdeisich vla:dcu a knizat, ktere udavaly srner vyrobe, pozdeii vstupovaly do souteze take klastemi dilny a zhotovovaly krome svetskych praci tez pfedmety vyslovne urcene cirkevni potrebe nebo vyhovujici ruibozenskemu nazfranf kresranske spolecnosti. To ui urnelecke femes10 vstupovalo pomalu do pine doby histoncke, tvorila se ruzna vy. robni strediska a mnozsrvt vyrobku neiruzneisiho charakteru se vymyka iednonctmu merttku ve strucnem prehledu. Tehdy [od poe, 7. stol.] se pozdniho rozkvetu sveho zlatniccvt a klenotniorvi dozily britske ostrovy (Irsko) ana sklonku tisiciletf zaujimaji dUlezite postaveni vikingske zlatnicke dllny, soustfedene nejvtce v Iutsku. Velky pffliv zlata a stfibra z krajt'i..Vikingum poplatnych (jen opat ze St. Denis zaplatil r. 858 za svuj obvod 685 hindu zlata a 3250 Iundu strfbra, z Flander bylo r. 882 odvedeno 2412 fundu zlata a stribra] umoznil vikingskym dilnam vyrobu Iitych, tepanych i z dratu pletenych sperku, ktere uplatnily vsechny krasy zlatnicke techniky. 0 neiznameislm vikingskem poklsdu z Hiddensee, nalezenem r. 1872 a obsahujicim zlaty nakrcnik, diskovitou sponu a jemne provedene zavesky (obr. 24), se zmiimjeme v odstavci 0 granulaci a filigranu,

LITERA TURA.Iako u I. a Il. kapitoly a dale: H. Blnrnrner, Das Kunstgewerbe im Altertum, 1885 . 1. Cadik, Klenotnictvi jiZll.lho Ruska ve staroveku, Plzefi 1927 IvyI. zprava muzea z r. 1925-26] . Ch. Diehl, Manuel d an byzantine, 2. vyd .. 1925· Ebert, Reallexikon d. Vorgeschich. IV·2. 390 - A. Furtwangler, Der Goldfund von Vettersfelde, 1883· K. Hadaczek, Der Ohrschmuck der Griechen und Etrusker, 1903 - J. Hampl, Alrerthurner des Iruhen Ivl.i t· telalters in Ungam, I-llI, 1905· I. Hellich, Poklady pravekeho zlata z Podebradska, Pamiitky arch. XXV·1913 . A_ Odobesco, Le tresor de Perrossa, 1889·1900· M_ Rosenberg, Geschichte de! Goldschmiedekunst, 1910·24 F. Sane, Kunst des alten Persien, 1922 . Tclstoi-Kondakov, Russkije Drevnosti, 1889·90· Strzygowski, Altai, Iran und Volkerwsnderung, 1917.

[obr, 31). Poklad V Nagy-Szent-Miklos V Uhrach z 5_ a 6. stol., drive bezduvcdne zvany pokladem Attilovyrn, obsahoval 23 zlatych nadab, zeash s tepanyrni loveckymi a valecnymi scenami nebo Iantastickymi postavarni, nalez z Apahidy v Sedmihradsku svou jemnou praci ukazuje na jine zdroje, Tyro nalezy v rnnohem ukazuji take na pusobeni perskeho ument doby Sassanidu i vlivy rychle se vzmahaitcieh dilen byzantskych, here pale cUouho hr.·ily svou roli, Ze zapadoevropskych zlatych nalezu mohli bychom z teto dobyuvest burgundsky zlaty poklad z Gourdon z poe, 6. stol. nebo hrobovou vybavu

64

UM:ELECKE :i(EMESLO V PRAVEKU vlastnosu],

UNIllECKE litim roztaveneho

REMESLO V PRAVEKU kovu z vyse do vody vznikaii

6S
zrna

IV. GRANULACE A FILIGRAN
K neiiernneistm technikam umeleckeho remesla ve stare debe nalezela granulace a filigrdn. Gtcnulace, zrneni [z lat. granum,
zmo], je zlatnicka prace, sestavujici z kovovych zmek na sperku Iinie, ornamenry nebo i figuralni motivy, lemovane nekdy jdte zmenym dratkem, Piligran (z lat. filum, vlakno, a granum, zmoJ je prace z iernnych zlatych nebo scfibmych dratku, ktere 12e ruznym zpusobem spletat nebo pripaiet a dodatecne jeste zpestiit jednotlivymi zrnky. Obe techniky je potfeba dobfe rozlisovat. Granulace znamenala vrchol zlatnickeho umeni jako dilo nesmime trpelivosti a obzvlastni obratnosti. Byla sptse dvorskym umenim, dnes ternef zapornenutym, nebot': zmizela se spolecenskym prostiedim, ktere rnelo zvlastn! porozumeni pro tento druh umelecke pracea dovedlo ji take nalezite ocenit. Ten ve zlate dosahne zrneni neobyceine jemnosti, ve stfibie nebo v jinern kovu dopadne hrubeji, Dnesni granulace, pokud vubec )SOU, vypadaji proti vrchclnym dilum ze stare doby iako pouhe napodobeniny, here ani nezvladly staroveke teehniky, ani nedosahly onoho umeleckeho puvabu. Proti tornu fi.ligran, dratkove pletivo, byl vzdy sptse technikou stffbmickou a lidovou pract, ktera dosud iije.

pfilis hruba, takze po proseti se jich ziska sotva 1%0. Tiny zpusob pfipravy kulicek se provadi oduavovanim zlateho dratku nebo odsekavaunn jeho iemnych castie, kterese pak rozprostrou na podIozce z dreveneho uhli a zillaji se plamenem, Zahadu pripevnent
kulovitych zrnek k podkladu objasnily az Stangerovy pokusy Toto tajemstvi tkvi ve vzniku karbidn zlata na povrchu zrnek ph taveni. Aby toto prosyceni zlata uhhkem bylo plnejSi, 1.l.drzuji se kulicky po ztuhnuti jeste v zaru uhelneho prasku. Pozvolna phjmou v zevni vrstve takove mnozsrvi uhliku, ze se tmave zbarvi a mohou byt upevneny bez paiky. Zlato se tavi ph 1064 "C, karbidem pronikle zlato jiz ph 900°C. Proto taje povrchovs vrstvicka kulicek, upravenych na vhodnem podkladu z cisteho zlata, dffve nei tento podklad i nez vlastni jadro zmek. Po vychladnuti clIff pak zrnecka pevne ria podkladu, aniz by do neho zapadla, konecnym zahfarim pfedmetu v okvslicuitcim plamern zmizt i tmave zbarveni zrnek. To platl neien pro zlato, ale i pro jeho slitiny, takze zrnent se pak nelisI od zakladny. Kdy a kde se granulace zrodila, nelze fici, SvLij pfedpoklad mela zaiiste v technice, ktera vb~jenilll zdobila jernny zlary plech body a remnymi coekovitymi vypnulinami ve vvzdobnvch schernatech. 5 granulaci jako vysledkern snahy 0 vyuziu vsech piednosti zlata v umelecke tvorbe se setkavame jiz v Tr6ji ve II. meste z doby kolem r. 2 500 pied Kr., a to na nausnicIch a ozdobnych tercicich, po technicke strance [sou iady zrnek mezi dverna dratky nebo je pro ne piedem vytvoiena ryha dlatkem, Bylo tedy uzito pornocneho prostied.kn, aby sezrnka pred skoncenim tavern udrzela na svych misteeh. Asi z reze dobv je snad iidce granulovana rehlice z okoli Faistu na Krete. Ostatni kretske granulace jsou zreime mladsi, asi z poloviny 2. tisfcilet]. Zmenim zdobene Iigurky Ivu nebo kachen (obr. 23, c. 1) prozrazuji jii vyssipo)eti teto techniky: zrnka tu nejsou jen cmarnentem, nybrZ mechanickou podporou naturalistickeho umeleckeho citeni nebo umeleekym ptenesenim prirody v uzity material, totiz aby byla naznacena hiiva zvifete nebo jeho opereni, Zde vyobrazena kachriicka re provedena ze slabeho zlateho plechu a ryhy pro zlata zrnka jsou do plechu slabs vtlaceny, V Mykeuach v obdobi sachtovych hrohu, ktere jinak vynika zvlaste vyspelym zlatnictvim, je podle dosavadnich nalezu granulace vzacna a omezuje se jen na uziti iednotlivych zrnek.

1. Granu1ace
Pfivab granulace spocfva v jemnosti zlarych kulicek, v jejich pravidelnem uspofadani a zahadnem pfipevneni k podkladu. Z hromadky zlateho prachu se upravuii cary rovne a iemne jako nitka nebo plosne vzorce, v nichz kazde zrnecko je na urcitem, neposunutelnem rniste, drii jakoby zazrakem a nikde nenl patrna spojovaci latka ..V modernich napodobeninach teto techniky zust.iivaji Casto zlata zmecka iakoby utopena v teste zlateho podkladu. Stare zmene vzorce se skladaii z pravidelnych nepatrnych kulicek, 0 ieiichz prlprave se nam nezachovaly podrobne zpravy, V prirode jsou takova zrnka velmi vzacna [ve 2500 zmech ze zlarych dobl na Lene nasel Rosenberg jeri 2 kulicky potiebnych

66

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

UMBLECKE REMESLO V PRAVEKU

67

Obr. 24. Granulilce

a [il igran

Zilltd koule, zdoberui zmenim, zasazend v pulmesicovile ozdobe z drdteneho pletiva (Jegenstolf, Svycl1Isko, mladsi doba halstatslui}. - Zlata zdveska z po· kladu z Hiddensee, cdsteene zdobena granulaci (vikingshd pnice, 2. polovina 10. staled) Kresbll l. Filipa.

pozdeistrn obdobt je jii granulace castejsi, zpravidla vsak neni samostatnym vyzdobnym prvkem, ny-brz jen rozstfiknuta, stale je,ste se pracuje s brazdou pro zrnka. Casove na trojskou granulaci navazuji zrnerum zdobene sperky egyptske z Dahsuru [z hrobu princezen Chenernet a Mereret, snad z 12. dynastre], zda se vsak, ze aspen nektere z nich [motyl

v

a hvezdy sestavene ze zrnekJ jsou cizlho puvodu. Ponevadz projevuii nektere spolecne rysy s casove mladsimi nalezy kretskymi, ie mozne, ze oboii umeni melo spolecny pramen, ktery zatim dosud bliZe nezname. Technicky je to stale jeSte granulace troiskeho zpusobu, vedena mezi draty, avsak vsestranneii uzita, Vseobecnym se stalo zrneni v egyptskern z.latnictvi az v Nove Hsi a neiznameist ukazkou ieho bohateho uplatneni jsou dva zlate nararnky z Tell Basta S kartusi Ramessa II. (19. dynastie, 13. stol.). Elamske granulace na vychode (Susy) nelze zattm presne datovat, zrneni je tu celkem jednoduche, seskupene v linie a trojuhelniky, Nejvetsi dokonalosti v deiinach zlatnickeho umeru vubec dosahla granulace na pude etruske, Ve starsim obdobi je sice jeste fidka, avsak v udobi nalezove skupiny Regolini-Galassi [Caere], v 8. - 7. stol, pfed Kr., vystupuje jii iako vyspela technika, ktera na plasticky provedenych zvifecich postavach nasazuie zrns na ostre tazene ryhy. Zdobi se jf zlate spony [Marsiliana, spona s granulovanymi Ivy a holuby, viz obr. 23, c. 2, Vulci, spona se sfingami a Ivy), a zvlaste ozdoba z hrobu Bernardini v Praeneste, pnvodne asi pfisita na prsou nebo na pasu, kupi plastiku i granulaei jako dukaz, ze dilny zvladly zlatnictvi jii svrchovane, Na zlatem plechu je ttl naletovano ne mene net 131 malych zvirecich figurek (30 ptaku s Iidskou hlavou, 28 malych lvu, z jejichz zad vyrfistaji lidske hlavy, 24 stojicich, 24 sedicich a 9 Iezicich lvu, 16 koni], 4 lvi hlavy na koncich zlatych tycinek a 2 lidske hlavy. Vsechny jsou zdobeny fadami iemnych zlatych zmecek, Na etruske zlatnictvi tu pusobil y nesporne nektere v livy vychodnt, technicka dokonalost je vsak vlastni domacim dilnam a ukazuje v mladsich nalezech z Vetulonie v provincii Grosseto dals! pokrok. [estlize rvofili mistfi v udobi Regolini Galassi razenim ze zlateho plechu male plastiky, na nichz zrnene Iinie ien naznacovaly detailni kresbu (obr. 23, C. 2), rozprostira se nyni granulace do plochy na zpusob siluety a je iedinou vyzdobnou technikou. [sou to temef zazracne prace z praskoveho zrneni, svrchovane v techniee i ve sveraznem pojetl, uz bez dalsiho vyvoie, ktery v pods tate vlastne jii ani nebyl mozny. [e nutno tu stale mit na pameti, ie jsou to vytvory umeleckych rerneslnfku, nikoliv mistru velke plastiky. Skvostnym pi'ildadem nam miiie byt zlata spana s granulovanymi postavami zvifat z Tomba del Littore z Vetulonie, jejiZ CaSt, pokud je vubec kresbou postizitelna po technicke strance, predvadime na obr. 23, c. 3.

68

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEr<.U

UMELECKE

REMESLO

v

PRAVEKU

69

Granulace [e tu tak iemna a drobna, ie jde az za normalni Iiranici naseho zraku, zrnecka nejsou v radach, nybrz jsou rozptylena, Z dochovanych parnatek isou to vetsinou spony se zrnenymi seenami v heraldickem pojeti, dale dve jehliee s granulovanou hlavici a naramek, Podobne vyrobky [spony) byly take nalezeny v Bologni. Od 5. stolen granulace pomalu v Etrurii vyzniva a misto mikroskopickych zrnecek nastupuji zma brubsi nebo vytepavane a vyrazene polokulovite ozdubky. V dobe doznivajici etruske granulace se objevuji prvni ukazky touto technikou provedene take v oblasti zaalpske. Nejsou to prace tak dokonale, nybrz ponekud hrubsf, s nepravidelnymi fadami zrnek. K nim patff zvl.Hte kulovita zlata ozdubka z Iegenstorfu [muzeum Bern, mladsi doba halstatska], zasazena v pulmesicovitern pletivu [obr. 24). Pro pHme pfeneseni a uziti teto [emne techniky nebyly dosud v zaalpske oblasti pfedpoklady ani podminky. Etrusky vliv tu jeste nejvfce zasahl keltske zlatnicke umeni doby latenske, ktere vytepavanim a vyrazenfm drobnych ozdubek se po opticke strance priblizilo duchu vlastni granulace neivice. Keltske femeslo uztlo granulace a filigranu nejdrfve ve stfedni Evrope a ovlivnilo jimi tei ostatni vyrobu (viz dale). Ve stredoevropskych a ceskych oblastech granulace zapousti koreny hlavne az v dobe po Kristu, kdy jii ztraci sve prvenstvi a tezce zapasi 0 sve postaveni s filigranern. V recke oblasti se setkavame misty s granulaci v geometrickem slohu, v nemi vstupuje do nove faze tvofenim izolovanych linii. Ie take na reckych ostrovech (z Rhcdu, jak se zda, pusobily nektere ,::,livy na Etrurii, z Kyklad viz ukazku na obr. 31). Ve vlastnim Reeku v dobe rozmachu velike plastiky ustupuje do pozadi, zato vsak naleza bohate pole pusobnosti v reckvch dilnach v Cernomoff, jejichz zakaznici vyzadovali zvlaste snadno prenosne umelecke zbozi. Ponticke prace vynikaji bohatstvfrn a vsestrannostf jii od sklonku 7. a v 6. stoleti. V nalezu kelerrneskem bylo napftklad zrneni uzito k vyplni kvitku ze zlatych Iistku nebo k vyznaceni obrysovych linii polovypuklych castf. Brzy se vsak priblizoval upadek granulacniho urnent. Nektere alexandriiske prace uzivaji iiz ph Iemovani drahokarnu zrn pomerne hrubych a v timske dobe zmeni utkviva na sestavach troiuhelnikovych a Iineamich. Zmeniie elm dale tim vice pridelovana uloha podruzneis], jen doplnkova, zvlaste ph poclnajicim rozmachu

barvite vyzdoby, uzivajici emailu, drahokamu a barevnych skel, V prostfedi srehovani narodii ztratila granulace samostatnou Iunkci, zrnka jsou vetsi, caste znacne od sebe vzdalena a seskupcvana ien v jednoduche vzorce, u nichz spaieni byva nekdy velmi zretelne [viz obr. 31, c. 3). Do popredi se dostava filigran a jeho boi

aln. 25. Gronulilce

a [iligriia

Stiibtne sperky ze slovlInskych kostrov)lch hrobLI Uti Morave. (1-2 Stare Mesto n Uhet. Hradiste, 3-9 Ptedmosti u PierOV(I, 10 RybeSovice). Ncusnice zdobene gianulaci, C. 2, 5 dute grwmlovll1l8 knofliky a z';vesky. c. 6 stiibrny granulovany prsten s modrym lwmenem a zlacenym omcmenrern nll krouiku, c. 8 stiibttui granulovurut perla z ruihrdelniku. Veliiuou 10. stoleti. Kiesba f. Filipa.

s granulaci konci pak vitezne, Vroubkovany a perlickovity drat byl ph beznem pohledu schopen nahradit umelecky ucinek zrneni, Granulace zivofi jako pomocna rechnika, jejimz ukolem je vyplnovani mist, ktera na sperku zustala jeste prazdna po uziti iinych technik, stava se pomocnou technikou dokonee i pro Iiligran, nebot zrnka isou caste posazovana na dvoriry drat. Talc tornu bylo na zapade i v Byzanci a jell tu a tam v jinych oblastech, kde se tolik

70

UMELECKE REMESLO V PRAVE1."U

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

71

neuplatnily vsechny techniky barviteho stylu, zasvitne jeste na kratst dobu jeji dohasinajic1 svetlo. Ve vikingskych dilnach na severu slav! castecne vzkffseni, V pfevaze stribrnicke prace vsak hrubne a ien zildkakdy naznacuie svou neznost na vaacnych zlatych pracich [Hiddensee, obr. 24), i tehdy vsak se pravidelne zrneni casto stfida s neurovnanyrn. Neidele vubec se granulace udrzela na vychode, hlavne v Rusku, cerpajicim jednak z bohateho cernomofskeho vyvoje, jednak z orientalnlch a severskych vlivu, Ruzne typy nausnic, zvlaW~ druhy s hroznicky a pyramidkarni, slozenymi ze zrnek a kulicek, udrzuii tradici nejziveii. Avsak technika se stava obtiznou, takze se deji pokusy, jak nasvedcuii nalezene kadluby, dosahnout podobneho ucinku odlevanim celych sestav jii spojenych zrnek. Uplne zlidoveni taro tecbnika nesnesla, ztratila svou umeleckou silu a zivofila v podradne uloze dale.

e) Filigrdn fetizkovy, nebo Iepe provazcovy, kdy vlakna [neicasteii dve] [sou pfedem spletena, popfipade zkroucena, a pak teprve pfipajena. Vsech rechto druhu se uzivalo k vyzdobe povrchu
jiZ hotoveho

pfednletl1.

2. Eiligran
Filigran v nejsirsim smyslu znamena vyzdobu provedenou z iemnych kovovych vlaken, Zlate a srhbrne dratky se pripajei! na povrch sperku 11 ruznych vzorech, aby jednotvamy povrch kovu byl zpestfen a nabyl jemnosti. Krome samostatneho poslanl, kdy filigrin byl jedinou vyzdobnou technikou, nekdy doplnenou jeste granulaci, uzivalc se vlaknove vyzdoby v doplnkovem poslani jako lemu ploch vykladanych drahokamy, emailem a barevnym sklem, nebo k vyplnenl plosek, ktere po liZiti jinych vyzdobnych technik zustaly jeSte volne, V podstate rozlisuieme nekolik druhu filigranu: a] Pravy [iligttu: [zrnity] [e vyrvoren z dratu vroubkovaneho (perlickoviteho], ktery v pozdeisich dobach byl takto zmodelovan zvlastnim druhem klestf, ph povrchnim pohledu vyvolava doiem granulace, a byl proto pouzit jako nahradni snazsi technika. Pojmu zrnity Iiligran nebyva vsak ani v odborne literatuie spravne uzivano, ponevadz se jim nekdy oznacuie take vlastni granuiace, sarno jrneno (filum - vlakno] vsak naznacuje, ze je to prace ze zrneneho kovoveho vlskna, z dratu. Nekdy byvaji vlakna jen za horka vretenovite zkroucena [tordovana] nebo vroubkovanl dratu je [en hrube naznaceno na povrchu, b] Nitkovy [iligidn hladky, provedeny z hladkych vlaken, nekdy take na plocho vytepanych a pal, uzsj hranou [na vysku] pfipaienych.


10 aln. 26. Pil igt dn a gi anuluce 1 Zlata pochv a dyky z Vettersfelde, zdohenti filignillem a zlatymi 2 stiihisui spotui s aplikovanvr» zrnityru !iligrdnem ze stiedolatensi<ellO kostiovebo hrohu v Dilluen (Baden); 3 ke1tskii aplikoce filignilJu v zeleze (spona z lat. htobu z I(ohylilice Ila Mor') a v hronzu (c. 4, btouz. tuiramek z lat. kostlQVeJJO hIOhu II Kienovicich IW MOl., no nemi. [iligt. vyzdo/?cl byla provedena jii. pii odlevons}, 5 z)atd ntiviec.kll, zdohend filigrlinem II S:Ul1ull:i. ze Szlirazdu v U/lllich z dohy Jlltenske; 6·7 Zllveslw 11 spona, zdohane [iligrdnetn, z Dobiichovo-Pichory [doba iim. pro vincil}, 8 fi1igrdnem zdobetul spotia z Dobiicnova- Tiebicke, 9·10 guumJol,une petly Z llcihldelniki) z dohy slovanske {Uherce vCecluich a Nabutov u Kiieva}. Ksesba A. Filipove.

=:

72

UMELECKi. REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

73

[estlize vsak kovova vlakna, ruzne ohybana v slozite vzorce [vlniee, meandr], jsou na stycnych bodech navzaiem spaiena a obetkana pnpadne jeste ramcovym vlaknern, vznika d) [iliguu: jour, 11a zpusob kraikoviny, kdy z dratu vyrvotene sarnostatne predmery [nausnice, naramky, zavesky] pusobi jako prace prolamovane, Piligran je technikou pfedevsim stfibmickou, ac ani ve zlate neni v pravekych nalezech uplnou vzacnosn. Umelce nuti k silnemu stylizovani vzoru, proto se dozival neivecsiho rozkvetu vZdy v takovych prostredich, v nichz byl v umeleckern tvoreni sklon ke stylizaci, Iako prace lidoveis: a cenou pnstupneisi rna velmi stare dejiny a zije dosud. Pro mnozstvi dokladu je nesnadne sledovat jeho vyvo] podrobne, a aby vynikl ieho vyznam, je nutno se omezit jen na nejdUlezitejsf. Steine iako s granulaci setkavarne se s filigranem jii v nejstarsi dobe, Je v pokladech trojskych z Il. - Ill. rnesta, kde ria naramcich nebo iehlicich bylo uzito dratku vroubkovaneho i hladkeho 2 je jimi vyplnovana casto cela plocha pfedmetu. Z Egypta se uvadeji doklady jii z 12. dynastic [nekteff odbornici vsak pochybuji o domacun puvodu a pficitaji filigran az reckemu pfinosu], setkavame se s nim daleko na vychode i v mykenske oblasti (sachrove hroby). Hlavni strediska v Evrope, ktera Iiligran piivedla k znamenite vysi a ovlivnovala potom ostatni kraje, byla vsak dye: Etrurie a recke, zvhiste cemomotske dilny. Etruske dilny dovedly tazeneho dratu delikatne uzit; a jour, jak nas o tom poucuie mnozstvi sperku, na nichz se stnda dratena vlnovka s meandrem, lemovana kroucenymi vlakny, }SOU to neicasteu skvosme naramky, vytvorene zcela z Iiligranu a jen nekdy doplnene granulaci [Vetulonia], pasove ozdoby do vlasu a celenky (Bisenzio), spony s Hligranern na obloucku (Marsiliana), zaponky a nejruznejsf zavesne ozdoby. Filigran byl heinou technikou, dostupnou i sirSim vrstvam, z Vetulonie i odjinud znarne bronzove spony se stfibmym Iiligranem, dokonce i zelezne s podobnou vyzdobou. Casove nalezi etrusky filignin do teie doby jako granulace. Ieste v dobe kvetu etruskeho zlatnictvt, neipozdeji od 6. stolen, vychazejf Iiligranni prsce take z druheho sti'ediska, z reckych cernomorskvch dilen. Dokonalost techniky hued od pocatku svedci, ze sern by la prenesena asi z Recka. V skythosarmatskem obdobi tu nalezneme nescetne doldadu (Salgir na Krymu, Kul·Oba, Ust-Labinskaja, Tomakov ka a j.), i. kdyz snad to nejsou ndy VZOly tal<. boha te ]ako v Etrurii.

a

Stfedni Evropa iii drive spela k podobnemu umeleckemu vyrazu, nejen uzi.tim slabeho krouceneho dratku k vyrobe drobnych sperku [bronzove prsteny), nybri i iinou technikou: na vytepanych zlarych ozdobach se objevuji take perlickovite vypnulinky, ktere seskupeny v fadach nebo v urcitych vzorcich velmi piipomfnaji bud' granulaci, nebo filigran provedeny zmirym dratem. Zasluhou uvedenych stredisk a snad jeste. iinych dilen na [ihovychode, je[ichz okruh pusobnosti zaum nezname tak urcite, seznamovala se vsak stredni Evropa s ukazkami filigranu i granulace v mladsi dobe halstatske a ve starem latenu, Osvetli to nekolik prikladu. Zlaty nalez z Vettersfelde ze 6. stol., vysly patrne z dilen cemomotskych, pfinesl ukazky filigranu [pochva dyky, obr. 26) v oblasti severne od Karpat az do Luzice, Rovnez z jihu se dostavaji nektere prace pies Alpy [legenstorf, obr. 24) a v teze debe byly nektere pamatky pfivezeny z vychodu az do Spal1el [Aliseda], Neivice takovych pracf je vsak zatim v Uhrach, kde vzbuzuji pozornost hlavne dva velke nalezy: Regoly a Szarazd, byvaji nekdy povazovany za imitaci etruskych vyrobku, jindy se pficitaj! Iatenskernu keltskernu okruhu, V nalezech jsou zlata kolecka s obruci naznacenou filigranem, zlate a stifbrne perIy a trychtvrovite murky, na nichz bylo uzito filigranu i granulace, a v Regoly i strtbrne retlzky z iernneho pletiva, na nichz byly asi puvodne perly navleceny. V odborne literature byva zvykem piipisovat uZiti Iiligranu a granulace v domactch dilnach v zaalpske oblasti az dobe po Kristu. Vskutku vsak to byl prave keltsky okruh v latenske debe, ktery jako v iinych pfipaclech si novou techniku dovedl pfizpusobit a uiit ji ve svych dflnach. Stac} tu ukazat ien na stnbrne latenske spony z hrobu v Duhrenu [Baden, obr, 26) z 2. stol. pied RI.; z Cech se v nekterych spisech uvadi naramek z Kbel, a iehoz podstate zatfm nernarne moznosti se presvedcit. Technika filigranu byla vsak napodobovana v bronzu odlevantrn a aplikovana dokonce i v zeleze [obr. 26). Gionulace a [iligran v ceskvcl: tuilezech Krome uvedenych nabehii. k uzit! techto technik z doby latenske jsou to prave Cechy, krere hned po prelomu Ieropoctu davaji svedectvi 0 filigranu, Vetsinou je to iednoduche vinuti krouceneho dratku na oblouccich spon, zname jak z Pichory neba z Vysocan, tak z Tiebicke (obr. 26). Soucasne se vsak filigrin objevuje take na drobnych z;.lveskach z nahrdelnikll (Pichora, Rondnice, Mikovice), na l1ichz jsou liz take ridce rozhozena zrnl{a granulacni techniky. Pozdeji dokladll

74

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

75

pfibyva, a krorne toho silneii vyzafuje oblast cemomorska, z nlZ se dostavaji s pocinajicim stehovanim narodu dale do Evropy sperky s nejruzneisimi vyzdobnyrni technikami [obr. 31, Szilagy-Somlyol, V Cechach i v jejich sousedstvi se tedy Hligran uilma soucasne s granulaci, pro SUaM! provedeni 1113 vsak PrvY pfevahu nejen v debe

ObI'. 27. Pldtovnni
zove, Lity slunecai

Kultovtii (slunecni} vozik z Tmndbolwu v Ddnslm [delka 60 em) z doby bronkotouc ie z branZll, sloZita vyzdoba na nem bvla aeiptve VYTazenll <! vyrytll, pal< byl na kotouc piitlacea slaby zloty plech a zajisten v obvodove ryze; IW lid zlllteho plechu byl ornament jeste ptopracovon. Konik v piednl casti voziku [e dutY a patii k neistassira zviiecim plastiktim z btonzu. Asi polovina diuhebo tisicileti pied Kr. Kresba A. Filipove.

Kr., Zatec). [sou to sperky nekdy velrni iemne, [indy hrubsiho provedeni, hlavne ruzne typy nausnic lunicovych (Stare Mesto na Mar., tab. IX.), nausnic s iemne pletenymi kostcky, s navlecenymi granulc:vanymi perlami a hrozntckovitymi tvary (obr. 25), samotne 12er1y [Cisteves, Sedlee u K. Hory], tu a tam prsteny [Lichoceves, Zalov, Zakolany] nebo knofliky (Kolin, Zelenky, ZiZice, Piedmosti na M.) a relikviare. Tyto pfedrnety prozrazuji nekdy ohlasy okruhu karolinskeho, ktery v 9. stolen filigranni umeni pfivedl k znamenite vYsi, nekdy i vlivy vikingskych dilen, neipronikaveii zasahla vsak na nase uzemi jiz ve starsi dobe byzantska oblast, kde ad 6. stolen spel vyvoj k iemne filigranni a dratene praci, a soucasne s timto proudem se k nam dostavaly take uldzky praci jihoruskych, arabskosyrskych a vubec orientalnich. Velka spotieba podobnych sperku i nektere hrubsi prace vsak naznacuii, ze urcita cast takovych piedmetu byla vyrabena i na nasem uzemi v domacich dilnach. Filigrdn byl prati granulaci v pfevaze. Pracovalo se Wayne ve stnbre, fidceji ve zlate, nekdy vsak i v medi, zdobene stffbrnyrn Iiligranem [knofliky, relikviare, pasove ozdoby). Cranulace seskupuje zrna vetsinou [en v iednoduche nebo dvoiite Iinie, pak v troiuhelniky a z nich sestavene kiize, a zvlaste ve stfibre byva hrubsi. Iestlize prumer zrnek na kretskych granuIacich se pchybuje kolem 0,5 mm a na etruskych rpracich v praskovern provedeni klesa az pod 0,2 rnm, jsou stffhrna zrnka v slovanske dobe casto 0,5-2 mm velka a jejich pfipaieni neni vzdy pfilis dokonale, Granulace ovsem jii dohravala svou ulohu, Filigran se vsak drzel dale, mel dUlezitau roli v pracich pozdeisfch ~ob .histo;rickych a v urcirych castech Evropy [Rusko, Balkan) 1 Asie se udrzel az do nasich dob.

provincialne ffmske, nybrZ i V dalsich stoletich, Nejsou to jii [en spany [Bfve, Veleslavin-Liboc), llybrZ i drobne ozdubky pasove, zsvesky z nahrdelniku a kulovite perly [Slatina, Svetec, Uherce, tab. VIII). Svedci 0 vybranem vkusu Slovanu v nasich zemich, ze si tuto jemnou a netne pusobtci vyzdobu neobycejne oblibili. Neivetst rozmach Hligranu a granulace nastal ve strednich Cechach a na Morave v 9.-11. stoleti, kdy temito technikami zdobene nebo provedeue prace se staly beznym sperkem take sirsich vrstev. VetSina ie iich z kosrrovych staroslovanskych hrobu a z nekterych hromadnych nalezu minci a sekaneho stiibra [Cisteves u Bradee

LITERATURA:
Arbman, Schweden und das Karolingische Reich, Stockholm, 1937 . Blummer, Technologie TV - J. Caruk, 0 klecotnicrvi jizniho Ruska, Vyrocni zprava Umeleckopnunvsloveho musea v Plzni za r, 1925-26 - R. [akimowicz, o pochodzeniu ozd6b srebrrrych, Wiadomosci arch. XIl·1933 - L. Niederle Pfispevky k vyvoji hyzantskych sperku, Praha 1929 - 1. Marton, Die Fruhlatenezeit in Ungarn, Budapest 1933 . J 1. Pic, Scarozitnosti zeme Ceske II, 3, III - H. Preidel, Der Silberschatz von Saaz, ManJ1US 1940 . Randall Mac-Iver, Villanovans and early Etruscans, Oxford 1924

76

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

77

v.
POVRCHOvA vYzDOBA UZITKOvYCH KOvU KOVEM USLECHTILEJSIM
Pravek a starovek tovanim a tausii. ozivoval a zpestioval kovovou zakladnu bron-

bronzem [pasove zapony, hlavice jehlic). Pfi velke cene a vzacnoeti zlata se remeslntci snazili vyuzH rohoto kovu co nejusporneii, a proto je platovani temef tak stare jako znalost zlata vubec. Vsechny tfi zpusobv se udrzovaly i tehdy, kdyz od latenske doby se provadelo zlacenf v ohni, Platovani bylo jednodussf a v nekterych pripadech se jim dosahlo vyraznejSi ornamentace. K docileni vetsich barevnych l'tcinkli byly pozdeii zlatyrni hsty podkladany

zovych a zeleznych predmetu hlavne dvema technikami:

pla-

Platovani znamena potahovani a pokryvani kovovych ploch kovem uslechtileistm nebo krasneistrn, nejcasteji zlatem
a stiibrern. Bud' byl timto zpusobem pfedmet z uzitecneho kovu, cely nebo jeho cast, povrchove zhodnocen (vzhled kovu draheho], nebo by} jeho povrch ornamentalne zpestren. Platovani se v praveku provadelo v podstate troiim zpusobem: 1. Prostym ovinutim zlateho nebo stribrneho dratu, pfipadne plechoveho prouzku, kolem. pttslusne casti pfedmetu [iehlice, spony, rukojeti mecu apod.]. - 2. Obloienim nebo ovinutim celeho predmetu ci ieho casti tenkym plechem, iehoz kraje byly sbity, zachyceny pfehnutim, spajeny, nekdy take prinytovsny [platovani nekterych zausnic]. - 3. Vbitim [emneho zlateho nebo stffbrneho Iistu (f6lie) na zdrsneny povrch kovoveho predmetu, na kterem pak trvale utkvel prostou pfilinavosti, bez jakehokoliv pojidla. Tento zpusob vvkladsni kovovych ploch Ioliemi iineho kovu mohl byt proveden dvojim postupem: a] do kovove zakladny byl ornament predem vyhlouben [vyrazen, vybran] ana zdrsnenou zakladnu zlabku byl pak pfitlacen a lehce vbit zlaty nebo stfibrny list, takze vyzdoba vystoupila i na pokryvce a dodateene byla jeste propracovana jehlou (yYzdoba sekerek z doby slovanske] - bJ predmet by} pokryt vbitou zlatou nebo stfibmou f61ii a z ni teprve byly vyrezavany nebo vyskrabovany vyzdobne prvky, ornamentacnf prvky tu casto kontrastuii odchylnou barvou kovove zakladny se sousedni pIochou, vylozenou drahym kovem [nektere rukojeti mecul, Prve dva druhy [sou vlastne nejstarstm zpusobern zlaceni, tied druh mohl provesr zlaceni velmi jernne a zaroveii znamenal vysSi umelecky vykon, povrchovou inkrustaci ve vlastnim smyslu Zpravidla byly platovany uzitecne kovy [rned', bronz, zelezo] kovy drahymi, fidceii zjistlrne platovani cinu zlatem a zeleza medi nebo

o In.

28. Pldtov aai

Falera (ozdobny kotoL1c Z konske ohldvky) z pol+iebiste v De.vjuske. Nove Vsi. Plumer 135 tntn. Zdkladni miskovity disk ie 26 ielezil 11 md uptostied ozdobny knoflik z bilebo kO\lll. piip6vneny nytem; povIeb {alery (lie) ie pldtovdn s1C1hymzlatytn plechem, motivy esovitych Iinii v peti pdseeh Zlaty list byl patme neidiive piitlacen rut drsny povtch ie1eznebo disku 1.1 pak. v nem byly vyiezdny 11 vybrdny esovite motivy tak, ze vystoupilo ope: tmavsi Z7(/lva zelezn» spodiny: {na obttizku naznucena cernou batvou}. Asi 7. ~ 8. stoleti po Kt. Podle f. Eisnera. KresbllA. Filipove.

take drahe kameny, sklo nebo pruhledne emaily, kdyz se jimi zdobily kovove plochy, Nekdy byly platovany nebo zlatymi plisky zdobeny tez organicke Iatky, here 'V zerni zaslv, a v nalezovych
jsou pak jeiich zlate nebo stfihrne pokryvky mylne posupfedmety. V literature se velmi Casto zarneiiuie platovani s tausif.
zovany jako sarnostatne

zpravach

78

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEKU

79

V Piedni Asii i v Egypte provadel] platovani ad nejstarsich dob. Ie znamo z egejske oblasti [pcklad ze IV. sachtoveho hrobu v Mykenach], uzivaly ie heine etruske i cernomorske dilny a po cely starovek bylo vubec ve znacne oblibe, V sevemi a strednt Evrope se objevuje od nejstarsi doby bronzove [zlatern platovana cepel hrotite sekery z Ampul a skvostnym prikladem z pokrocileisi doby bronzove je slunecni vozfk s konem z Trundholmu v Dansku: na obou stranach bronzoveho terce byla nejprve vyrazena vyzdcba (soustredne kruhy, spiraly] a pak pritisknuta folie, ktera dala tytez ornamentacnf vzory [obr. 27). Platovany byly severske bfitvy, zlatyrn dratkem byly oviieny bronzove rukojeti mecu apod. Pro znacny pocet prikladu z nejruzneisfch oblasti omezime se v dalsim na nase nejdlilezitejsi nalezy, ktere [sou pfevazne take vytvory dornacich dflen, Jiz prvy vetS! zlaty predmet v nasem praveku, natepnf desticka s razenou vyzdobou z Bylan (kultura zvoncovych poharu, obr. 19], byla patrne pnvodne pfipevnena na podkladu, nebot prakticky sama 0 sobe nebyla pouzlvatelnou. V uneticke kultufe jsou v nalezech nejen zlate sperky, nybrz i bronzove predmety zlatem zdobene: iehlice z Kamyka rna krcek ovinuty zlatou f6lii, na dyce z Kozich Hfbetu jsou hlavy nytu podlozeny zlatym plechem, a ten kolem nich tvofj obrubu (tab. I, c. 12J. V pozdejsi dobe zarovy pohiebni ritus znicil mnoho dokladu, ale caste nalezy slabych a uzkych zlarych prouzku v obdobi luzickem [Domasm, Kunetice, [aromef aj.J ukazuji, ze platovani bylo stale v oblibe, V halstatske a latenske dobe se heine uzivalo tausie, od latenske doby zlaceni v ohni, a krome toho ph platovani v nasich zemich take stfibra, V latenskych nalezech byva bronz potazen zlatou Iolii [pasove ozdoby z Chlumu u Zvikovce, spona z Hofovic u Petrspurkal, ale take zelezo bronzovym plechem [pochva mece z Kocvar, rukojet noze ze Zelkovic). Zlate platovani ria zeleze a bronzu bylo pro keltske umelecke femeslo zvhiste vyznacne, hlavne pfj vyrobe prepychovych zbranf a ozdobnych predmetu (pfilby, pochvy, zapony], vozy a konske postroje byly s oblibou postffbfovany. Neilepsf ukazky jemneho plarovani marne u nas z pozdni doby Iimske a z doby slovanske. Z casne doby stehovani narodu sem krorne ruznych predmetu zlacenych v ohni nalezi hlavne mec z Pocapel, na nemz vykraiovanim f6lie bylo dosazeno bohatosti

vyzdoby. Spony castecne ovinute stfibrnym a zlatym dratkem nebo platkern z pfedchozi doby tu ani pcdrobne neuvadime. Platovany byly dale jehlice [Chotesice], pfezky [lebo diskovite spony. V slovanske dobe se platovani u nas i v iinych oblastech neobycejne rozsffilo. Stfibrem nebo i zIatem platovane zausnice nalezneme temet na kazdem kostrovern pohrebisti, zlatem nebo

3 alJr. 29. Pltitov d ni 1 Mec z Pocapel. z dohy stebovlini IJdrodli, ierane pldtovaJJY stiibiem 110 leleznem podklade .. 2 Sekeia 2 okoli Zahtine (12.-13. stol.}, plcitovanti stiibtem [na obr. bila burvo) a t01150V(!mi cervBrwv;'m kovel1l [na obz. cerna batva} .. 3 Medeny titnen s pozlucenym vbitym ornamentem II s postiibienymi rameny, Zbecno u Kiivokldtu [z doby kniiecii. Kresba A. Pilipove.

stribrern byly zdobeny trmeny [Zbecno], ostruhy (Kolin, jadro medene, potazene tenkym stffbrnym plechern, Dolinek, zelezne jadro, stffbrne platovani], sekerky (Praha-Podskali, zelezne sekerky, vykladane zlatem a stifbrern], perly [Praha IV·Hnidek), pfilby (tab. XI) a iine, Nek.dy bylo platovani spojeno s tausii a bez podrobne prohlidky pfedmetu silne poruseneho rzi tezko rnuzeme urcit, ktere techuiky bylo uztto, zvlaste [e-Ii zdobena plocha mala.

80

UMELECKE REMESLO V PRAvtKU

UMELECKE REMESLQ V PRAvtKU

81

Krasne, zlatern platovane

konske

falery byly nalezeny

ria slovan-

skern pohfebisti v Devtnske Nove Vsi (viz obr. 28).

Tausie
Vykladani kovU kovem za atudena cestou mechanickou se

Skvele piikiady elektronove, iidceji stffbrne tausie, technicky zvlaste dokonale, poskytuje egejska oblast v dobe rnykenskych sachtovych hrobu (dyky s lvirn vyjevem]. Velmi caste ie vykladani bronzu zlatem a stiibrem v dobe helenisticke a iimske.

provadelo tausii. [e to snaha 0 podobny ucinek, iakeho dosahovali jiz neoliticti hrnciti inkrustaci ryte nebo vtlacene vyzdoby na povrchu hlinenych nadob. Kovy ovsem vyzadovaly jiny postup. Zadany ornament nebo obrazec iemeslnik vyhloubil dlatem do kovoveho podkladu tak, aby ryha byla pokud mozno ph dne podifznuta do stran, v bronzovych pfedmetech byly vyzdobne ryhv
nebo obrazce casto provedeny jii pfi odlevant pfedmetu. Do takto vznikle brazdy [nahofe uzsi, ve spodu sirM) byly vlozeny draty nebo uzke prouzky kovu uslechtileisiho, nebo aspen barvou odlisneho od podkladu, a vbitfm v ni byly naleZite zpevneny. V sirokych brazdach nebo na vetsich plochach se vtepana vlozka nekdy jeste zajiStovala nytern. Vyzdobne prvky byvaji velmi iednoduche a pravidelne usporadane: Iinie, koncentricke krouzky a prouzky, pinene klikatkami, srafovanim nebo jinym iednoduchyrn ornamentem, obdelnfkove nebo ovalne vlozky v rukojetich kovovych predmetu (mecu) apod. Tyto prvky jsou v evropskem praveku pfi tausii v ptevaze, vychodni vzory se snazl nekdy plnenim vetsich ploch dosahnout podobneho ucinku [ako pri vykladani drahckamy. V pozdejstch dobach dovedli rnistfi tausie hustym seskupenim v-yzdobnych prvku temer potlacit zaklad, takze napflklad stribrna tausie v zeleznern podklade pusobi jako vykladani stfibra zeleznymi vzorci. Tausie bylo pouzivano hlavne tam, kde umelecke remeslo nemelo pfflezitost uztt iinych prostredku k barvitemu zpestfeni a rozcleneni jednotvarneho povrchu kovU. Neistarsi doklady tausie zname na vychode jii z 5.-4. tisicileti (Ur, elektronovs tausie], Sumersti remeslnici mohli ovsem vykladat sperky a zbrane drahyrni kameny, proto kovem inkrustovali vetsinou jen pfedrnety denni potieby. Take v Egypte ve stars! debe se tausie z podobnych dnvoda omezovala jen na pifpady, kdy v kovovem pcdkladu mel vyniknout lineami ornament, teprve v NoveIisi se stnbma a zlata tausie rozmohla obecne. Nalezy z Byblos v several Palestine piinesly zlarern skvostne vykladane zbrane jii z doby 12.-13. dynastie.

3

4

5

Obi. 30. Tousie 1 Tausovtlnd iuiboinice lwlll vozu z Winterli1Jgenu v jiinim Nemecku, 2 blII1fIJ I?ronzovei7o hyeka z Byei skdly n I Morave, vyklddami na cele ieleznou troiiihelnikovou destickou, 3 rukojet bronzovellO mece z Rymd.ne, vvklddand kosti, 4 sturolatensky mec z raohyly z Allachu {Falcko), tliUSOVlIllY zlatem, 5 bronzovy mee typu motigenskeho z Unterkrumbachu v [iinim Nemecku, vykllidllny nl! tukoieti zelezem [soustiedne kruhy], Doha halstatsk«. C. 4 starsi dobu latenska. Ktesba A Pilipove. Ve vlastnim evropskem praveku ie V dobe bronzove tausie vzacna, nebot k vykladani kovu bylo casteji uzito spise jantaru, pryskyficnych hmot nebo kosti. Technika vsak nebyla neznama, ponevadz velmi brzy se 11a bronzovych predrnetech obievuit vkovane

82

UMELECKE REMESLO V PRA:VEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

83

zlate a medene nytky nebo dratky [napr. na dlatkovite sekerce z mo1'y1y Strattlingen ve Sv)rcarsku, bronzova doba B) a v pokrocilejsi debe seversti femeslnici inkrustovali zlatern bfitvy, Neobycejny rozmach tausie nastal na sklonku doby bronzove a v dobe halstatske, kdyz pocatecni znalost zelezs cenila tento kov iako drahocenny a byly jim vykladany bronzove predmery. Zvliiste bronzove rukcieti starsich halstatskych mecu typu mongenskeho, a hlavne auvernierskeho byvaii krome zlata heine vykladany zeleznymi soustfednymi krouzky, dratenymi vlozkami i celymi destickami, prichycenymi jeste nyty. Take prosluly bronzovy bycek z Byci skaly na Morave rna na cele trojtihelnfkovou zeleznou desticku, podobne vlozky na lopatkach a ieho hibetni linie je vyznacena 2 mm sirokym zeleznym pas kern. Toto heine uzitf zeleza k vykladani bronzu rna zatfrn nejvetst obdobu v kavkazske oblasti (Koban). Pozdeii se zelezo stale uzitkovym kovern a pozdne halstatske nebo latenske zelezne zbrane i vozova kovani byvajl tausovana bronzem, nekdy take zlatern. Vetsina dokladu pochazi z iihonemecke a francouzske oblasti, tedy z keltskeho prostfedi, ktere melo zvlaste vyvinuty smysl pro Inkrustaci. Ze Spanelska z doby pohalstatske je dolozeno neistarsi vykladani zeleza stribrem [Asturie], [inak vsak tausie ve stfedni a pozdni dobe latenske silne ustupovala tehdy m6dnl a pusobiveisi emailove inkrustaci . .Noveho rozmachu se tausie dozila v dobe i'imskeho cisafstvi a v dobe stehovani narodu. Z provincialne rimske kultury pfevzali tuto techniku Frankove, Burgundi a Alamani a postarali se 0 jeji slavu, nebot napftklad na pfezkach vytvateli velmi sloziee stfibme obrazce, potlacujict temer podklad. Oblibenou byla tausie take v dilnach vikingskych. Nektere Iiterarni udaje 0 strfbme tausii v zeleze [sou vsak mylne, ponevadz do zeleza v kovany bronz dostava oxidaci bile zbarveni, v nasich nalezech jsou tausovane pfedmety dosud vzacne. v literatufe se nejcasteii uvadi ze starsich pamatek stffbrem vykladana rukojet mece z Pocapel z pozdnf doby fimske nebo ze slovanske doby svatovaclavska zelezna pfilba se stffbrnou vyzdobou a dye sekerky z Prahy-Podskalf, Vskutku vsak se vyzdoba techto pfedmeni technicky od vlastni tausie odchyluie, te bliZsf platovani a potfebuje nove prozkoumanf.

LITERATURA:

J. Eisner, Bratislava (cas. Uc. spol. Safaf!kovy), VII-1933 (falery) Cotze, Ebert-Reallex. X-G. Kossinna. Zeitschrift f. Ethnologie 371905 [platovani] - Lindeschmitt, Handbuch d. d. Alrertumskunde, 1889 - Moller, Metallkunst der alten Agypter, 1924 - Niederle, Zivot starych Slovanu, Ill, 1 - Pic, Starozitnosti zeme Ceske III - Rieth Tauschiertechnik der Hallstattzert, Mannus 1935, a tyz, Anfange del Tauschiertechnik, Eurasia septentrionalis antiqua X-1936 - Schranil, Vorgeschichte Bohmens u. Mahrens, 1928.
, !

84

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

85

VI. INKRUSTACE A UZITf DRAHOKAMU

TINE vYZDOBNE

LATKY

Inkrustaci a intarzii rozumfrne vykiadani povrchu predmetu latkou, odlisujicf se barvou nebo leskern od podkladu, di!je se tak studenou nebo horkou cestou, Hmotou k inkrustaci urcenou se vyplnuii ryhv, jamky a prolamovane plosky, ruznyrn zpusobem v zakladne vyhloubene, nebo zvlastnt pfihradky, zhorovene na zakladne, . 5 neistarsfm zpusobem inkrustace studenou cestou, nehledime-li k stars! dobe kamenne, se setkavame jii v mladsi dobe kamenne, kdy vetsinou belavou Iatkou [vapenitou nebo z kostniho popeIe) byly plneny vyryte a vytlacovane omamenty na povrchu nadob. Byl to obvykly zpusob vyzdobv ui v pokrocileisi paskove kultuie a pozdeii se stal pro nektere kultury piimo typickym [zvoncove pohary, megaliticka keramika, lublanska blata, podobne na jihovy· chode nebo jiZ v pfeddynastickern Egypte]. K poznanf, ze nektera barviva ve spoieni s tukern drzi zvlast pevne v rytinach, dosel clovek jiZ ve starst dobe kamenne, K docfleni vetsiho kontrastu by10 uzivano vetsinou inkrustace bile, jen ridceji cervene, tento stay trval tei v dobe hronzove a halstatske [panonska keramika, nadoby s vruboiezem aj.). Nekdy v inkrustacni smesi mela podfl take pryskyiice, kterou casto nalezame v hrobech v beztvarych kusech mezi milodary, a to od starst doby kamenne az do dohy historicke, uzivalo se ji i jinak: pro aromatickou vuni pii spalovant, dale jako tmelu a iako prostiedku k malovani [pomalovana keramika z Cech a z Moravy v rnladsf dobe kamenne), V Cechach se kusy ceme smoly nalezly napi. v iamach s vyptchanou kerarnikou v Cernem Volu a v Rezi u Prahy ana obou sidlistich byly take: nadoby touto smolou spravovane, Vykldddni kovU studenou cestou se dele: iinyrn kovem [tausie], pryskyficnym tmelem, [anrarern, uslechtilymi kameny, barevnym sklem, skelnou pastou, kostf a koralem (viz emailersrvf Tamar je zkarnenela pryskyiice z pfedvekych stroma barvy beloilute, cervenave ai i Mede. Byva zvan zlatem severn, ponevadi se

hoine vyskytuje na pohrezi Baltu,zvlaste ve v-ychodopruske Zmudi [Sambie], a byl od nejstarsich dab predmetem obchodu. Balticky iantar, succinit, je harvy vetsinou ziutave, prusvimy a obsahuje znacne mnozstvf jantarove kyseliny (3-8 0;'». V praveku se ziskaval sberem, ponevadz svyrn leskem a barvou je zvlast schopny k vyrobe umeleckych predmera i k inkrustaci. V mensi miie se jantar naleza take [inde na severn a na vvchode pies Rusko ai k Cernemu moil a Kavkazu. [antaru podobne fosilni pryskyfice se vyskytuji uimer po cele Evrope, take v Cechach a na Morave [napf, valchoviry], v jednotlivych vlastnostech se od baltickeho jantaru odlisuj], nekdy vsak rozpoznani byva dosti obnzne, Prvni jantarove kousky v nasem paleolitu [Morava] jsou patrne domactho puvodu, ad rnladsi doby kamenne byl vsak v praveku Evropy nejdUleZitejiiirn jantar baltickv, pfipadne v nejstarsf dobe iantar zapadojutsky. Ve starsim obdobi neolitu byly ternef v cele nordicke oblasti z jantaru vyfezavany a vybrusovany koralky a per· ly do nahrdelniku, riIzne zavesky a amulety [jantaru se asi pficita1;1 ochranna moe), ridceii take menst £igurky - idolky a votivni zbrane, Postupne se dostavaly jantarove vyrobky take dale k jihu, V Cechach objevuji se na sklonku neolitu za velikeho pohybu krnenu [nalezy v hrobech s keramikou snurovou a zvoncovych po· haru] a dostaly se k nam jednak pfimym pfflivem lidu ze severu, iednak silne se rozmahaiictrn obchodem. Tento obchod sel tehdy prave labskou cestou pies Cechy [ve starsf dobe byl patrne jantar nejvice vyvazen .ze zapadniho pobaltl a z Jutska) a projevil se silne v uneticke kultufe, podporovan patrne dornacim einem. V te dobe se [antarove ozdoby, zviastii perly, iak svedCi hrobove nalezy, staly beznou veci a jantaru se utivalo take k vyzdobe kovu, neilepsim dokladem je tu prolamovana rukoiet dyky z Kozfch Hrbetu, zdobena kdysi na diiku i v jablku jantarovou vyplrii (tab. I, c. 12). Pak se jii jantar v nasem praveku udrzel, v nekterych kulturach silneii, jindy slabeji, a obehodem se dostal ze severn daleko k jihu (Mykeny, Egypt od 18. dynastie). U nas se stal hojnejsim zase v ob· dobi halstatskern, kdy jji jantarovy obchod smeroval asi z vychcdniho Pobalti (Sambie) pres Moravu dale do podunaiske kotliny Z pozdne Iatenske doby se nalezlo heine nezpracovaneho iantaru na keltskem mestisti Starem Hradisku na Morave [patme bylo obchodnim prekladistern], a odtud pochazt, ovsem jen ze sberu, neiluasnejsi jantarovy predmet z naseho praveku, prsten s fezanou

86

UMELECK:E

REMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE

REMESLO

V PRAv:E.KU

87

zenskou postavou, V teze dobe se pouzrvalo iantaru na Stradonicich take k vykladan] bronzovych predmetu, [antarove koralky se udrzely potom i po Kristu v germanskem i slovanskem prostfedi.

praveku

Diebokamy a vyklddtini sklem. S polodrahokarny se v nasern seznamoval jiz paleoliticky clovek, nebot chalcedonu, Idisralti a nekterych iinych druhu kremene uzfval k vyrobe ka-

ObI. 31. Email I Zliveska ze SUI/donie. zdobetul uptostied mod.rj111 1I bitym etnailem, v hotni polovine cervenym II bilym etnailem .. 2 Zlaui spona z Il. pokladu ze SzildgySomlyo, zdobetui ve st iedni cdsti polokruhoviteho stitku emailem, po stiutuicb II nil putce polodrahokamYi ostatai volrui ploch a zdobena [iligrdnem a gianulaci (5. stol. po Kr.). ·3 Sperk z Kyptu s ellw.ijovou vyzdohou v dIlitine obrube (5. stol. pied Kr.). Ktesba I. Filipa.

mennych nastroju misto pazourku [Morava], Tento stav trval take v mladst dobe kamenne, kdy na Morave i v Cechach krorrie obsidianu [tzv, sopecne sklo) bylo k vyrobe nozim v paskove kulture uzito iaspisu [Boskovstyn] a achatu [Hodonice na Morave, Cerny VU] v C., vypichana kerarnika]. K umeleckemu ocenent a zpracovani polodrahokamu vsak ve vlastnim praveku Cech a Moravy z pochopitelnych duvodu nedoslo, a pokud se v pozdeisich dobach podobne predmety v nalezech vyskytujl, dostaly se k nam vetsinou z jihu a vychodu, Stredni Evropa se seznamovala s drahymi kameny az s prvnimi zavany anticke kultury v debe latenske. K zpracovani v domacich zlatnickych dilnach doslo vsak teprve v dobe srehovani narodu, kdya tehdy rnodni zaliba v barvitem sperku si to stale vice vyzadovala. Jinak tornu bvlo v Oriente a v Egypte. Uslechtilych kamenu se ve stare dobe uztvalo jednak k zhotovovani gem, ruznych amuletu a cl.inku nahrdelniku, jednak k vykladani kovove plochy k jejimu zpestreni. Gemy, reliefem opatfene uslechtile kameny, mely bud' do hloubky vytezany a vyryty negativni obrazec, ktery otisknut do vosku dal teprve pozitivni relief lintaglie, napf. kameny do pecetnich prstenu], nebo pozitivni obrazec, vystupujici reliefne z urovne plochy (kameje). FTC pecetni prsteny uzivalo umelecke ferneslc 5 oblibou ametyst, hyacint, achat a karneol, pro karneie vrstevnate kameny s barevne rozliserrymi pruhy, chalcedon, onyx, sardonyx aj. Vybrusovant a fez ani kamenu se provadelo jiz ve starem Egypte koleckern na iednoduchem soustruhu, pii intaglii se musel umelec obcas presvedcit otiskem do vosku 0 spravnosti postupu, ph kamejich pozoroval postup pouhym ckem. Od tfetiho tisfcilett se gemy, nekdy s velmi slozitymi namery, zhotovovaly v Oriente, v egejske oblasti [Kreta, nejdfive ze slcnove kosti a mekcich kamemi, pozdeji take z rvrdsich kamenu] i v Egypte, pak i v Recku a v RIme, a to nejen k peceteni (prsteny, babylonske pecetni valecky, skarabeie v Bgypte), ale I pro amulety a dekorativni nebo umelecke predmety vubec, Mekke kameny, napf. steatit, byly rezany take rucne a z uslechtilych kamenu se zhotovovaly tez balzamaria a poharky. Orientalnf vladcove shromazd'ovali cele sbirky: Pompeius pfivezl do Rima dva tis ice onyxovych poharku ze sbirky pontskeho

88

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE

REMESLO

V PRAvtKU

89

krale Mithridata, podobuou sbirku sizakladal Caesar, Augustus ai. Z antickeho prostredi se dostaly nekdy takove pfedrnety i k narn. Objevuji se nejdfive v rnladsi dobe latenske (prsteny s ksmeny, zvlaste karneolove gemy, patme iihoitalske prace, na Stradonicich nebo Starern Hradisku] a pak ojedinele do doby slovanske. Z achatu fezana kame] [anticka prace asi z 1. stol. po Kr.], zasazena v ovalnem medailonu zlateho fetezu, byla nalezena v slovanskem hrobe v Zelenkach, v teze debe se nosily i prsteny s alrnadiny (Zatec), ki'isWy [Lichoceves] neho do hran vybrousene kameolove perly [Rousovice, Zalov). Tiny je zpusob drahokamove a pozdeii take skelne inknistace, snazicl se dosahnout stridanf niznych barevnych ploch na zakladne. Uslechtile kameny byly bud' jen vyhlazenyna povrchu do kulata (cabochon), nebo fezany v desticky a mensi plosky, popfipade teste vyhraneny a vybrouseny. Pak se zasadily do kovu bud' do proIomene zakladny, takze zustavaly prusvitne [jake u prstenu], nebo se zatmelily v iamkach, zhotovenych pfi odlevanl predmetu nebo dodatecne vyhloubenych (s plochou zakladny tvofily bud' rovinu, nebo ji facetami prevysovaly], konecne se umistovalv na povrchu kovu do zvlastnich pfihradek, pfipaienych k zakladne z kovovych prouzku [Kastenfassung, Zelleneinlage, domunculi, ktere Rehor Veliky nazyva perskou prad a Theofilus hunskou). Okraj pfihradek se zdobival jeste filigranem. Pozdeji se kameny caste nahrazovaly levneisrm sklem a k docileni vetsiho lesku hyly podkladany zlatou folii, Drahokarnova inkrustace mela nesporne svtij puvod v Oriente, [ehoz zeme oplyvaly nescetnym mnozstvtm ruznvch uslechtilych kamemi [Indie, Baktrie, Persie ai.], Take v Egypte se inkrustace [prihradkova] provadela velmi brzy a dosahla na pocatku Strednt fiSe jiz plneho kvetu (Dahsur, sperky z doby 11. dynastic 5 cervenymi karneoly a modrymi Iapis lazuli). Z Orientu se drahokamy i jeiich napodobeniny dostaly do Recka a Italie a v rimskych dilnach byly pak zpracovavany domaclmi umelci, Rozhodujicimi pro stiedni a zapadni EVTOpU se vsak staly dilny ponticke, uzivajici drahokamove vyzdoby jiz v archaicke dobe, v 7.-5. stol. pied Kr. (brouseny sardonyx na ruZici retizkoveho diadernu z Melgunovky). Tehdejsi doba pficitala sardonyxu i iinym karnenurn magickou silu a zvlastni pfizni se tesily ruzne druhy onyxu i prfbuzne kameny, karneol, chalcedon, achat ai, Helenske zlatnictvi reckych osad

az

v Cernomofi, cerpajici v dobe skythske i sarrnatske z nitroasijskych pramenu, uzivalo drahokarnove inkrustace v nejniznejsich obmenach. Ve 3. a 4. stol. po Kr. melo pfilezitost seznarnit sve nove zakazniky, Cory, nejen s mnohostrannym uzi tim drahokamu, nybrz i s iejich levneisi nahrazkou ve skle. Vkusu G6tu

Obr. 32. Prolamov

dni

1 Broazove kovrini z pasove zdpony z mladsi do by lwlstlltske [Hundezsingen, Will t temb erg). - 2 Zliveslw z mladsi doby lutenske (Skryje u Kiivoklaiu], iei! knoflicky, zdobene vpilovanymi Iyiwmi, byly PUVOd!l8 em lIj10 win y. 3 Ozdobne koviini ze Stradonic. - 4 Stiibrtui spona ze Stuhlweilsenburgn v Ubruch, zdobend plolw:novdnim a rytim (1. stol. po [(I.). - 5, 6 Prolatnovone pnice z Dobiichova-Pidiotv, 1. ·2. stol. po Kr. - 7 Lite pasove kovani (Krumvii tia Mor.) keszthelskebo typu. Kiesba A. Pilipove.

tento druhvyzdoby zvlaste vyhovoval, a tak jii v dobe gotskeho panstvi v Cemomort se dostavaly do Podunaii prvni ukazky noveho barviteho stylu, slucuifcihc llejriiznejsi umelecke techniky na ternz sperku, Od 5. stol. uiivaly drahokamove inkrustace take

90
dilny byzantske.

UMELECKE

REMESLO

v

:PRAvEKU

UMELECKE

REMESLO V PRAVEKU

91

S postupem G6tu byla tato inkrustacni technika roznesena po stredni a zapadni Evrope, kde na poe. 5. stoL vzuiklo v Galli nove stfedisko, uzivajici krome kamene velmi caste skla, odtud se tento styl sifil k severn za Ryn a do Britanie. Brzy se ujaly podobne prace dvorske dilny, pak i dilny klasterni, ktere dovedly uiit techro technik take k vyzdobe predmetu cirkevniho razu, Vsude, kde se v 5.-7. stol. usadili jiini Germani, nalezl uvedeny druh inkrustace velike rozsireni. Od 5. az do poe, 7. stol. se setkavame s podobne zdobenymi sperky take v Cechach a na Morave. Stffbrne spony jsou vykladany almadiny vychodniho puvodu nebo Ievneisimi domacimi nahrazkami, granary ci rudym skl em, podlozenym zlatou f6lii, a jen v ocich hrube modelovanych zviiecich hlav maji oble almadiny [Celakovice, tab. VITI); destickovite tercovite spony maji uprostied sklenenou modrou perlu, piezky sklenenou vlozku na kofeni jazycku, prsteny a nektere druhy spon jsou opatieny pfihradkami pro kameny nebo sklenene vlozky. To byla doba neivetsfho rozmachu drahokamove a skelne inkrustace v nasem praveku, Avsak jednou jiz vzity zvyk nezmizel uplne ani pozdeii, V slovanske dobe JSOU u nas sperky a ozdoby s kameny a sklem opet, Uvadime jen stffbrna pasova nakonci s £iIigranem a barevnymi kameny z hrobu ve Starem Meste na Mor~ve nebo knofliky s vlozkami barevneho skla a polodrahokamu (Zelenky, Kolin). Jiz v debe neoliticke se vyrabelv take naramky z mramoru [vapencove posazavske Iorny byly vyuzrvany uz v patem tislcileti pied Kr.) a clanky nahrdelniku nebo iedncducha spinadla ze skofapek musli [Praha-Sedlec, Troia, Rez u Klecan], lasrur, vetsinou domactho sladkovodntho puvodu. Zvi:i'eci kost a porob by1y vhodnyrn materialern k vyrobe nastroju, zbrani i ozdob, nekdy velmi umelecky provedenych, od starsf doby kamenne. Tehdy take zpracovaval lovec sloaovinu [z mamutich kIn), majicf v cerstvem stavu urcitou pruznost. Kdyz mamuti na konci diluvia odtahli z nasich baju, odpadla domaci surovina (iosilni slonovina je prilis drtiva], a tim i jejl zpracovani, Iihovychod a jih Evropy, bhzsi pramenum suroviny, ji vsak zpracovaval dale s neobyceinou dokonalost! a jemnosti [skvostne zenske figurky z Krety, etruske nadoby ze slonovmy aj.). Se stoupajiclm iiznim vlivem v dobe halstatske dostava se slonovina znovu k severn a je uzrvana hlavne k vyzdobnym ucelurn na kovovych predmetech [rukoieti halstatskych

mecuJ. Prikladem vykladani rukojeti mece kosti z ceskeho praveku je nalez z Rymane [obr. 30). Z uhelnych hmot uzil pravek k vyrobe ozdob hlavne cerneho gagatu, pevneho uhlf, schopneho vybrusovani a vylesteni, a lignitu, hnedeho uhli se strukturou dreva, oba druhy se nalezajj take v Cechach a ua Morave. Poprve se objevuji v nalezech ve stars! dobe kamenne a pak fidce v nekterych krajinach v mladstch obdobich [perly, naramky, napf. v jihozapadrn Evrope neba v alpskych nakolich, perly z hnedeho uhli take v Rossenu]. Ve strednt Evrope phbyYa vyrobku z techto hmot v mladsi dobe halstatske (Bylany) a pak zasluhou Keltu se zpracovam lignitu stava charakterist.ickym znakem latenskych dilen. Cely postup hromadne vyroby Iignitovych nararnku v dobe Iatenske nam odhalil zvIaste v poslednich letech nalez dilny v Mseckych Zehroviefch [Narodnl muzeum], Iignitove kruhy jsou castym milodarem v koatrovych hrobech latenskych.

LITERATURA:
M. Bauer, Edelsteinkunde, Leipzig 1932 - Blumrner, Technologie IV

- J. Cadik, 0 klenotnictvi jizniho Ruska ve staroveku, Rocenka musea v Plzni 1925-26 - 1. Dechelette, Manuel d'archeologie prehisronque,
celtique et galle-romaine, 2. vydant, Paris 1927 - A. Purtwangler, Die antiken Gemmen, 1900 - A. Gotze, Bernstein, Ebert Reallex. 1-1924 - A. Kisa, Das Clas im Altertume, Leipzig 1908 - de Lasterie, Histoire de I'orfevrerie, 1875 - de Linas, Les origines de I'orfevrerie cloisonnee, 1877/87 - Niederle, Pnspevky k vyvou byzanrskych sperku, - Minns, Scythians and Greeks, Oxford 1913 - J. Strzygowski, Altai-Iran und Volkerwanderung, Leipzig 1917 - A. Riegl, Spatromische Kunstindustrie I-II - H. Rupp, Die Herkunft de! Zelleneinlage, Bonn - 1937 J. Schranil, Vorgeschichte Bohmens u. Mahrens, Leipzig 1928 - J. Skuril, Poznarnky k nekterym pnimysli'un a ielI).eslum ze Stareho Hradiska, Rocenka rnusea v Prosrejove XV-1938 -Wossinsky, Die inkrustierte Keramik der Stein- und Bronzezeit, 1904.

92

UMELECKE REMESLO V PRAvE"KU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

93

VII. PROLAMOV ANI KOVOvYCH A VRUBOR.EZ

PLOCH

Hladka, i dobfe vyleStena kovova plocha pusobi vzdy ponekud jednotvame. Proto umelecke Iemeslo hledalo od neistarst dohy ruzne zpusobv, jak by tuto plochu ozivilo nejen rytou a razenou vyzdobou, nybri i technikami vyvolavaiicimi verst hru svetla a stinu. K temto technikam parrilo predevsim prolamovani,

1. Prolamovani ploch
Prolamovani je zalozeno na stiidaniplnych a prazdnych mist, svetelnych protikladu. Pfedpokladero je pravidelne rozvrzeni vYzdoby, piicemz mohou pusobit bud' jen vzory pozrtivni, prolomene, nebo negativni, po prorazeni zbyle v zakladne, nebo konecne obojt, takzeieden vzor je pro druhy doplnkovym, kornplementarnim. Ph Iiguralnich obrazctch se prolamcvani caste ornezovalo jen na pozadi postav. Po technicke strance bylo prolamovani provadeno nekolika zpusoby: a) Proraienim plechu ostrymi prubojnicemi, popffpade jeste vyfezinim plosek mezi iednotlrvyrni otvory ostrymi nastroji, " b) Vysekdnim kovove zakladny ostryrni nastroji a dodatecnym opracovanim vzoru, - c) Provedenim prolamovani jiz ph odlevani pfedmetu jv praveku neicasteisi] .. - d) Piligranern a rizkymi prouzky plechu, navzaiem spajenymi, provedene prolamovdni dratkove. Prolamovani se neomezilo ien na kovy, u jine latky si vsak po" stup prizpusobovalo podle potieby. Ve zlatnictvf se s touto tech" nikou setkavame od neistarsich dob ve vsech stredisctch, hera jsme dfive uvedli. Skvostne ukazky velmi vyvinute techniky nalezneme v Egypte v Nove. flSi [zlate sperky z doby 12. dynastie s figuralnimi namety], podobne v mykenske oblasti v obdobi sachtovych hrobu a pozdeii v reckych, pontickych i fimskych dilnach, V praveku st:i'edni a severnf Evropy deji se prvnf pokusy v dobe bronzove, a to jak v kovu, tak vkeramice [mtsy s prolamovanou nozkou apod.l. Nekrera prciamovanl v hrnotneislch tvarech. byla

jiz v uneticke kultu:i'e zhotovena Iitfrn, byla vsak urcena pro dalsf vyzdobu, vvkladani jantarem [rukoieti dyk, tab. I, c. 12). V dobe jihoceskych mohyl se heine objevuji Brim vvtvorene srdcovite zavesky [Vsekary, Horomyslice, Kokotsko) a jehlice s prolamovanou hlavici v podobe kolecka (Cerna Myi, Velka Dobra], pozdeii jiZ dokladu pfibYv"a [britvy a noze s prolamovanou rukojeti, kolecka aj.). Nikde vsak tyto pokusy nesmefuji k bohatym vzorum vyssiho pojeti, spokoiujt se jen s prosvetlenlm predmetu, odstranulice prebyteenou hmotu. V nordicke oblasti se prolamovani misty uplatnilo vyrazneii, Teprve doba halsratska pfinas! cetnejsi prace, uZlvll'jici nejprve, stejne iako doba p:i'edchozi, prolamovant kruhoveho a troiuhelnikoveho (v Cechach napt. zapony pasu a jha z bylanske kultury, na nichz se stiidaji vets!' kruhove otvory s mensuni], vskutku vsak az mladsi doba halstatska, silne ovlivnena jihem, znamena ziemneni prolamovanych prad a obohacent vzoni, v nichz se zacinajf objevovat v pozitivu take motivy T a Z a v negativu schodovite pasy a svastika (obr. 32:). Pokracujlci zjemnovani techniky vede v latenskern okruhu k pracem, v nichz je cilevedome miti zakladny i .prolomenych ploch pro slozite vzory az na zpusob krajkoviny, Zvlaste zapadni (marnska) naleziste pfinasejf nome ukazky hohate prolamovanych taler, ozdob konskych postroju nebo zapon, vetSinou provedene odlevanim, v ceskych nalezech se s podobnymi predmety setkame jednak v mohylove oblasti, jednak v latenskem [stradonickem] udobi [pasova kovani, ozdobne terciky a zavesky, nekdy jeste ernailem zdobene, na sklonku obdobi i prolamovani patek u SPOil, vvsle puvodne Z opacne snahy vyplnit prazdne misto). V techto latenskych pracich projevujese liz zretelneii vliv recko-italske oblasti hojnejsi aplikaci iiponky a zavitnice a neschazi tu ani pfiklady zlatnicke praee provedene vysekavanim na vvtepanem nebo vylisovanem plechu [Schwarzenbach, zlate prolamovane obloseni nadobyl, Keltske prolamovanl vedome uzivalo doplnkovych vzoru a hromadilo tuto vyzdobu take na predmerech z jine hmoty [prolamovana kovani vozu z Deibierku, obr. 33). Na tyto prace technicky navazuji prolarnovani z ceskych nalezu l . stol, po Kr, (Mikovice, Pichora], zapony a prezky se zcela plosnym prnla. movanim povrchovych desticek, opakujicim tyz motiv v geometrick ern seskupenf v nekonecne facie, podlozene jinou neprolamovanou destickou Iaby byl vzbuzen dojem relielu]. Byly vyrabeny

94

UMELECKE

REMESLO

V PRAVE1<U

UMELECKt

REMESLO

V PRAVEKU

95
prelozeny do

patrne na zapade, kde se stale ieste uplatnovala technicka zdatnost Keltu. Prolamovane prace vychazeiici z rimskeho prostfedi na prelomu Ietopoctu, zhotovene ve vifivych motivech v duchu kompozicniho zakona kontrastujicich kfivek, jsou vetsinou lite a s vyssim reIiefem, V dalsim v)ivoji tu lze pozorovat klidnejsl fesenf vzoru, klesani reliefu a pomale uplatnovani novych doplnkcvych motivu vice abstraktniho razu. [sou i v Pcryni a Podunaji, patrne jako dusledek tovarnf vvroby ozdob pro fimske vojsko,

v teto debe byly patrne nektere dilny z Cemomoti

uherskeho Podunaji. Na zapade si 'prolamovani udrzelo dulezitou roli vedle vruborezu a nalezlo heine uplatneni take v dilnach vikingskych. V ceskych zemich v 9.-10. stol. se hojne rozsfrilo filigrsnove prolamovani na niznych typech nausnic a zsvesek.

2. Vrubofez a klinovy fez
barvitejsfho vzhledu, a stinu, bylo provadeno technikou vruboiezu a klinoveho iezu. Obou poimu nebyva vzdy uztvano zcela pfesne, Prevahou geometricke vzorce [trojuhelntky, obdelniky aj.) byly vyhlubovany v zakladne v sikmych rezech, takze proti sobe vedene fezy se v hloubce sbihaji v ostrern pi'ikopu a stycne hrany fezu, vrcholove linie, se seskupuii v nunc obrazce. Ph teto vyzdobe mizi vlastne puvodni uroven zakladny a ziistavaii jen zarezavane vzorce, klmovite vyvyseniny a snfzeniny, jejichz sikrne steny stfidave ve svetle a stmu hraii barevnym ucinkem. Technika byla vlastni ph vyzdobe dfevenych ploch a v tomto materialu dosahla v ruznych dobach nejpusobivejsfch ucinku jemnosti i bohatosti vzoru, Ph llziti iineho materialu se pfizpusoboval take pracovnj postup a bylo dosahovano tehoz, nebo aspen podobneho ucinku, v povrchu jeste nevypalenych nadob byl vrubofez vytlacovan tez dfevenymi nebo kostenymi kolky, do iejichz hlavice byl vyrezan negativ vzoru, v kovove plose byl klinovy fez provaden ph odlevani predmetunebo Iisovanirn plechu a dcdatecne pak jeste byly vzory propracovanv. V nasem praveku nalezarne prvnl nabehy k reto vyzdobe jiz v rnladsi debe kamenne, kdy se uztvalo kolku k vyrazeni troiuhelnikii nebo "cikcakovitych" ozdob ve vypichane keramice (Dvorakuv nalez kolku z jeleniho parohu v jame v Horanech u Kolina], Wayne vsak v nejmladstrn neolitu, napi. na keramice zvoricovych poharu nebo na nadobach severskeho razu, Tato prohlubovana vyzdoba 111c1a nekdy licel vYse naznaceny, casteji vsak tvorila zak ladnu pro inkrustaci, Hlavnf rozvoj vlastniho vruborezu nastal vsak az v debe bronzove jak ve dreve [pokud jsou zachovany nektere ukazky ze severu Evropy), tak v hl.inenych vvrobcich. Zvlaste charakteris'tickym se stal v okruhu prakeltskem, v mohylach doby bronzove od Belgic pies Francii a jizni
vyvolaneho hrou svetla

Prohlubovani hladkych ploch k docileni

Obr. 33. Dieveny ozdobeny prohunovanym O. Montelia.

vuz z. Dejbjetgu

v lutsku (Ddnsko),

br0l12ovym kovtinim. Mllldi1ido(Ja latensk«. Podle

v pozdeis! dobe se projevila snaha docilit velmi iemnych vzoru, drobneho mfizkovani, nekdy ph zbeznem pohledu okem v podrobnostech temer nepostizitelneho. Ukazky tohoto zpusobu [stal se pozdeji vlastnim vychodni arabske oblasti), provedeneho i vyskrabovanim [ehlou, nalezneme zvlaste na sponach jak na vychode [Apahida], tak na zapade Evropy (hrob Childerichuv z r. 481). V dobe stehovani narodu uplatnilo se krorne uvedeneho take prolamovani odchylneho razu, vyrustaiici z kofeuii orientalnich technik (napf. nalezv z doby hunske a avarske, u nas nektere pfedmety rzv. kultury keszthelske], Isou to tlacene a hlavne lite pfezky, ruzna kovani a nakonci femenu s rostlinnymi i zvernymi motivy, u nichz je odstraneno pozadi, takze v ramci zustava jen vlastni namet.

uz

96

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

97

oblastech se v praveku setkavame s podobnym vyzdobnym usilfm (napf. na severskych bronzech, vetsinou ovsern k inkrustaci] a technika patrne zila dale, tfebas vidy nevystupovala tak vyrazne. Vskutku vsak tento druh vruboi'ezu na keramice, af jiz byl proveden pffrnym vybiranim hmoty ostryrn nastrojern nebo vkolkovanim vyzdoby, nikdy nedosahl toho ucinku a tepusobivosti iako na kovovych plochach, ktere svym leskern zvysovaly tfpytivost sperku ph sebemensim pohybu. Skutecny klmovy fez se uplatnil nejvice na sponach, pfezkach a okutfch pasu v debe stehovani narodu. V rimske oblasti byly takove predmetv vyrabeny pfevahou z bronzu, v germanskych kraiich take ze stiibra a nekdy byly zlaceny. Otazka klinoveho i'ezu v debe stehovani narodu neni jeW! uspokoiive vyresena. Iiste je to, ze ve 4. stol, po Kr. se obievuie klinovy fez [ak na pozdne iimskych, tak na germanskych vyrobcich. Riegl pficita technice fimsky puvod a doklada to uzitirn techniky na nahrobnich kamenech, napf. v Anglii v Chesteru, snad ze 3. stol. Take jini (P. Paulsen) se domnivaii, ze technika byla pfevzata pravdepodobne z pozdne runske industrie do germanske, neschazeji vsak hlasy, ktere ji odvozuji z germanskeho prostredi. Doba 5.-7. stolen poskytuie hlavne v germanskych oblastech nespocetne mnozstvi predmetu zdobenych touto technikou, a z te doby pochazl take nejvice ceskych nalezu: napf. spony z PrahyPodbaby, Zvolenevse, Uhercu, Celakovic nebo ze Svetce (obr. 34 a t.ab. VIII), Klinovy fez, nekdy Iity, nekdy vytlaceny z plechu, byl puvodne znacne hluboky, v mlads] dobe, jak se zda, se zplostoval, ilabky se uzily a 'byly melt!. Princip techniky se namnoze ztracel a presel v rytou Iinii. Riegl se domniva, ze konec techniky je ve vyzdobe, ktera byl a vyryta iehlou do hladke plochy,
Obr. 34. Spona z do by stehoviini ruirodii ze SlIetce troi-

LITERA TURA:
Altertumer unserer heidnischen Vorzeit V - Dechelette, Mannue! II, IV - Petrich N., Das Kunstgewerbe der Avarenzeit, 1926, a tyz, Bronzeguf und Nomadenkunst, Praha 1929 - Jenny, Die Herkunft des Kerbschnitces, Mannus XlX-1927 - Paulsen P" Der Stand der Porschung uber die Kultur der Wikingerzeit, R. G. K. Bericht 22 - 1933 Rademacher, Die Kerbschnittkeramik, Mannus XVIII - Reinecke, Festschrift Mainz. - Riegl, Die spatromische Kunsttn-dustrie 1-I1 Skutil J" Avarske nalezy 118 Morave, Litovel J9~7.

Hluboce vtlaceDiI vyzdoba (klinovy iez) ie doplnena iiiellem plnetiymi tihelnicky. Kiesba f. Filipa.

V

Nemecko at do strednfhc Pndunaji, neibohateii vykvetl vrubofez jiznim Nernecku (Wurttemberg),. nektere nalezy zname i ad nas [Vsekarv na Plzensku], Na sklonku doby bronzove vrubofez ustupuie, v debe halstatske vsak pfichazf k novemu rozkvetu, a prave jiZni Nemecko pfinasf ieho nejlepsi ukazky. Take v [inych

98

UMELECKE REMESLO V

PRAVEKU

UM:ELECKE:REMESLO V PRAvEKU

99

VII.
NIELLO
K inkrustacnim technikam provadenym horkou eestou nalezi predevsim niello, pfi nemz jsou vyzdobne motivy ve svetlem kovu [nejcasteii stribie], vyhloubene dlatern nebo rydlem, vyplneny tmavst hmotou, Niellovou naplnf je strou ztmaveny kov, nejcasteji stffbro [srrnik sti'fhmy); barva, tvrdost a tavitelnost smesi se nili pfisadou [inych kovu, CHern niellovani je dosazeni silneisich barevnych kontrasni na kovove plose, Popis vyroby nam zachovali Plinius, mnich Theofilus a nekteri pozdejsi stf'edoveci autofi, Plinius doporucuie smes v pomeru 3 dily stffhra, 3 dily siry a 1 dil medi, Theolilus 4 dily stribra, neco siry, 2 dily medi a 1 dil olova, Heraklius rna predpis na 1 dil stttbra 1 dil olova a siry ve vaze 6 denaru, Cellini 1 dil stnbra, pill hrsti stry, 2 dily medi a 3 olova. Nektere novoveke pfedpisy neuvadeii whee stfibro a bez neho byla snad i niella egyptska, Ph vyrobe nerozhoduje mnozstvi uzite siry, nybrz mnozsrvi shy kovern skutecne poiate, aby srnes nebyia pfilis tvrda, Podle A. Wagnera byl postup asi tenta: Kovy se pfipravily v dratech nebo plechovych ustrizctch ..V tuhovem kelimku se neidrive roztavila sira, pak se do ni vhodily kousky stfibmeho dram; ve varu za iasneho plarnenese zmenily v sirnik stnbmy, ktery klesal ke dnu, Potom se pfidala, Z.:3 staleho michani smesi hlinenou tycinkou, rued' a konecne olovo (vetS! mnozstvi olova zpusobuje sedSi barvu smesi]. Tato smes se lila db studene vody tak, aby v malych kapkach tvrdla a dodatecne se jeste rozmelnila, ne ovsem tak iemne, jaka pfi emailu. Kdyz byla kovova zakladna pfipravena k phjeti niella a ryzdobne motivy v ni byly vyhloubeny, zahfala se a prfslusne ryhy se naplnily niellovou smesl, lehce smisenou s boraxem, Pak byl podklad vystaven zaru, ahy se niellova smes roztavila, po vyehladnuti se opilovalo a oskrabalo, co pfecnivalo, a niellova vyzdoba se vyhladila, Theofil pfi niellovani kovcvvch ptedrnetu pillis zahnurych (ueho nadobv] .radf zahrat kav podkladu at do cervena a pak prenrat tycinkou niella po ry hach; niello se- pH tom tayi a zapmuje .ryhy. Jednabarevne nielIo nahrazuje vfcebarevny email tam,. kde tento z teehniekyeh duvodu nebyl vytvoien. Nekdy by-va nie110 zvano

tez cernym ernailem. Niello je vsak ohebny kov, email ki'ehka a drobiva hmota, ktera na malych, silne vypuklych plochach tezce drzi. Niello se pfizpusobt vsem zahybum, proto napf. prsteny nebyly obvykle emailovany, nybri plneny niellem. Nazev niello je ze stredolatinskeho nigellurn, obievuie se od poe, 9. stol. a byl pfevzat terrier do vsech )szykU. Stara .nemcina mela pro ne sve poimenovam, Blackmal (Blaehmal). Ve stredoveku a v renesanei se setkavame take s "cervenym niellem" (jsau jim plneny rytiny), here neobsahuie ani stfibro ani siru. [estlize je stribro dlouho vystaveno vzduehu nasycenemu sirnvmi vypary [napf. ph spalovani uhli na stru bohateho v otevrenych krbechl, nielluie se samo, nebof sira se spojuje s povrehem stffbra a propuicuje mu svetlesedou aztmavou barvu. Toto faleslle. niello se provadi v prfunyslu oxidovanim, re to neco podobneho jako patina na bronzu. Puvod niella neni znam. Nejstarst pamatky isou v Egypte v hrobech 18. dynastic. Niellero zdobene sekery a dyky isou provedeny teehnikou, ktera pfedpoklada jiZ delsi vyvo] (sirsi niellovane pasy, v nichz jsou vsazenymi zlatyrni Iinierni vytvcreny cele v<;jevy a hieroglyfy). 0 pcdstare tohoto niella nelze zanm fIci nic ulCitejsiho,. ponevadz zkousky nebyly dosud provedeny. Podle nalezu z Byblos se vsak zda, zeniellc bylo znamo jiZ v dobe 12. dynastie, Na Krete niello asi neznali. Zato se objevuji niellovane predmery v sachtovych hrobeeh mykenskych, opet ve spoieni s taus ii, avsak isou provedeny iinou technikou (ryte dyky plnene niellem). S timto zpusobem se pozdeji setkavame v dobe alexandriiske a flinske, ovsem zpravidla ve funkei doplnkove, nikoliv ve funkei jedine a samostatne vyzdobne techniky. Z doby fimsl<e napt. nakonci pochvy mece z Kolina n. R.z hrobu fimskeha auxiIiara rna oa lid niello v prohloubenyeh a zdrsnenych vzorr.ieh [Iisty a uponky v geometrickem schemaru [obr, 35, e. 2), ostatni cast zakladny, opatrena vpichy, byla pokryta zlatymi listy. Bohatsi vzory mivaji nekdy stfibrne ozdoby pasu, Z doby pied Kr, ve stredni a zapadnf Evrope zatfm pamatky nemame, Tischler sice pfipisuje nejstarsi n1e110 latenu, avsak doklady neuvadi, V dobe fimskeho cisafstvi zdobily niellem sve vyrobky take: cernomofske ieckedilny. . Niello se jen pozvolna dom.fualo naproste pfevahy na povrchu zdoben-ych pi'edmetll. Na nadobe z Hildesheimu (kolem r: 175 po Kr.)

100

UMELECKE

RElVlESLO V PRAVEKU

UMELECKE

'REMESLO

V PRAvEKU

101

jsou niellem provedeny listy a plody, avsak stonek ie naznacen stale jeSte tausii [medi, obr. 351. T'eprve v pozdni antice se dosud spolecne cesty niella a tausie deli. ad 3, stoletf se v nalezech ob]evuji niellovane prsteny; jejichZ fadu zahaiuje zvliise honosny zlaty prsten z Brescie [obr. 35), datovany mincemi do doby kolem r. 225.

Ma

tfi niella na samostatnych destiekach, dodatecne zasazenych do prstenu, Ve stfedni je zobrazena Nike s vencem, palrnou

s niellem, here v kompozicntm celku hraie jiz vetsf rcli. Na stflbrnem kovani z knizectho hrobuz Kolina (tab. X], zdobenern akantovymi listy, vvzvedavail prouzky niella ve stredni 638ti listu inkrustacne iednotlive motivy. ad 11. stoleti dochazl v niellove technice k zakladnirnu prelornu, kdyz misto hrubsiho dlatka bylo obecne uzito jemneho rydla.

as kvadrigou, ponevadz na male plosce nebylo lze umistit vsechny
kone, je na kazde bocru desticce znazomen dals! kiiii. V byzantske a pozdeii v ruske oblasti dosahly niellovane ptedmety zvlastni obliby, To uz se ovsem tato vyzdobna technika odvazovala take Iiguralni kompozice, ne v siluetach, nybrii: i v detailech, nebot nektere cash postavy bylv plne niellovany, iine provedeny jen

5

niellovym srafovanlm.
Vceskych nalezech muzeme tuto techniku sledovat hlavne v 5 .. .1 V 6. stoleti po Kr., na pamatkach z doby stehovant narodu. Tehdy v germanskych oblastech nalezlo niello vetSl. uplatneni, at iiZ pftmym vlivem nmskym nebo zprostfedkovanim oblasti cernomorskych. Temer kazda honosneisi stribmd nebo zlacena .spona je zdobena niellem. V duchu barviteho stylu, m6dniho zvIaste
1

v techto stoletich, nehralo vsak niello samostatnou roli, nybrz barevny ucinek, dosazeny vruborezem adrahokamovou nebo skelnou inkrustad, byl v obvodovychcastech zvysovan mellovanou klikatkou nebo v radach sestaverryrni trojuhelntky. Spona ze
Svetce rna troiuhelnikovou vyzdobu na obvodu hlavya patky a ve strednt casti obloucku [obr, 34), spana z Celakovic (tab. VIlli niellovane troiuhelnicky ve strednfm stribmem obloucku, spona ze Zvolenevsi tyz zpiisobvyzdoby jako spona svetecka, VetS! pievahy nabylo niello na ozdobach pasu a destickach remeni, ac i tu omamentalne utkvelo celkem na tychz prvcreh. Stffbrna desticka pfezky z Bfizy u Roudnice [obr, 35) path v nasich nalezech k nejlepe zachovanym. [en v.yjimecne bylo uz ito [inych schemar, nasvedcuie tomu vinaficka spona ze stffbrneho plechu, jejiz kosoctverecna patka rna melke mfizkov;lni, kdysi snarl pinene niellem. Kfestanske umeni od 6. stoleti dovedlo v mnohem lepe vyuzit pfednosti niella. Byly jim provedeny ornamenty i napisy ria krizclch nebo zdobeny pohary a kalichovite nadoby [pohar Tassiluv z 8. stolen). V 10. sroleuse v ceskem prostredi setkavame

4

Obr. 35. Niello kolem r. 175 po Kt.}, listy l! plody [sou ptovede- 2 Ndkol1r5i POCh~fY z Kob"JlII n, R. zdobene uiellem (carvell,i borvu} II z!<ILYllli [olierai. vtiskmnvmi do zlikilldny oputiene vpichjl. Doha iimskycb provincii. - 3 2111'/9 prsten z Brescie zclobeny niellem (3. stoleti po N.). ·4 Stiihnui dcsticka piezJy z BfIz.y II Roudllice sniellovaaymi ozdobnyrui vzoty. Doha stehovdni mirodu. - 5 Niellem zdobeny pistes: z Ruska (:z. pokludu zlatolferdlO"!Tl.iehajiol'skllho klll!;/ew If Kijev«, 12. ·13. stol.}. Kresb« f. Filipa. 1 Stiibrny pohlir (Hildesheim,
lodyhu tausii ny niellem, imed).

102

UMELECKE

REM.ESLO V PRAVEKu

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

103

Mohlo se talc snaze uplatnit rnalifske pojett cele vyzdobv a z nekteryeh dflen vychazen pak neiskveleji! prace vubec, K nim dl uzno pocitat stribrny kHz z bvvaleho klastera v Miinstertalu (jizne Freiburgu) nebo dila Rogkerova z dilen klastera v Helmershausenu [prenosny altar paderbornsky]. Krome teto zapadnt oblasti dozfva se niello velkeho rozkvetu take na vychode, V Rusku psane deiiny niella jsou jiz ternef tisic let stare, a kdyz na pocatku 18. sto1. tovamy v Tule, Kaluze, Kostrome aj. zacaly niella uzlvat ve vetSi mite, ozilo v IItulske praci" take v sirsich vrstvach, Na Kavkaze a v Armenii udrzelo si niello v lidovem umenf dosud dtileiite misto. LITERA TURA: Bucher, Ceschichte d. techno Kunste II . Blummer, Technologie IV - Lindenschmitt, Handbuch a Altert. uns. heidn. Vorzeit IV, 57 - Niederle, Zivot starych Slovanfi III, I, 1921 - Pic, Starozitnosri zerne Ceske, III, 1 - Rosenberg, Ceschichte der Goldschmiedekunst auf technischer Grundlage, Niello I [1907), II-III, 1924-25 - A Wagner, Gold,
Silber und Edelsteine, 3. vyd., 1921.

IX.
PRAVEKE A RANE mSTORICKE EMAILERSTVf
K pravekym inkrustacnim technikarn, ktere se snazilv ozivit

povrch kovovych predmetu leskem a barevnym ucinkern, piibylo v poslednich stoletich pi. Kr. emailerstvt, pro nase zeme je toto umelecke iemeslo tim diilezitejsi, ie jii: v nejstarsi debe hyly emailovane predmety vyrabeno pfimo v zemi, v dornacich dilnach. Stredni a zapadni Evropa v diivejsi debe neznala email vubec a seznamila se s nim az za velikeho pohybu keltskych krnenu v latenskem obdobi. Email [smalt.fr. email, ze sttedolat. smaltum a nem. Schmelz) je inkrustace horkou cestou, ph niZ skelna hmota, pruhledna nebo nepruhledna, se vlivem zaru pfitavi ke kovovemu podkladu. Poprve se objevuje jmeno srnalt v pisemnych pramenech az v polovine 9. stoleti za papeze Lva IV., avsak zpusob teto vyzdoby je mnohem starsf a rozrostl se po technicke i umelecke strance v nekolik druhu, Pro pravek isou nejdllleZitejsi inkrustacni emaily, charakterizovane presrrym oddelovantm ernailovanych plosek. Rozeznavame: 1. Email iamkovy a ryhovy (email champleve, Grubenschmelz), kdy skelna hmota je umistena v jamkach nebo ryhach, vyhloubenych do kovove spodiny, a jejl povrch zarovnan do urovne spodiny. Prohlubeniny pro email tu mohou byt vytvoreny ryd1em a dlacem, nejcasteji vsak iii pfi odlevani ptedmetu. V pocatcich byl tento email jednobarevny, pozdeii by} jeho umelecky raz zvysovan ruznobarevnymi ploskami skelne hmory, az se dospelo k emailove mozaice, Podkladem pra iarnkovy email byla bronz, med', nekdy i zelezo, udceji [hlavne v pozdeisi dobe] take kovy drahe, 2. Email s drdtenou obrubou [Drahtemail] - s emailcvanou plochou 11a povrchu kovove spodiny v polich vymezenych dratem, pripajerrym k spodine. Drat [hladky, perlickovity nebo kroucenyl tvofi jen zcela nizkou mez a VIS tva emailu je slaba, obyceme nezarovnana dotirovne s okraiovym dratem a velmi casto nizsi nez tell to ..

104

uMtLECKE

REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO v PRAvEKU

lOS

3. Email piibuidkov» - buiikov» (email cloisonne, Zellenschmelz). Skelna hmota spociva v prihradkach sestavenych z kovovych prouzku (ustl'izkii z plechu], pripaierrych na kovovou spodinu. Tyto vyssi nebo nizs! [nekdy jen 0,5 mm vysoke] prihradky vyplfmje email celeazkokrajlll1l..snimiZ [e zarovnan do plochy a zbrousen tak, ze kovove stezky mezi jednotlivymi poli [asne sviti. Pfihradkoveho ernailu se uztvalo vetsinou na drahych kovech a pozdeji take na drahocennych tezkych textiluch. Puvcdne iednoduche vzorce byly pak stupnovany, a ponevadz vhodnyrn zahybdnim kovovych prouzku bylo lze pii vytvareni bunek zachytit i drobne kresebne detaily, dospelo se na sklonku praveku, a hlavne v debe rornanske k elozitym ikonografickym motivum [emailovane kfizey relikviate apod.]. U pnhradkoveho ernailu byla nekdy email ova vrstva zajistena prehnutyrni okraji bunek, nytovanim nebo i skobkami. 4. Emaily teliefni, fldka technika, ph niz emailovy povlak byl nanesen bud' na plochy relief, vyhloubeny jehlou v kovove zakladne, nebo na relief silne vycntvaiict (email s vysokym reliefem]. Krome techto inkrustacnich ernailu jsou jeste etnaily "malovane" [emaux peints, limozske emailyl, kdy na povrchu kovove ploehy jsou vytvofeny cele obrazce niznobarevnymi emaily vedle sebe kladenyrni a navzajem do sebe prechazejicimi, takze vyvolavaji doiem malby. [e to nova technika, ktera na starych nalezech vubec neprichazt, V praveku a v rane debe historicke se setkavame hlavne s prvnirni tfemi druhy emailu, iimz proto venuieme vetsi pozornost. o emailerskem postupu v nejstarsi debe nemame vubec zpravy. Krome Pilostratovy zminky 0 emailerstvi ph biezich zapadni Evropy kolern r. 200 po Kr. je to az na pocatku 12. sto1. mnich Theofilus, ktery ve spise Schedula diversarum artium (kap. De electro) vyliCil vyrobu emailu pfihradkoveho, postup ve stars! dobe byl v pods tate sotva jiny, spise jen jednodussi. Zkouskou na rozpalene rnedi se neidnve ziistilo, ktere clruhy skla se stejnomerne tavi, vybrane druhy v okamziku, kdy se zacaly tavit, byly vhozeny do medene nadoby s vodou, aby se nahlym ochlazennn rozdrobily, Pak se dodatecne kladivern rozrnelrrily a pripraveny prasek byl podle iednotlivych barev ulozen v muslich. Prihradky urcene k emailovani naplnil emailer vrchovate p01110ci senznuteho brku nebo male lzicky vodou navlhcenym praskern

urcite barvy [suchy prasek by po roztaveni vytvofil poreznt povrch) a predmer ulozil na zeleznou plotnu pod zelezny piikrov s otvory navenek uzsfrni (aby popel pftlis nevnikal dovnitf na email), ktery zeela oblozil velkymi kusy zhaveho uhli. Stalym pfivodem vzduchu byla zvysovana teplota, az se otvory zelezne prikryvky rozzhavily do bela. Potom po pulhodine bylo uhli odstranerio, a kdyz otvory zeleza zcemaly, email byloeisten.pfihnidky znovu

'

2

,"

l

'_-.

~

_..

'

...

'

ObI. 36. Email Bronzove ietezy z kost.rovYcl1 IlIoln1 do by latenske, zdobenci eelvenym emllilem v tIojtihelnikovycb jamkacb. 1 Stradonice u Loun, 2 Libceves, 3 Lihoeany. Kresbu 1. Filipa. ceslqicb

doplneny praskern a cely postup taveni byl opakovsn, pfi prvem taveni se totiz obvykle utvofi ve stfedni casti emailoveho pole prolaklina, charakteristicka pro email sdnitenouobrubou.phiehoz vyrobe se casto spokoiovali jen s jednim tavenirn, Posleze byIa povrchova plocha zarovnana do urovne prihradek a ruznymi prostiedky vylestena. Bod tam emailu musel byt pfirozene nizsl nez kovu, na ktery byl email pfitaven. Schulz zkouskami zjist il bod ram u emailu byzantskych na 750-800 °C, nektere keltske ernaily, napf z Bibracte, rnely podle chemickeho rozboru jeste nizsl bod (686 0C). Barevnych odstinii emailu se dosahlo vetsinou pfimfsenirn kovovych kyslicniku, napffklad cervene kyshcntkcm med'nym,

106

UMELECKE REMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

107

barvy rezave hnede kyslicnikem zelezitym (email na spone ze Szilagy-Somlyo, obr. 31), travove zelene kyslicmkem mednatyrn a olivove zelene kyslicnfkem zeleznaryill, modre barvy kyslicnikem kobalrnatym a perlove bile barvy kyslicnikem cinieitym. Keltsl<Jl email iam1r.ovy a jeho piedcl:lLi.dce kora). Ve stfedni a zapadni Evrope se setkavame poprve s emailern v dobe latenske, v poslednich stoletich pied Kr. [e to email [amkovy a ryhovy a jeho bezprostfednim pfedchudcem byl koral. Koral dodavalo do ostatni Evropy zapadni pobrezi Italie a jitni pobfezi Francie. K vyzdobnym ucelum se koral ujimal za Alpami v riejmladst dobe halstatske (pied 5. sto1. jej tam lze steil zjistit] a v keltskem okruhu se stal zvlaste modnim prvkem ve starsim Iatenu, a to k vyzdobe spon, riakrcniku, naramku, pochev mecu a jejich nakonci, helern i soucastek koriskych postrojti. Nejcasteji byl zasazovan do bronzu, hdceji do zeleza nebo zlata, bud' do tlabkti a jamek, nebo by! zachycovan stfedovyrn nytkem (viz ceske nalezy latenskych span, zdobenych na patce koralem], provrtany koral slouzil casto iako soucast nahrdelniku nebo zavesek. Cerveny, na zptisob laku se lesknouci koral ztratil ovsem dlouhym ulozenim v zerni nebo pfipalenlrn ph zarovem pohibu svou barvu i tvrdost a zmenil se v ki'idovitou krehkou hmotu, Koralu byla pfipisovana kouzelna mac, snad pro jeho cervenou barvu, nebot podle baie pochazel pry z krve z useknute hlavy Meduzy. Te zvlaste zaiimave, ze tehdy, kdyz Keltove pouzivali koralove vyzdoby na pfilbach a sntech (je a tom zachovano i svedectvi Pliniovo], tvofila maska Meduzy obvyklou vyzdobu takovych zbranf v oblasti srtedornofske, v ieckern a fimskern vojsku, V Italii mezi Iidem se dosud koralu piicita ochrana proti uhranuti a pornluve a podle Plinia byl jiz ve staroveku pouztvan v prasku nebo popelu k lekarskym ucelum. Ve stiedni debe latenske se stava koral vzaoneisrm. Byl nahrazovan ruznymi pastarni, zasazovanymi do bunky napustene pryskyi'ici, ai konecne Keltove koral nahradili umelym vyrobkem steineho vzhledu, cervenym email em. Ve stfednim latenu ovsern nekdy velmi rezko bez chemicke zkousky muzerne z chatrnych zbytku, zachovanych na predmetu, rozhodnout, zda k vyzdobe by10 uziro koralu, pasty nebo ernailu. Ustup koralu vysvetluje Dechelette tim, ze dosavadni Ioviste koralu ve Stfedozemnim moti nestacila zasobit trhy Keltu, kdyz po snuti Alexandra Velikeho dodavala take daleko na vychod, az do Indie.

Neistarsi keltske emaily byly tedy [ednoharevne, krvave cervene, fidceji bile, a udrzely si dlouho prvenstvi, patrne i proto, ze svou barvou stejne jako koral pfipominaly inkrustaci polodrahokamy Nalezame je jiz ria n~kterych starolatenskych pfedrnetech, pak ve stanici La Tene ve Svycarsku, ktera dala imeno cele dobe, jsou v inventari kostrovych hrobu latenskych u nas ina zapade a objevy pozdne latenskych opevnenych mest nam phnesly zajimave pohledy do cele vyroby. Jii r. 1867 odkryl Bulliot emailerskou dilnu na Mont Beuvray ve Francii [Bibracte, hlavni mesto Haeduu], dals! podobne nalezy ukazaly, ze to byly pfevahou jen jednoduche drevene dilny s malou peel, vyhloubenou v pude; uhliky, struska, zlomky nastroiu, karneny na vyhlazeni emailu i odloupnute slupky cerveneho erna ilu dovoluji narn rekonstrukci cele vyroby, Nejcasteji byly emailovany hlavice hfebu Debe bronzove polokulovite hlavicky, kterych pak bvlo uzito jako ozdobnych prvkti na jinych pfedmetech. Hlavice byla zdrsnena bud' husrsimi jemnymi ryharni, nebo hlubsfrni ryhami krizovite vedenymi, pak patrne eels pokryta emailovou VIstvOU [dosvedcuji to pray€! vyse uvedene odloupnute slupky emailu s otisky ryhovdui naspodu] a teprve dodatecne byl email zbrousen tak, ze svttil cervenou baryOU jen v ryhach, stfidaje se s lesklymi bronzovymi ploskami mezi ryharni, Z vetsiny tech to hiebu a hlavic ie email dnes odpryskan, zato na jinych bronzovych pfedmetech, kde jiz pri ieiich odlevani byly ponechany jamky pro skelnon hmotu, se udrzel dodnes temef neporuseny. Pocatky emailu isou prirozene spjaty s vyvoiem skelneho pnimyslu. Keltove sotva asi byli vynalezci tohoto ument, Patrne tu zprostfedkovalo Stredomort, a tiebas dosud nernuzeme zachytit zcela bezpecne cestu, jiste stopy povedou az do nevycerpatelnych studnic vyzdobnych technik Orientu. Pocatky emailu na evropske pude byly iednoduche a proste. Prubehem doby se vsak toto umenf zdokonalovalo a zjemiiovalo a preslo od icdne barvy k cele stupnici duhovych harev, ktere ohnern utvrzeny, vtiskly vyrobenym predmerum vetsi odusevneni. Dfive se tvrdivalo, ze velmi stare emaily [sou v Egypte, Presne zkousky vsak ukazaly, ze tomu tak neni. Ackoliv egyptsti zlatntci mistrne ovladali inkrustacnt techniky, dovedli vyhlubovat kovove plochy a vykhldali je nejen polodra~okamy a slonovmou, nybrz i pi'ii'iznutym sklem a zvhistni pastau, deJo se to vzdy studeuou

108

Ulv1.ELECK:EREMESLO v PRAvEKU

UMELECK:E REMESLO

v

PRAVEKU

109

cestou, dosud neni ze stars! doby bezpecne dolozen ani email iamkovy ani prihradkcvy. Zda se, ie pravy email pfinesli do Egypta az fecti obchodntci v debe. ptolemaiovske, v 3.·l. stol, pred Kr. Casove koresponduji s keltskyrni emaily jamkove emaily v kavkazske oblasti, zvlaste v Kobanu, zafazene Tischlerem do doby latenske, provedenim se vsak ponekud lisl a chemickyrn slozentm se podle Virchowa pfihlizuji spfse ernailum iranskym a turanskyrn. Take dale v AsH byl email brzy znam, Ne zcela jasna je jeSte role iihoruskych dilen, pracuiicich vCernomon pro kmeny skythske a sarmatske, Email tu prichazf asi ad 6. stolen, patrne vlivem perskym (zlaty naprsnik zvifeci podoby z Kelermesu]. Bude potreba velmi mnoho materialu, aby se vyjasnily vsechrry vztahy, Pak se take ukaze, v jakem pomeru ke keltskemu ernailu jsou severoevropske nalezy z doby latenske na uzemi jiz nekeltskern [napr, slesvicko-pomofanske, danske a [ihosvedske], zapony s emailovanymi nyty, knofhky a cervene ernailove inkrustace vubec, zda tu krome keltskych vliva nepusobily snad take vlivy z iihovychodu. Keltske emailerstvi sice vyrabelo dlouho predevsim emaily jednobarevne, avsak neutkvelo na tomto zpusobu. Na rozhrani naseho letopottu preslo k vyrobe emailu vtcebarevnych, v podstate zase iamkovych, kde bud' ruznobarevne emaily byly v teze jamce nebo v temi zlabku kladeny vedle sebe bez kovovych p:Hcek, :nebo sousednf jamky by1y vyplnovany emailern jine barvy Povrch predmetu byl tak zpestren na zpusob mozaiky. Neiprosluleist jsou britske email y z I , stol, po Kr. a k nejkrasnejsim parnatkam naleil stlt z Battersea nebo emaily zdobene soucasti konske vystroie z ruznych nalezist. Patrne k temto pracim se vztahuje svedectvl Filostratovo z konce 2. nebo pocatku 3 .. stol., ze barbafi Iiii barvy [bflou, flutou, cervenou a cernou] na roztavenou med', ktera je pak pevne drzL Emailerstvi, Kelty zavedene, v praveku stredm a zspadni Evropy jiz nikdy nezaniklo. Od Keltu se je nautili take Germani, pak pnchazel lechery vliv z fiSe rimske, vyroba v provincialnich dilnach, stale ve stare tradici, se provadela vetsinou v bronzu. Teprve v dobe stehovan'i narodu pronikal do techto oblasti take email pfihra.dkovY.Zminime se 0 tom v souvisiosti s ceskymi milezy, ktere take ukazuj.l, ze by bylo mylne domnivat sc, ze jen na z.ipade pfechazi keltske emailctstvl k polyehromii; predpoklady pro takcivou praci JSOll totiz pr<ive take na te:ske pl\de.

Neistarsi ceske emaily. Take v Cechach a na Morave se setkavame s prvnirni emaily v dobe keltskeho osazeni uzemi, Po starsim latenu, kdy k vyzdobe bylo pouzivano koralu nebo pasty, casto nepravem emailem zvane [maskova spona z Chynova nebo nektere spony s patkou zdobenou kdysi koralem], se, objevuji v pokrocileisi debe v latenskvch kostrovych hrobech predmery ae skutecnym cervenym emailern. [sou to opet spony (Kbely), nakrcnikv a naramky [Praha-Zizkov, Letky) a pak hlavne lite ietezy z bronzu, v jejichz jamkach secerveny email pomerne dab re zachoval ai do dnesnich dab. Kromefetezn z Libcevse je to zvlaste krasny fetez ze Stradonic u LOUl1, jehozclanky rnaji ctyihrannou destieku na svrchni strane jehlancovite vyvysenou a v kazde troiuhelnikove plose je v iamce phtaven cerveny email. Bylo tim dosazeno zvlastni pusobivosti (sthdani barev cerstveho bronzu a cerveneho emarlu na trojuhelnikovych ploskach, ktere v iehlancovem vyvyseni samy zpusohovaly stndani svetla a stmu], a tento ucinek byl zvysen jeste umlstentm emailu na kcncich clanku, kde v otvorech spocivaly krouzky [obr, 36). Takove fetezy byly nepochvbne vyrabeny u nas, ponevadz na zapade nemaji zatim pfesne analogie, zato vsak rerezu stradonickemu presne odpovida z teze dilny vysly, jak se dornnivame, bronzovy retez z hrobu v Zelci na Morave, Nas predpoklad dornacich emailerskych dilen je dotvrzen z konce L srol. pred Kr. pozustatky dtlen na keltskem hradisti ve Stradonicich u Berouna, PoskytIy stejne jako Bibracte nejen mnozstvt odpadku, nybrz i web shodne, kdysi ernailovane bronzove hlavy hrebu, v iejichz ryhach se dosud tu a tam udrzely zbvtky skelne hmoty. Podobne byly zdobeny take pasove zaponky, hlavne v kruhovychzlabcfcb, a u nieh muzerne jii predpokladar, ie emailefi v Cechach na rozhrani letopoctu se uz nespokojovali emailem jednobarevnymv Pffrno to dosvedcuje nejvzacneist nalez, skutecny skvost, totiz bronzova, kdysi pozlacena zaveska, heron Pic zaradil mezi stradonicke nalezy, Na horru, mime vyklenute plose je zdobena troibarevnym emailem: ve stredove jarnce v dolni polovine je vyplnena emailem bilyrn [opaknf slonova bel) a v kruhovitem ilabku kolem teto jamky se stiidajf polebila (na obr.31, c. 1 jsou vyteckovana) a Illodra; trojuhelnik, vyhloubeny v horni polovine, )e zaplnen tervenym emailem a v zl.ibk'll jej lemuiidm se stfidaji bila pole s cervenY1l1i. Emailova vrstva je Jell asi 1mm silna a je pedive .zarovnana s okraji zlabku.

110

UMELECKE

REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

111

Celek teto male zave5ky lie jen 3 em dlouha a asi 2 mm silna] musel by! velrni pusobivy, nebot hral mozaikou etyi barev: zlate, slonove bile, cervene a modre. Kruhove zlabky se stredovou jamkou technicky plne odpovidaji zlabkUm na zaponach, takZe i tam s neivetst pravdepodobnosti muzerne ptedpokladat uiiti emailove mozaiky. Pokracovani keltske emailerske industrie nemuzeme zatim jeste sledovat v podrobnostech v dobach po Kristu. [e malo pravdepodobne, ze by po padu keltskych mest tato ferneslna cinnost zanikla. Nekde v Evrope, napf. v Belgii, kvetlo keltske emailersrvi jeSte v 2. stol, po Kr. a dilny v Anthee byly zniceny teprve I. 254 ph vpadu Franku. Od 1. stol. po KI. se v Evrope obievuii emaily milleIiorove, typicke pro dobu alexandriiskou a fimskou. Tenke fezy z tycinek, slozenych Z ruznobarevnych skelnych niti, oblitych spolecnym plastem, byly vkladany do skelneho prasku v iamkach a po zataveni bylo vse zarovnano a zabrcuseno, Destickove sponky, zavesky, piezky a jine predmety jsou v 1.- 4. stol. po Kr. plneny mnohobarevnyrn emailem jamkovym, casto mozaikovite v tercovitem seskupenf, nejvice takovych nalezu zname zatim z oblasti severofrancouzskych a porynskych, proslulych emailerstvim iiz diive. Objevuji se take bronzove nadoby s jamkovym emailem v Iinearnich a rostlinnych motivech [nadoba-cerpak z Pynnontu, kohouti nadoba z Wonnsu, nadoby z Buzetu v Istrii aj.). V teto dobe nalezame emailovane predmety take na nasi pude. Uvedeme tu jen nekolik pttkladu: destickovite spony z Dobfichova-Tfebicke, ze Slatiny, nebo ernailovana desticka z Nehasic, Zarovy pohrebnf ritus, ktery tehdy vseobecne vladl, nebyl ovsem pfiznivy zachovanf neporusenych pfedmetu. Od 5. stolen pronika v Evrope stale vice email prihradkovy a drahokamova i skelna inkrustace, pusoblci na spercich tfpytiveji nez jarnkovy email. Vyroba iamkoveho emailu vsak nezanikla ani potom [uplatnuie se na nekterych sponach z doby stehovani narodu] a nektere kraje byly dlouho proslule emailovanymi vyrobky urciteho druhu [bronzove sperky zapadoruske, tzv, moscinskeho typu, emailovane nausnice a sperry, bronzove j stjfbrrie, kettlasskeho razu ve slovanskych hrobech vychodoalpskych z 8.-10. stol, vyrabene snad ve franske oblasti). Piihiddkovy (buiikovy) email a emaily v drdtene obroM. Tento drub emailu se patme vyvinul z pfihradkove inkrustace

v uslechnlem kovu, pramenici z pottebv polychrornie zlatnicke prace, Inkrustacni techniky dosahly takrka vrcholu sveho vyvoie jiz ve Stfedni i'iSi v Egvpte [Dahsur], a Egvptane mali dokonce urcite pasty; nechavali ie ztvrdnour v pfislusnych pfihradkach a pak je jeste dodatecne vystavovali ohni, aby dosahli nalezite pevnosti. Ale plneni se delo za studena a hmota nebyla pi'itavena k podkladu. K emailovani pfihradek bylo potfeba hrnoty, ktera by v zaru splynula s kovem drive, nez by byl kovovy podklad zarem porusen, To se ve starem Egypte nestalo, nebot i tzv. chesbet, jimz zlatnici dosahovali na spercich modreho t6nu, byl vlastne jen barevnou pastou. Pcdsrarny krok kupredu byl patrne ucinen v oblasti Bgeiskeho a Cerneho more. Tezko tu Ize zatfrn zachytit ptesne vztahy k Orientu, avsak v oblasti [ihoruske, kde se v dilnach cernomofskych zhotovovalo zlatnicke a umelecke zboz! pro Sky thy a iine narody, poiily se mistnt a fecke prvky s orientalnimi. Tam se od konce 6. stol. pied Kr, setkdvame s emailem zasazenyrn do hladke dratene obruby [lvice ze SimIe.ropolu). Uslechnleisi perloviry drat se objevuje pfi ohraniceni skutecneho emailu asi v 5. stol. pied Kr. na nekterych spercich kvperskych (obr. 31). Rosenberg nazy-va pravy email v dratene obrube "kyanos" [modra barvai a tyz material na etruskych a iimskych zlatych spercich IIcaerulum" [coz opet znact modrou barvu], jak pojrnu uzi.li v ternze smyslu anticti spisovatele Plinius a Vitruvius v nadhernych technikach zlatnickeho umeni se ru ve vyvoii proievuje trojstupiiovitost: vykladane sperky - email v dratene obrube _ pfihradkovy email. Mykenska kultura sice znala zpusob sestavovani egyptskych pfihradek, plnila je vsak latkou, ktera neni emailem, na Kypru prihradkovou techniku asi neznali, a uzi.li dratene obruby. Tento druh emailu, ktery take v Etrurii mel vynikajfci postaveni, byl puvodne uztvan k vyzdobe drahocennych sperku dvorskych okruhu a nejbohatsich vrstev, prodelal vsak v dalsun vyvoii mnoho pfevratu ve svern poslant. v novoveku jej vi dime na hrubsich stnbrrrych pracich, vychazeitcich z pasifskych dilen neien pro kruhy slechticke, ale i mestanske, na konci vyvoie pak v nektervch kralich, napi. ve vychodnt Evrope, zakotvil iako obhbens vyzdoba v Iidovem ument. Tiny smer vyvoie, pcdporovany millefioriovou eechnikou pokracoval k emailupfihnidkovemu.Nejstarsipamatkypfihn.id~ koveho emailu, mnohem sta1"51nez proslaveny email byzamsky,

112

UMtLECKE

REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

113

ukazuji tento drub emailu jeSte v malo vyvinute forme. Jsou z doby stehovani narodu, kdy v 5.-7. stol spolu s drahokamovou a skelnou inkrustaci si pfihradkove emaily dobyvaly obecne obliby. V jednotlivostech vysly snad tyto emaily z technik pozdne fimskych emaihi [amkovych a tu a tam byly jeSte pfitavovany na bronzovy podklad, avsak steny ptihradek byly zhotovovany jen z Cisteho zlata. V teto souvislosti prvnich nabehu stact uvest emailovanousponuzChalandryveFrancii(5. stol.] nebo zlate spony z druheho pokladu v Szilagy-Somlyo v Uhrach s ernailem ve stfedni casti polokruhovite destickv (kolem r. 480 po Kr. - obr. 31). Byzantske emaily, cerpajtci z vychcdnlch, [sou tedy pozdeis], Tam se nejdffve setkavame s prusvitnyrn emailem, zda se vsak, ze az do 8. stoleti emailerstvi nebylo v Byzanci pftlis rozsiteno. Z doby [ustinianovy nebyl dosud prihradkovy email bezpecne prokazan, z doby Valentiniana III. jsou emaily s dratenou obrubou, Zlata doha byzantskeho emailerstvi nastala az v 10.-11. stolen, kdy byly emailovany ruzne cirkevni pomucky, kfiZe, enkolpiony, relikviare, sperky, take dvorske nadoby i zbrane a postroie, svedci o tom take Konstantin Por£yrogenetos, ktery sam byl emailerem, Z nejskvelejsich zachovanych pamatek pripomefime tu jen korunu Konstantina Monomacha nebo sv. Stepana v Pesti ci zeleznou korunu v Menze apod. [sou to vesmes emaily pnhradkove (bunkove], s prusvitnymi smaragdovymi, tyrkysovymi a skoficovymi nebo zlatitymi t6ny. Tyto prednosti zpusobily, ze po urcitou dobu byl byzantsky email udavatelern vkusu i v oblastech znacne vzdalenych, zvliste po r. 972, kdy manzelkou Otty If. se stala byzantska princezna Theofano. Nejvice se byzantsky email rozsifil ve vychodni Evrope, kde byl vyraben klastemimi dllnami (Podkavkazi). U vychodnich Slovanu, kteii uz diive pfijimali emai1y z dflen baltickvch, vznikaly dilny po byzantskern vzoru v Kyieve, Novgorode, Rjazani ai., vyrabejici ruzne enkolpiony [sk ladaci kiizky), barmy [zavesne obrazky svetctiJ a sperky, z nichz tu dluzno imenovat hlavne nihrdelniky a nausnice ("kolty" tastickoveho tvaru], Ruske dilny obvykle nedosahovaly byzantske dckonalosti a jemnosti a krorne emailu prihradkoveho vyrabely i iamlcovy nebo ohoji techniku do jiste miry spojovaly [kresba iamkovite vytepana do kovu a pak opatfena prihradkami pro email). Emailu byzantskemu i italskemu s motivy jii krestanskymi odpovida v zaalpske oblasti ptihradkovy a bunkovy email

karolinsky. Snaha preiit z iamkoveho emailu charakteru spfse malirskeho ke kreslifsky dokonaleisimu pfihradkovernu tu byla v rnnohem technicky i ikonograficky ovlivnena Italif, ac urcite znaky nasvedcun take vlivu byzantskemu. Ziistuieme tam ok010 r. 800 okruh italsko-burgundsky a alamansko-fransky, ktere se ruznym zpusobern pfizpusobuii dornacim omamentalnim zvyk lostern. Emailerska industrie se vzmaha znovu a jeji slavu siti pozde]i klasternt dilny v Treviru, Essenu a v Kohne n. R. Na rozdil ad byzantske techniky pracuje se velmi casto v rnedi a emailuie se ien prostor kolem postav vyrytych v kovu, email je nepruhledny a bez bunek. Irnporty se nektere zapadnf vyrobky dostaly take k nam, napf. emailovane kfizky z doby romanske.

LITERA TURA:
Dalton, Byzantine art and archeology, 1911 - Dechelette, Manuel d'archeologie preh. IV, 192.7 12. vyd.)- Filip, Neistarsi emaily z Cech, Obzor praeh. 1941 - Kisa, Das Glas im Alterturne, 1908 . Kondakov, Geschichte und Denkrnaler des byzantinischen Emails, 1892 - Niederle, Zivot starych Slovanu, III, I, 192.1 - Pic, Starozitnosti zeme Ceske, II, 1 - 3, 1902·5 - Rosenberg, Zellenschrrielz. I·III, 1921-2 Schranil, Vorgeschichte Bohmens und Mahrens, 1928 . Schulz, Der byzantinische Zellenschmelz, 1890 (dosud cenne] . Tischler, Ober vorromisches und rornisches Email, Corresp. Blatt 1886, 1890 - Virchov, Kohan, 1883.

114

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

115

x.
POCATKY SKLAitSTvI
Nejkrehci Iatkou v pravekych nalezech je zbozf sklenene. A piece kupodivu jiz na pocatku druheho tisicileti pied Kr. k nam pfisly z dalekych oblasti, patme az z Egypta, prvni sklenene vyrobky: perly, ktere tehdy nasi predchudci nosili zavesene v nahrdelnicich. Sklarstvi rna temer tak stare dejiny jako zpracovani kovu, Zachyceni vsech pokusu 0 zdokonaleni sk1a a ieho umelecke ztvameni patfi k nejzajimaveisim kapitolam, here nam nazornym zpusobem ukazuif usih lids tva 0 zvladnuti hmoty a jejl prizpusobeni prakticke potfebe i vkusu. Sklo se vyrabi z kfemenneho pisku s piimesi vapence a sody, kterou se sniZuje tavitelnost kremene. Nektere dalst pfisady urcujl pak zvlasrn! drub skla. Pfipravena srnes se tavi az do stavu zhave tekuteho [kolem 1200 "C], potorn se tavenina zchladi asi na 800 °C, aby nabyla vazkosti a dala se rlizn)i1n zpusobem tvarnit. Podle slozent srnesi rozlisuieme dnes krome specialnich druhu hlavne ti'i druhy skla: 1. kremicitany sodnovapenate [z kremene, vapence a scdy], tzv. sklo tabiilove, francouzske, z nehoz se vynibeji lahve, sklenice nebo okenni tabule; 2. kremicitany draselnovapenate (z kfemene, vapence a pctase cili uhlicitanu draselneho], tzv. skJo eeske, chemicke, 3. kiemiCitany draselnoolovnate (z kfernene, potase a kleitu nebo minia], sklo khstaIove, anglicke flintove [pazourkove, podle uzitf pazourku ve vyrobe), olovtiate, pro optiku a ozdobne ptedmery.
Pfidanun nekterych kovovych kvslicnfku do smesi se docili ruzne barvy skla: kobaltnarym modre, rnanganicitym fialove, zlatitym rubinove, stffbrnym zlatozlute, zeleznarym clivove zelene, zelezitym zlutohnede, mednym tfesilove cervene a podobne, Sklo musi pornalu chladnout, jinak zustane ve stavu zvlastniho napetf, takze snadno praska i ph pouhem skrabnut! nebo se rozpada v prach [sklenene slzicky]. VysSi obsah sody nebo potase zpiisobuje snadneisi tavitelnost, zmensuie vsak odolnost skla, jehoz povrch se snadno rozleptava a vzbuzuie doiern sverle 'kerarmky. Take vyssi obsah olova sniZuje tavitelnost, propujcuje sklu vysoky

lesk a vyznacny lorn svetla a cini je schopneisim pro stfihani a vybrusovani. Zvlastnim jevem je rozeskleni skla. Po dlouhe dobe ztract sklo pruhlednost, kill se a krystalizuie. Lze toho vsak dosici i umele stalym menenim teplot, nepf'etraitymi otfesy nebo vrhanim iemneho horkeho pisku na steny skla, Vy:robu skla v pravelm a statoveka muzeme aspen v hrubych rysech zachytit podle zprav spisovatelu (Plinius, Vitruvius, Plutarchos, Theofrastos aj.] i podle zachovanych pamatek. Rozernlety kfemenny pisek, vetsinou ficn!, byl srnisen v pomeru 3:1 s alkalickym pojidlem, ziraVOll prfsadou, ktera svymi vlastnostmi urcovala drub skla. Pouzivalo se k tomu ziravin rostlinnych, rost linneho popela hlavne z kapradi, huku ci dubu (uziva se dodnes ph vyrobe vinnych lahvi], nebo mineralnich, prirodni sody a potase, jak se ztskava napr. v Thrakii, Makedonii nebo v Egypte. Tato smes byla v hlinenych nadobach vystavena 2aru, puvodne v iednoduchych zemnich pecich, Po prvnim taveni byia pfipravna sklovina (frita) peclive lzicemi vysbirana a v plochych panvich vystavena novemu, vetsimu zaTU; pouZivalo se k tomu dreva nebo kofenu urcitych rostlin, v Egypte nejca.steji papyrusu nebo tamarysku, Tekutina byla piitom stale michana, byly pfidavany nektere prtsady a po odebrani peny zustala cista skelna hmota. Prirozenym znecistennn uziteho pisku zustaly casto ve skle nektere pffsady, ktere zvlaste ph ulozeni skla v pisecne pude zaviiruif rychlejsi oxidaci, Pozdeji byl take misto ffcn~ho pisku mlet kiemen a dosshovalo se skla vice pruhledneho. Cire, bezbarve sklo bylo vynalezeno mnohem pozdeji, Zaiizeni zvlastnich peci, skelnych huti, nam az v ranern stredoveku popisuif Herakl ius a Theofilus, takove pece s fizenym ptivodem vzduchu mely nekolik kornor, v nichz bylo lze dosahnout riizrrych teplot. Podle zpusobu zpracovani skelne hrnory v hotove predmety serkavame se v nasich nalezechhlavne s temito druhy skel: L Sklo tazene a volnou tukou piitavovnnim tvamene jako nejstarsi zpusob zpracovani skelne hmoty vubec, Poznani, ze skelnou hmotu Ize v tuhotokem stavu lehce zpracovavat jako pastu nebo z jednoduche kulicky vytahnout vlakna ruzne sHy a delky, ktera silne zahfata lze spojovat s jinymi bez pojidla, pouhym pfitavenim, se stale zakladem vyroby sklenenych predmeru ad neisrarsich dob. Timto zpusobem byla sestavovana ruznobarevna vlakna ve velmi pestre predmety, krere hned po ztvarneni pflvalenim na

116

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

UME.LECKE REMESLQ

v

PRAVEKU

117

mramorove desce nebo pfibrousenim byly zbaveny vsech povrchovych nerovnosti. Tak byly zhotovovany jiz v nejstarsl dobe v Egypte barevne perlicky do nahrdelniku, nektere druhy ozdob a amuletu a pestrobarevne male lahvicky se dvema ousky [alabastra, pozdeji balzamaria na vonavky], v tomto pripade se ph tvameni nadobky caste pracovalo s hlinenym [adrem: na konci kovove tycinky byla z pis cite smesi vymodelovana vfpl:ti budouci lahvicky, ktera se ponoienim do skelne hmoty pokryla souvislou vrstvou, na ni pak jiz pohodlne rnohla byt nanasena dalsi vlakna odlisne barry. Po dokonceni prace kovova tycinka sama vypadla a vyplfi lahvicky se snadno odstranila, ph sklech nepruhlednych otisky pis cite srnesi na vnitmi stene nadobky nerusily celkovy vzhled. Prvni datovatelne dute nadobky z Egypta jsou jiz z poloviny druheho tisfcileti pied Kr., nehledime-li k nalezum neiisteho staff. 2. Sklo lisovane, mackau« nebo tlacene do formy. Timto postupem byl skelne hmote dan nejen tvar, nybri pravidelne take plasticka vyzdoba, v negativu provedena ve forme. Tak byly v Egypte zhotovovany ruzne druhyozdob a amuletu i nahrazky uslechrilych kamemi pro prsteny i vykladani korl vubec. Vytlacena vyzdoba byla pak v podrobnosech propracovana a vyhlazena koleckem na ai na rozhrani krestanskeho letopoctu, kdy patrne byla sklafska pisfala vynalezena. Dornnenky, ze by jiz za l2. dynastie a pozdeii znali v Egypte foukani skla [podle v-yjew v Beni Hasan a v Thebach], se neukazaly spravnyrni, sklo who druhu nebylo ve stars! dobe vubec nalezeno a pfsfaly tam pouzivali patrne ph zpracovani kovu k docileni vyssiho zaru. Vyfukovanim pomoei slab!'! trubice bylo lze z nabrane skloviny zhotovit tak jemne tvary iako z kovu na kovadline zlatnlku. Tenkostenne poharky od pulkulovirych az k zvoncovitym tvanirn byly dany vyfouknutou sklenenou bublinou, ien malo prizpusobenou prakticke spotrebe. Vyrabely se vsak tvary slozitejsij prostyrn stocenim nebo mavanirn pfStaly vytahovala se uisi hrdla, jinou pomocnou pistalou se tvarnily nozky. Vyfouknute banky se snadno upravovaly v zadouci tvar odstfihovanfm zbyvajtcich casH a prostyrn pfitavovanim dalsich vlaken se bohateji formovaly okraje i nuska Vyfouknutim skelne bubliny do formy 'mohl byt dan lahvicce libovolnv, napr. ctyrhranny tvar,

soustruhu, 3. Sklo joukane objevuje se v nalezech

mela-li takova forma na vnitfnt strane jemne svisle zlabkovanf, stacilo po vyjmuti z kadlubu nadobou prudce otocit, aby se ze svislych ryh stale vretenove zlabkovani. Sklafska pistala tedy poskytla netusene rnoznosti konstruktivni i vyzdobne a usnadnila pracovni postup az temef k hrornadne vyrobe, Kdo ji poprve uzil, zda pofectenf sklafi £enictf nebo fecti remeslnici v dobe helenisticke, nelze dosud s urcitosn ficij do Italie prislo prvm Ioukane sklo asi ze Sidonu a od dob Kristovych se stavalo beznym zbozim. 4. Vrstvenne sklo, ktere ruznobarevnymi vrstvami napodobuje vrstveni uslechtilych kamenu, napf. onyxu. Sklo [ztvarneny piedmet, desticka, vyfouknuta nadobka apod.], vetsinou tmavsi pruhledne barvy, bylo ponofeno do roztavene skelne .hmoty iine barvy, nejcasteji opakni bile nebo zlute, takze se na povrchu utvoiila iernns vrstvicka. Opetovanym ponofovanim bylo mozno dosahnout ruznobarevneho bohaceho vrstvem. Takovym zpusobem se nahrazovaly drahe karneny k napodobeni gem a kameji (viz kapitclu a drahokamech], podobne vsak byly vrstveny take cele nadoby a vybrusovantm reliefnich v-yjew v povrchove vrstve vystoupil pak tmavsi podklad zakladni skelne vrstvy. Z proslulych vyrobku tohoto druhu uvadnne nejznamejsi portlandskou vazu z Britskeho rnuzea v Londyne [nazvana podle vevodkyne z Portlandu, ktera byla dnve jeji majitelkou). [e to alexandrijska prace s tmave modrym podkladem, tfpyticfm se do cervenohneda, Povrchova vrstva, v niZ je vybrousen relief, re opakne bila, 5 mm silna. Ponevadz opakni bel byva rnalokdy zcela cista, vynikaji ve vybrousenem reliefu velmi puvabne barevne pfechody. Take podle zpiisobu vvzdoby skleneayca vyrobku muzerne uvest z nalezu nekolik druhu skla: Isou to jednak skla s vyzdobou danou jii slozenim steny a dale skla s povrchovou vyzdobou. Do prvni skupiny nalezeji: A. Skla zdobetui tiaobarevnvmi skvmami, napr. cervenefialove sklo s bilymi skvmami nebo pasy. Do roztopeneho cervenefialoveho skla byly vhozeny kousky bileho skla a hmota byla vyfukovana dfive, net se ryto kousky mohly zcela rozpnstit. B. Skla zdobend na tmavsfm podklade vtavenymi ruznobarevnymi v16kny, jak se vyrahela v Egypte od neistarsich doh (nap£. balzamaria). C. Sklo mozaikove a millefiorove. Vtiskovanim ruznobarevnych pasku a vlaken do roztavene skelne hmoty se dosahovalo harevn€

118

UMELECKt

REMESLO V PRAVEKU

UMELECKt

REMESLO

v PRAVEKU

119

pestrosti, Pravlasti mozaikove vyzdoby byl patrne Egypt, kde jii v nejstarsf dobe byly sklenenymi vzory zdobeny jine latky, napr, mramor, alabastr, dievo apod, Takrka po cele Evrope byly rozvazeny mozaikove perly (po ieiich povrchu byla vmacknuta sachemcova mozaika) nebo perly s ocky (do ilute perly byla vtlacena aka z rnodreho skla 8 bilymi krouzky] a tento obchod jeiite silne kvetl na sklonku Ietopoctu, Nejcenneislm v-yrobkem byly vsak nadobky ze skla milleiiorovebo [nazev ie at z doby renesancni], vasa ruurina spisovatelu Plinia a Martiala. [sou to vetsinou miskovite tvary s pestrobarevnyrni hvezdicovitymi nebo na zpusob kvitku rozhozenymi skvrnami, prostupujicimi celou stenu nadobv, Starsi doba je po predbezne hrube modelaci z plne hmoty vybrusovala, podobne jake nektere perly doby latenske, v Egypte se takto pracovalo jiz tisie let pied Kr. Pozdeji byl postup vyroby jiny, stale ovsem siozity. Ruznobarevne tycinky skla se sestavily do svazku, svymi okraji se stavily nebo jeste oblily skelnou vrstvou jine barvy a padle potreby vytahly do zadouci s11y. Z techto svazecku se pak rezaly slabe desticky, z nichz kazda rnela tYz barevny obrazec. Tyto rezy millefioroveho skla se obvykle .kladly do dute formy tvaru misky, jeden vedle druheho po cele plose, a zarern byly tak zmekceny, aby se svymi okraii slily, nebo byly spojeny jinym barevnyrn pruhlednym sklem a stlaceny ve forme. Dodatecne se pak nerovnosti povrchu obrousily a povrch vylestil. Tak byl vzor [jednotlive desticky] viditelny vne i uvnitr a hral bohatou stupnici barev i stfidanim prusvitnych a nepnisvitnych mist. Podobnych millefiorovych fezu bylo uzrvano take v galoffrnskem ernailerstvi, napf. k vyzdobe spon. JiZne od Alp ie rnozaikove i vlastni millefiorove sklo v nalezech caste, a zvla!;te tato technika kvetla v dobe kolem narozeni Krista (v dobe flaviovskych cfsaro jii vychazela z m6dy). [sou vsak take nalezy z oblasti zaalpske, napr. z iizniho Nernecka i ceskych zemi. Ponevadz millefiorove nadobkv byly velmi cenne, byly peclive osetrovany a nektere se uchovaly do hodne pozdnich deb. K nim patfi i nalez ze Zakrz6wa ve Slezsku, severovychodne od Vratislavi, z pocarku 4. stol, po Kr. [obr, 37). Take povrchova vyzdoba sklenenych vyrobku se deb ruznym zpusobem: I. Ryte a btotisene sklo. Vyrabelo se ve starem Egypte i v Rime, kde jii y prvni debe cisarske bylo zcela bezne. Vybrusovalo se na stroii pomoci kolecks s tupou [matovane pasy] nebo ostrou hranou

(Iineami prohlubeniny a vrypy). Zpravidla je to sklo [ednobarevne nebo bezbarve, brousenim se vyhranovaly (fasetovaly) take destieky skla urcene k vykladani. Nekdy bylo uzito take skla vrstveneho. Ve skle se vybrusovaly motivy figuralni i rostlinne, pozdeii i cele pohledy na mesta. Z posledniho druhu je v majetku Narodniho rnuzea v Praze lahvicka z cireho skla s vybrousenym pohledem na pfistav a mesto Puteoli v Italii, asiz 2. poL 3. stol, pred RI.

Obr. 37. Sklo millefiorov (Za)<rz6w, Slezsko} A. Kisy.
II

e
Podle

mozuikove

(Hamburk,

Kunstgewethemuseutn}.

2. Zdobeni povrchu sklellBnymi vlakny rozlicne sily, razenymi za horka kolem hrdls nebo bane. Vznikla tak vyzdoba horizontalnieh pasu a zlabku, svislych zlabkli i ruznych klikatek, nekdy hadovite srocenych nebo spletanych ve tantasticke vzorce. Podobne vyrnbky pochazeii temef ze vsech sklaren a do Cech

120

UMELECKE REMESLO V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

121

napfiklad prichazely ve 4.·S. stol, po Kr. poharky z porynskych sklaren [tab.Xvl], Kladenim nebo tazenim jinobarevnych vlaken se caste zdobily take ploche sklenene nsramky [Stradonice], na povrch pereJ byla pripoiovana pla sticks ocka, na nadoby barevne kousky skla, pupiky, terciky [Nuppen], nebo z nasazene kulicky na obvodu nadoby byly vytahovany tvary kanoucich slz a choboru. Konecne nakapavanim a nalevanlm tekuteho materialu byly nekdy vytvareny sirS! rostlinne i Iiguralni reliefy v jednom tahu (barbotinove sklo); tuto techniku znali jii v Egypte a jemna mista propracovavali jeste stetcem. C. Relieini vyzdoba byla nekdy prove dena litim nebo vtlacenim do zdobene formy a pak pnpadne jeste propracovana brousenim, D. Zlaceni skla se provadelo jiz v Egypte podkladanim zlatych f6lii pod vrstvu skla [napr. v perlach], v nasich krajinach jsou pcdobne perly jake import v latenskych hrobech, nekdy jsou tak zdobeny i naramky. Pozdeji byly ze zlatych listu forrnovany na povrchu nadob take Iiguralni nebo rostlinne vyjevy a potahovany slabou vrstvou skla, podrobneji takovou techniku popisuie zvlaste Theofilus v dilnach byzantskych, K ..,yzdobe se uzlvalo tez emailovych barev a ryta vyzdoba byla plnena zlatou folii, takova skla se nalezla i v Porynf, Pocatky malby na skle jsou zachyceny jiz na nalezech egyptskych- Nektere evropske nalezy malovaneho skla z doby cisafske a pozdejsf jsou ovsern silne poskozeny dlouhym ulozenim v zemi, E. Zdobenim skla ptolamovanvm kovdnfm z drahych kovu, beznym v Evrope od ptolemaiovske doby, se LOVne;;; dosahlo barevnych ucinkui duleiitejsi tu vsak byla prace zlatnicka nez samo sklo. Avsak sklenene nadoby [vetsinou kulovite poharky] byly nekdy opatfovany plastickou sklenenou sitoviuou bakoby silnym dratenym pletivem], ktera je s telem nadoby spojena [en zvlastnimi sloupky (vasa diattetai. Skelna sttovina se vetsinou vybrusovala samostatne a pale dodatecne pripevnovala na menst nadobku. Podobne vyrobky vychazely tez z porynskych sklaren, F. Nekdy bylo kombinovcino sklo s kovetn. Pffkladem muze nam tu byt spona ze skla a bronzu z Kerce, ulozena v muzeu v Plzni (3.- 4., stol.], Do jejiho skleneneho kosoctverecneho obloucku byia za horka vtisknuta bronzova IMka pro barevna sklicka, nahrazujid drahokarny, a k dolnimu kraji piipojeny fetizky s barevnymi perlami a pfivesky.

Iak z uvedeneho vyp lyv a., slouzilc sklo k ruznym ucelum: k vyrobe perel, prstenu, naramku, toaletnich a uzitkovych nadobek i predmetii ozdobnych a ciste umeleckych. fiz v Egypte bvly sklem obkladany a vykladany steny, obohacovan povrch kovovych ptedmeni, sestavovany mozaikove predmery a skelna hmota slouzila tez k polevani nadob. Velmi caste nahrazovalo sklo drahe kameny. V debe fimskeho cisarstvt bylo v zapadni Evrope casto UZlVanO sklenenych uren, Pro zasklivani obrazu zjistil urcite predpoklady v Egypte Flinders Petrie za 12. dynastie, zasklivani oken prusvitnymi [nepruhlednymi] kotouci zname v dobe cfsarske na jihu ina zapade. Ponevadz se nektere sklenene vyrobky znackovaly a pozdeji take opatfovaly napisy, lze je v nalezech urcit pomerne presne, iine ie potreba datovat podle pruvodniho pravekeho rnaterialu, Sklo v ceskem ptavekn a soudoby vYvoj sklaistvi. Prvni sklo v praveku stfedni Evropy se abjevuje hned na pocatku doby bronzove. Jsou to sklenene perly, jake byly nalezeny v Cechach v unetickych hrobech v Polepech u Kalina ( iasne zelene sklo) nebo ve Wachbergu (modre, jen slabe pruhledne] a v Leopoldsdorfu v Rakousku, v tomto pfipade s keramikou analogickou zvoncovyrn poharum, [sou pnnosem vebni ziveho obchodniho ruchu, ktery se u nas rozvinul jiZ pied pocatkem doby bronzove; a nelze proto vyloucit moznost, ze v budoucnosti nalezneme sklenene perly take v mladych neolitickych hrobech. Vseobecne se poklada toto sklo za vyrobek egyptsky. Male sklenene perly zjist il J. F. S. Stone v Egypte jiz ve Stare f'isi (asi v dobe 2800-2600); pozdeii [sou vzacnejsi a znovu ve velkern poctu vystupuji za 18. dynastie (16001300), zvlaste v Tell el-Amarne, kde Flinders Petrie nalezl sklarske dilny. ad uneticke doby se perly udrzuj; v ceskem praveku iako dovezene zboz; ve vsech dalsich dobach, Ttl a tam se obievi v 1110hylovych nalezech i v zarovYch hrobech lidu popelnicovych poli (Lhan u [icina, Drazkovice u Pardubic], Ve vetsim poctu je sklo severne Alp v nalezech dcby halstatske, tentokrate neien perly, nybrz take prvni nadobky. Isou nejen v samotnem Halstatu, nybrz ill nas, napr, na Morave v Byc) skale u Bma [vetsinou polokulovite nadobky]. Vynalez skl a se sta1 asi nahodou, shodou okolnostt, snad skutecne nejak talc, jak jej pozdeji chtiH Plinius pi'ipsat Fenicamim (ph vets.im :lam na pisecnem podkladu, kde nahodou byIa i druha

122

UM:ELECKE REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO V PRAVEKU

123

Iatka usnadimjici taveni kremene]. Egyptsky sklarskv prurnyal prodelal zvl:iste ve Sttedni a Nove fiSi velky rozmach a. vvvazel hlavne pestrobarevne zbozi, krome neiruzneisich perel take alabastra a jine drobne nadobky, v Recku a Etrurii se s nimi setkavame ad 7. stolen a nalezy ptedmetu ve tvaru egyptskych skarabeu tu nekdy pftmo prozrazuji misto vyroby. Patrne i mnoho z toho, co se dostalo k severn v dobe halstatske, vdeti prave zprostredkovani etruskych obchodniku, Pozdeii egyptsky vyvoz obstaravali take obchodnici syrsti, zvlaste Ienict i, a to jeste po dobe Alexandra Velikeho. Vzrtistajicim prilivern feckych obchodnfku do obchodu v debe helenisticke pfistoupila k obchodnimu duchu take vynalezavost, ktera se projevila tez v uzitt sklafske ptstaly. Velky ptelom ve vyvoji sklarsrvt znamena doba latenska, a to neien ve Stredomofi [helenisticka doba], nybrz i ve stiedni Evrope, ZvIaste okruh keltsky, hledajiei pii stale zvysovane rechnicke dokonalosti nove a nove moznosti, uzil skelne hmoty k emailove vyzdobe a presel piimo k vyrobe nekterych sklenenych predmetu. Zprostfedkovani etruske a feckofenicke zapustilo v Evrope hlubsi koreny a vytvofilo predpoklad pro rozvoj sklafstvi v pozdeisich dobach, Dovoz siee trval a prinasel na nase uzemt skla bezbarva, vicebarevna, ale take millefiorova a patrne i prvni skla Ioukana (Stare Hradisko}, sklenene nadobky nebyly iiz vzacnostt vedle ruznych pere1 s oky a sklenenych naramku. Velika obliba barevnych perel a naramku vedla vsak patrne k domaci vyrobe tohoto zbozi, hlavne v rnestskych vyrobntch centrech, kde zachazeni se skelnou hmotou se jii zakoienilo: v Cechach napr. na Stradoniclch u Berouna, na Morave na Starem Hradisku na Prosteiovsku, Tam byly sestavovany ruzncbarevne perly v podobe krouzku, do jejichz roztavene hmoty byly vtlaceny zlute prouzky nebo vtazeny nitky do srouboviteho toteni [tab. XVI), dale valcovite modre perly s bilymi vlozkami a kulovite rozlicnych barev. Na naramky z tycinek byly nanaseny nove. a nove pasky a ze slabych praminku byla pale na povrchu vytvafena barvou odlisna plasticka klikatka neho vzorce slozitejsi. Pestre ba.rvy povrchove vyzdoby (zlut3, hila] se tu odrazely od modreho nebo tmaveho podkladu, [ednobarevne naramky byly preplnovanv v duehu ciohy plastickou vyzdobou hrbclkovitou, zebrovitou a snekovitou, pnpadne se pracovalo s pomocllymi uastroji hfebenovitymi a s ruzllyrni hacky, aby vytvarene vzory byly uvedeny do souvisleho sledu.

Zati111 i na jihu sel ryvoj ryehleji. Rekove zavadeli sklarske dilny take ve svych osadach, krome Alexandrie na egyptskem l'0breii zasahly do vyvozu Ienicke sklamy. zvlaste Sidon a Tyrus, Rekove a porecteni obyvatele Syrie ovladali obchod s prepychovym zbozim ameli sva stanoviste v Italii, ve Spanelsku i v Galii. Tim byly dany predpoklady pro rnistni vyrobu. Jii: prvni stoletf pied Kr. znarnena veliky rozvoi sklafskeho prumyslu na ruznych mistech fimskeho Imperia. V samotne Italii zvlaste Campanie, majici vyborny pisek, vynikla svymi huterni nad prumer, v 1. stol, po Kr. bylo ehloubou techto hub ze dovedou zhotovit skla cista, bezbarva, Praeovalo se vsak take v Etrurii a v dolni Italii, v Snrrentu byly brusirny skla Pestrobarevne zbozt alexandrijske jii vychazelo z m6dy a misto opaknich skel nepnlhlednych se stale casteji objevovala skla pruhledna. at cire sklo kfiStalove bylo stale ieste vzacnosti: ctsaf Nero pry zaplatil6000 sestercii za dye male knstalove lahvicky. V teze debe byly jii v tinnosti sklarske dilny v Pantikapaiu [Kerci] a v jinych cernomorskych osadach, Jejich vyrobky se dostavaly nejen do Rima, nybIZ v urcite dobe i do nekterych stfedoevropskych krajti. Podobne tomu bylo v Galli a v Poryni. Cizi sklafi tu uzivali nejdiive starych forem a predloh, brzy vsak se uplatnovaly mistni galske tvary [soudkovite nadoby na vino, pici rahy aj.], Sklafske hute v Poryni (Colonia, Augusta Treverorum, Moguntiacum], zalozene zcasti iii v 1. stoleti, byly vetsinou i'izeny romanizovanyrni Galy, podnikateli, ktefi ve starsi debe si sve sklare vyblrali z nekdeistch reckych osad na jihu Francie .nebo az z vy-chodu. S oblibou vedle bezbarveho, jen slabe iridujiciho skla se pak vyrabela skla zelenava nebo kovovyrni kyslicniky zbarvena, Stoupajici germansky vliv se projevil v porynske vyrobe ad 3. stol, po Kr. take rvarove. Pro gennanske zakazniky i pro vy-voz byly vyrabeny ruzne pchary s vicky, poharky s nozkou, zdobene na povrehu jemnymi skelnymi nitkami, i .spitatepohary bez nozky, nebot podle rehdeisfho zvyku byl pohar po okamzitern vypiti vina staven obracene. Pomalu pak [ednotlive dilny preiimali sarnotni Germani. Take v nasich zemich se projevily dtisledky tohoto rozvoje sklafskeho prurnyslu. V prvnich stoletfeh po Kr. nalezame v hrobech krorne perel tei zlornkv nadob (Dobfiehov-Pichora), trebaze ph tehdejsim zpusobu spalovani mrtvy-ch vetsina tohoto krehkeho zbozi vzala za sve. S pocinajicim stehovanim narodu zasahly

124

UMtLECKE

REMESLO V PRAVEKU

UM.ELECKE :REMESLO V PRAVEKU

1'25

k nam tu a tam vyrobky cernomorske sklarske oblasti [Tfebicka], a zvlaste tento proud prinesl nebyvale uplatneni skla jako nahrazky drahokamu k vyklsdam span. Mnohem pronikaveisi byl vsak pffmy dovoz z porynskych sklaren do Cech, hlavne v 5. ana pocatku 6. stoletf, Sklenene nadoby byly v Cechach zcela beznym zbozirn, hlavne iednoduche kaliskovite tvary bez nozky (Praha, Radotin, Vinafice, na Morave Drslavice, Charvary], shodou okolnostl se nam vsak celistveii zachovaly i vetsi tvary, lahvicky se sroubovite vedenym brazdenlm (tab. XVI) a nekrere pohary s nozkou, vetsinou ze skla dnes zelenaveho. Tak v hrobe v Tisicich u Brandy-sa n. L. by! pohar, zdobeny napovrchu silnejsi sklenenou niti, tazenou v zaoblene klikatce (tab. XVI), v Praze-Kobylisich poharek s vlaknovou vyzdobou, vedenou ph okraii horizontalne a v dolni cash spiralovite, Stale jeste se setkavame s nejrozmanitejsfmi perlami a koralky z pnisvitne i neprusvitne hmoty, bud' s iednobarevnymi nebo zpestrenymi barevnymi vlozkami, Korale a perlicky byly vzdy zbozun, ktere nejsnaze sneslo dopravu i do vzdalenych kraiu, tyto vyrobky byly prvntmi pn1bojci skla na nasern uzemt jii na pocatku dohy bronzove a udrzely si vedouci misto v celem nasern praveku i v rane dobe historicke, kdy zeme byly osidleny iii jen Slovany. Sklenene nadobky ve slovanske dobe jsou zatim vzacnejsi (kniZeci hrob v Koline]. V te dobe ovsem jii pracovaly nejen karohnske sklarny na zapade, nybd i hute byzantske, ktere se proslavily hlavne barevnym sklem na rnozaiky a barevnymi pohary,

DODATEK
V TEXTU UVEDENI STAROVECi A STREDOVECi SPISOV ATELE
Agricola Georgius (1494-l556), mestsky lekaf v [achyrnove a pozdeji v Chernnitz, napsal nekolik spisu a mineralogii a hornictvi, Nejznamnejsi jeho dilo De re metallica bylo poprve vytisteno r. 1556. Agricola mel prtlezitost osobne poznat krusnohorske hornictvi a zanechal 0 nem dulezite zpravy (tezba cinu], Castellani Augusto, zlatnik v Rime, ktery r. 1862 vydal spisek Dell' oreficetia antica. Ve svych dilnach se snazil rozlustit tajemstvi starovekeho zlatnictvi, napf. granulace. zlatnik, v pojednani

Cellini Benvenuto [1500-1571)' florentsky o zlatnictvi, vydanem r. 1568 (I tiattati dell' tura), popisuje zlatnicke techniky.

oieiiceiia e delle scul-

Diodoros Sicilsky, recky historik z konce 1. stol, pied Kr. Ve svych vseobecnych dejinach vylicil take deiiny egyprske a chaldeiske, Pilon z Byzance, iil v 2. pol. 3. stolen pied Kr. [eho prace chanice obsahuji dulezite poznatky 0 staroveke technice.
0

me-

LITERA TUR A:
G. Behrens, Romische Glaser aus Deutschland, Mainz 1925 -

J. Cadik, 0 skle antickem, VYr. zprava Umel, prum. musea v Plzni
1924 - A. Kisa, Das Glas im Alterturn, I.-Ill.,. Leipzig 1908 - LipkaSnetina, Stare Hradisko, Cas. moray. musea 1912.-13 - J. 1. Pic, Starozitnosti zeme Ceske I1.-III - Schrsnil, Vorgeschichre Bohmens u. Mahrens. Leipzig 1928 - B. Svoboda, Skleneny pohar z Tisic [Rocenka musea v Brsndyse u. L.I,. a tyz, Cechy v debe stehovani narodu (Sbornik Nar. musea v Praze I. - 1928/9).

Filostratos, jmeno ctyt reckych spisovatelu, spoienych prlbuzenskymi svazky, iijiclCh v 2.. pol. 2. a 1. pol. 3. sto1. Prisoudit dochovana dila pravemu autorovi zustava posud lit.-hist. problernem. Heraklius (Anonymus "Heraklius"), napsal kolern r. 994 po Kr. v Rune spis De coloribus et aitibus Romanorum, dochovany v kodexu rukopisu ze 13. stolen. Konstantin Porfyrogenetos, byzantsky cisar (912-959), znamy jako milovnik umem a spisovatel histone. Martialis matik. Marcus

r.

tez

Valerius M. [asi 40-100 po Kr.], firnsky epigra-

126

UMELECKE

REMESLO

V PRAVEKU

UMELECKE

REMESLO

v

PRAvEKU

127

Piinius Secondus (Starsi), fimsky dustoimk a pozdeii vysokf statni ufednik, vseved staroveku, ktery v obsahlern dile Histotia naturalis shrnul vedeni staroveku z oboru pfirodnieh ved. Pouzil pfi tom krorne vlastnich pozorovani praci asi 516 aurora, ktere se nam vetsinoupfimo nedoehovaly. Zahynul jako obet sve badatelske vasne pfi vfbuehu Vesuvu r. 79 po Kr. Plutarchos [asi 50-120 po Kr.I, reeky spisovatel, filosof, historik, jeden z nejpiodnejsich a nejvzdelanejsich reeky-eh spisovatelu fimskeho obdobi. Polybios (asi 200-120 pied Kr.I, nejvetsi helenisticky napsal svetove dejiny 0 40 knihach Histotiai. historik,

CHRONOLOGIcKA TABULKA
Kolem Cechy - Morava

roku

Stfedni Evropa
Mladsi doba kamenna

Italie zap. Evropa Neolir

Krera Recko Neolit Eneolit

Egypt

5500 4000 2200 1600 1250

[neolit] Pozdnl doba kamenna [eneolit]
Stars! doba bronzova (tineticka kulrura] Stf'edni doba bronzova (lid mohylovp] Mladsi doba bronzova [popelnicova pole, iuiicka kulrura]

Neolit

(~ chalkolit]
RemedeUo Stars! doba (Tr6ja I, U)

Stars fiSe 12. dynastic
Stredni fiSe

bronzova lralikove Mykenska kultura

Ptolemaios Klaodios z Alexandrie [asi 100-170 po Kr.], reeky astronom, maternatik a zemepisec. Ieho mapa Velke Germanie uvadi horstva, osady a kmeny i z naseho rizeml. Rehor Veliky, rimsky papez [590-604), prosluly svou ucenosti
a organizaci cirkve.

18. dynastie Nova me

Archaicka Etruskove Krdlovstvi Rim republikou
doba Necho (Nek61

750

Strahon (65 pi'. Kr. - 27 po Kr.], firnsky historik a zemepisec, procestoval celou fimskou ifsi za Augusta a podle starsich predloh podal popis tehdy znarneho sveta. Tacitus [asi 55-120 po Kr.], slavny nmsky historik, ktery krome dejin prvni dohy cisafske napsal spisek Germanic, nejdulezitejsi pramen pro poznani starovekych pomeni ve stfedni a zapadni Evrope. Theofilus, mnich, iiI kolem r. 1100. Ve spise Schedllla divers arum attiurn shrnul vsechno sve technicke vedeni a vylicil pracovni postuprnznych oboru umeleckeho fernesla. Prace je dlilezita napr. pro
dejiny skla, emailu, rnalffstvi, zpracovani kovu, niella, tausie aj.

Doba halsratska Ista.r~l doba ielezna, bylanska kultura v CeclWch)
Searolarenske obdobi KELTI

Klasicka
doba Alexandr Veliky (336 - 3231 Helenisricka doba

450

(GALOvEl
100 Pozdne latenske obdobi

nat. Kr. Doha rtmska
(i'imsk~ho cisafstvi]

Caesar Augustus Traianus
Rimske

Ptolernaiovci Marcus Aurelius
imperium

germdnske kmeny 400
500 Doba srehovani narodu

Konstantia

Veliky
(476)

Pad iiSe zapadohmske

Theofrastos 1371-264 pied Kr.l, reeky filosof a matematik,
a nastupce Aristoteluv.

Hk

(pnchod

slovanskych

kmenn]

Prsnskd riSe - Byzantska i'Be

600
800

Sraroslovanske obdobi [kulrura hradistnt] Velkomoravska
ilse doba v C.)

Vitruvios Pollio, iimsky architekt a stavitel Caesaniv z konce 1. stol. pied Kr. Sepsal 10 knih De atchitectura - jedine z antiky zachovane dilo sveho druhu, dnlezite zejmena pro ndaje 0 proporcich.

Karlovci Karel Veliky RiSe zapadofranska a vychodofranska

1000

Cesky stat [knizeci

128

UMELECKE

REMESLO V PRAVEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAvEKU

129

Doslov k druhemu vydani
V poslednim dubnovem dnu r. 1997 uplynulo jiz 16 let od umrti prof. PhDr. [ana Filipa, dlouholeteho reditele Ustavu pro pravek a ranou dobu dejinnou Filozoficke fakulty Univerzity Karlovy v Praze [1945-1981), nezapomenutelneho ucitele [zprvu na stfednich skolach, pozdeii na univerzite], vynikajiciho ceskeho archeologa, mezinarodne uznavaneho odbomika, organizatora, redaktora archeologickych casopisu, skromneho cloveka a "otce" svych zaw. Narodil se 25. prosince 1900 v proste chalupe v Chocneiovicich u Mnichova Hradiste jako seste dite manzelu Filipovych. Vystudoval jako stipendista gymnazium v Mlade Boleslavi a v Pfibrami, kde maturoval po skoncenf 1. svetove vilky, jejii zaver proail 11a severoitalske fronte. Jiz v Ceskoslovensku studoval deiepis a zemepis na Filozoficke fakulte v Praze. [eho uciteli byly vy-znamne osobnosti, jako profesofi J. Bidlo, J. Susta, J. Pekar, V. Novotny, J. Simak. Nejvice jej zauial prof. Luber Niederle, [eden z tvnrcu moderniho systemu ceskeho praveku. Po skonceni studii v r. 1924 pusobil jako stredoskolsky profesor v Praze az do pocatku 2. svetove valky. Stal se i zemskym skolnim inspektorem, po ostre srazce s nemeckou spravou byl v r. 1942. suspendovan, Stfedoskolske pusobenf jej zajistovalo existencne, jeho hluboky vztah k nejstarsim dejinam jej privedl zpet na fakultu, kde ve volnych hodinach slcuzil [akopornocna odborna sila u prof. Niederla. V r. 1928 byl promovan doktorem filozofie, v r. 1930 se stal jeho novym ucitelem a piitelem prof. Albin Stocky. Tehdy piipravuje velkou praci Popelnicovti pole a pocdtky doby zelezne v Cecluich, kterou vydava vlastnim nakladem v r. 1937_ Na vyzvu penzionovaneho prof. L. Niederla ji predklada iako habilitaeni spis prof. Josefu Schranilovi, riastupci prof. Stockeho, ktery predcasne zemrel v r. 1934. V teZkem L 1938 se stava PhDr. Jan Filip soukromym docentem Univerzity Karlovy. Druha svetova valka vnesla do tehdeisiho protektoratu ovzdusi obav, strachu a tizive existencnt podmmky. Jan Filip, po r. 1942 zamestnanec Statniho areheologickeho iistavu, inventarizuje ruzne muzeim sbfrky, s penzionovanym prof. [anern Eisnerern [jednirn ze

zakladatelu slovenske modem! archeologie] promysli organizaci a napln vYchovy novych archeologU v povalecnych Ietech, Bylo velkym stestun, ze se oba dozili obnoveni Ceskoslovenska. aba profesofi (doc. J. Filip byl jmenovan profesorern se zpetnou pravni platnosti ad r. 1941) zahaiili brzy prednasky, prof. Filip jako feditel univerzitrnho Ustavu zapocal s jeho promyslenou organizaei. ad pocatku padesatych let vychazeli pale rok co rok novi ab801venti praveke a rane srredoveke archeologie, vyskolenl jak teoreticky, tak praktieky v terennich praclch. V te dobe se vytvarela "Filipova skcla", ktera pronikla svymi studiemi do povedomi mezinarodni odborne vereinosti. Od konce valky rozvijel prof. Filip cilevedome svou odbomou a vedeckou cinnost. Svui citovy vztah k rodnemu kraji vyiadfil knihou Deiinne pocatky Cesklho raie (l947), prace Praveke Ceskoslovensko [1948) byla iiz urcena studenturn archeologie a historie i. sirM odborne vetejnosti. Pote se cele venoval problemum keltskeho osidleni v nasich zemich a v jejieh sousedstvt, coz zavrsil monumentalnim dilem Keltove ve stiedni Evrope (1956), v nemz predlozil zcela novou konceJ?ci vyvoie keltskeho osidleni v jadru evropskeho kontinentu. Brzy nasledovala kniha Keltska civilizace a ieii dedictvi (1959), ktera se dockala nekolika vydani [poslednl rozsitene v r. 1995), i cizoiazycnych. Tim byla uzavrena vyznamna etapa studia Keltu s dusledne historickym pojetim jejich vyvoie, zalozenem na sirokern rozboru archeologickych nalezu, pohfebist a sfdlist, Vysledky vedecke prace ziskaly prof. Filipovi vysoke uznani v cizine, Zvoleni prezidentem Mezinarodnf unie ved prehistorickych a protohistorickych 11963-69) pfi UNESCO znamenalo take piipravu VII. mezinarodniho archeolcgrckeho kongresu v Praze, jemuz predsedal. Byl clenem dvaceti vrcholnych archeologickych instituci z toho sesti Akademit [belgicke, britske, danske, nerneckev Berline i Cottingenu, svedske]. V r. 1971 byl pecten cestnym doktoratern univerziry v Rennes. Univerzita Karlova v Praze mu udelila svou bronzovou a k osmdesatinarn stflbrnou medaili a v 1'. 1968 vedeckou cenu za dues proslulou a zcela rozebranouarcheologickou encyklopedii Bnzyklopadisches Handbnch zuz Utgeschicbte Buropas I-II, jejiz doplriujici III. dil pfipravoval. K mezinarodnim ocenenim Filipovy vedecke prace patff tez cena Gottfrieda von Herdera, udelena videnskou univerzitou 11970),

130

UMELECKE REMESLQ V PRAvEKU

UMELECKE REMESLO

v

PRAVEKU

131

a v r, 1979 cena Dr. E. Vogta, zesnuleho profesorav Curychu. Casove narocna byla i redakcni prace, Prof. Filip zalozil - a pres ctvrtsroler; redigoval - Axcheologicke tozbledy, v nichz uvadel i prvni studie svych zakii.. Rozhledy se staly jednimz neidulezitejsich odbornych casopisu v Evrope a pornahaly i prekonavat tehdeisi nesmime obtize ph ziskavanl zahranicni Iiteratury, ktera umoznovala, jak prof. Filip zdurazrioval, sledovani sirsich

OBRAZovA
PRILOHA

evropskych souvislosti, prof. J. Filip povazoval vzdy za svuj pracovni dornov fakultu. ByI vynikaucim pedagogem, v nemz se snoubily vsechny dobre kantorske vlastnosti: byl narocny, podnecoval k hlubshnu studiu
problemu, jeho tolerance provokovala v seminanch svobodnou diskusi. Byl radcem a doslova "otcem" [tak jsme ho, my studenti, mezi sebou imenovali], Vtiskl nasernu konani a cinum hluboky zivotni smysl.

Praha,1997

Prof. PhDr. Miroslav Buchvaldek, reditel Ustavu pro pravek a ranou dobu deiinnou FFUK Praha

Tab. I.

OBRAZOV

A

p:RiLoHA

3 2
1

4

5 8

9 6 7

10

11 Sl e vacst

12 vl do by br onzove

13

14

Brcnzove sekerky a dlarko 11 Dobfichovice, 2. Hernze u Chocne, 3 Chetusice, 4,6 Kamyk, 5 Kftenov, 7 Tachlovice, 13 Kosmonosyl, bronzovy kadlub a odlitek sekerky z Velime (10-11, .l4) <I prolamovana rukojet' dyky z Kozich Htbetu u Horornetic. Autoruv archil'.


OBRAZovApiULoHA

Tab.

n.

Tab.rn.

OBRAZOV A PRiLOHA

4

6

Slevacstvi

doby halst ats ke

B

Iareuske

Br onzo va spcna ze Zel eni c u Sl aneho z pozdni

doby halsr at ske

Bronzove Iigurky: I Obrany u Brna, '2 Stare Hradisko na Morave, 3~7 Stradonice u Berouna, 8 bronzovy kancik z Tabora. Autoruv archiv.

Tepana prace, Rdmcova konstrukce rna ctyfi spinily, na spodni z uich jsou zaveseny plcchove ozdobne cerky. [ehla spony je Dol spodni strane. Fcto ]. Stelle.

OBRAZOV

A PRiLoHA

Tab.N.

Tah.V.

OBRAZQV

A PRIWHA

Brorrzova jizniho Kn lied Bronzove hroby z rnIa d~i d oby ha Istarske zv irat. Na lezy v Hra dcutne . Foto u Kollna dr. Filip. figl.lrky dr. Fr. Dvoriika kovcli tecrvi, jeji vyzdoba

zobdkovita

kon

11 ice

Ivysb 23 em] " rnisn z mchyl z Hradiste u Pisku. Konvice ie dokonaly vyrobck
na hrdle je rytii a ozdobne asi 2. polovina ucho je pi'ipaj erio na

vyhrnury okra] nadoby, Starsi doba latenska, Stene.

5. stol. pi. Kr. Foto

OBRAZOV A pmoHA

Tab. VI.

Tab. VIT.

OBRAZOV

A

PRiLOHA

5

6

3

2 5

4

6

7 Niiludelniky z ruznych dob teskeho pr ave ku Doba la tenska 1 Velis 11 [icina [musle, lite z bilebo kovu, kost a jantar, stusi debs hronzova], 2 jantarovy nahrdelnik z Unetic, .~ bronzov.i muslicka Z nahrdelniku z Kosmo!lOS [starsi doba bronzova], 4 jantarovy kor.il Z Prahy- Podbaby, 5-7 nahrdelnik ze Zaluzi-Cehikovic [doba stehovani 1l.lrodtll; II sklcneny koral z Vicenic II Klatov
[starsl doba larenska]. Autoruv arclnv,

8

1 Chlum u Rokycan, ze data tepana ozrloba, 2. bronzova spona, vykladanri konil em, z Chynova u Prahy, 3 zlat:9 naramek z Oblat, 4 stredolatenska brouzova

spona z Kbel u Prahy, 5,6 bronzove ozdoby ze Stradonic u Berouna.Z lignitovy kruh ze Stradcnic u Loun, 8 bronzovy ruirarnek z Planan u Kolina. Autoruv archiv,

OBRAZOV A piULOHA

Tab. VIII.

Tab. IX.

OBRAZQV A pRfLOHA

2

3

4

6

2

5

4

7

8 Spcrkv z doby stChOVU11i llarodLI

9 6 Sperky 5 z do by kniz eci 7

1 Zlata zaveska z okoLi Rcudnice [doba rimskeho cfsarstvf], 2,3 zlate zavesky, zdcbene filigranem rUherce u Loun], 4-6, 8 spony z Prahy-Podbaby, vykladane sklovitymi ocky, C. 6 s granatovymi ocky v rozich, 7 spona z Celakovic, zdobena niellem a vykladans alm adinovymi ocky a sklcnenymi destickarni, 9 spcna ze Zvolenevsi. Auroruv archiv.

Prsten z Llchocevsi, 2 ztlt<i miusruce lfilignln) z Cech, 3 sti"ibrna nausnice, Praha 1; 4 brcnzovy pozlaceny knoflik ze Zruova U Prahy, 5 esovita nausnice ze Zelenek; 6, 7 zlate lunicove nausnice, zdobene granulacl, ze St. Mesca Ll Uher. Hradiste. Autoruv archiv,

OBRAZOV

A

PRiLOHA

Tab.X.

Tab. XI.

OBRAZovA

PitiLOHA

1
3 2a
2b

5

4

7
,1

Doba knizeci v Cechsch

na Morave

KniZeci hrob v Kol.ine I Srfibma poalacend pfezka, zdobena nicllem, 2, 3 stfibme a medene nakouci rernent, zdobenc stfibrnym Hligranern, 4 srfibruc okuci femeni, vykladane niellem. Doba knizeci. Auroruv archiv,

Vytepavana srnbma dcsticka z pasu, 2 zlaty mcdailou s antickcu kameil, zdcbeny Iiligranem [mchyla v Zelenkachli 3, 4 (:,ist stftbrneho relikviare a stffbrna hfivna z nalezu zateckeho (poc . ll . stol.], 5 stribrne mikonci pasu [lie], zdobene liligrsnern a drahckamy, ze Stareho Mestll II Uher. Hradiste, 6, 7 zelezne sekerky z Prahy-Podskali, vykladane stribrem a zlarern. Autoruv archiv.

OBRAZovA PRiLOHA

Tab. XII.

Tab. XllI.

OBRAZOVA PRlLOHA

Ziatnicke Prflba kruz.et e sv. Vac lava

urnen i doby rny kcns ke

It

929)

Vykut.i z jednoho kusu zeleza. s nanoskem pripcvnenym nyty, Nanosck i pasek na obvodu [sou p1itov,iny srribrem: obraz Ukfizovaneho na nanosku, po [eho stranach na pasku osruickovite a uzlinove ornamenty. [Vrch pfilby je 11<1 ohrazku dokreslen.] Poto Stene.

Cepel bronzove dyky, vvkladana zlatem a stflbrcm (lev ~ gazely] ,\ pripojena k rukojeti zlatyrni nyty [Mykeny, IV. hrobl, 2 zlaty POMI s byei scencu z Valia; 3 zlat,j masks z V. ~acbtovdlO hrobu v Mykcnach. 4 rhyrou tvuru bye) hlavy zc IV, sachtoveho hrobu v Mykenach [stfibro, usi z bronzu potszene vne stribrem a uvnitr zlatem, rohy, nizice " chrlpe ze Z[Ht>Ij; 5 zl;lty pohar ze rv. sachroveho hrobu v Mykcnach. Aucoruv archiv.

OBRAZovA

PRILOHA

Tab. XIV.

Tab. XV.

OBRAZOV A PRfLOHA

Knizeci

broby z mhdsi

doby h,lliit<ltske

v Hr aden in e u Ko l ina Skleriene amfory
L

Di'evena konsk.1 jha, po tazenji kozi a zdcbend brcnzovymi hrebicky s polokulovitcu hlavickou. Pohled na iha pfi odkryti hrobu (ill situ). NaJezy dr. Fr. Dvorak". foto dr. Dvofsk.

ze StrHi

nil

Slovensku

Knizeci germansky hrob, ruilcz z

L92g. Asi 1:5, z pozdni doby timske,

OBRAZovA

PRiLOHA

Tab. XVI.

3

4

5

6

7

8

9

Sklo v ceskem
ly a uaramek

pra veku

I Nararnek z latenskpch kostrovych hrobu z Libcan II Hradcc Kralave; 2-6 perze Stradoruc II Bcrouna, 7 pohar z Prahy-Kobylis, 81ahvicka Z Prahy-Podbaby, 9 pohar z Tisic Ic- 7-9 z doby stehovanf n;trndu). Amaruv archiv.

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->